Globální ekonomika by se v příštím roce měla vyhnout recesi. Nejhorší energetická krize od 70. let 20. století ale vyvolá prudké zpomalení, které nejvíce zasáhne Evropu. Tempo růstu světového hrubého domácího produktu v příštím roce zpomalí na 2,2 procenta z letošních 3,1 procenta. V roce 2024 pak mírně zrychlí na 2,7 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Podle zpomalí růst hrubého domácího produktu České republiky příští rok na záporných 0,1 procenta z +2,4 procenta, které OECD předpokládá pro letošní rok. V roce 2024 má ale dojít k oživení a ekonomika poroste opět o 2,4 procenta.
"Náš hlavní scénář nepředpokládá v roce 2023 globální recesi, ale výrazné zpomalení růstu světové ekonomiky, a také stále vysokou, i když klesající inflaci v mnoha zemích," uvedl hlavní ekonom OECD Álvaro Santos Pereira. Pro letošní rok OECD svůj odhad růstu mírně zlepšila.
Globální zpomalení zasahuje podle OECD ekonomiky nerovnoměrně. Nejvyšší tíhu nese Evropa, protože invaze Ruska na Ukrajinu zasahuje podnikatelskou aktivitu a zároveň způsobuje nárůst cen energií. Ekonomika eurozóny tak má příští rok zpomalit růst na 0,5 procenta z letošních 3,3 procenta. V roce 2024 má HDP vzrůst o 1,4 procenta. Odhad růstu pro letošní a příští rok je však o 0,2 procentního bodu vyšší, než čekala organizace v září.
Prognózy HDP velkých ekonomik pro roky 2022, 2023 a 2024:
Výhledy jednotlivých evropských zemí se výrazně liší. Německá ekonomika příští rok klesne o 0,3 procenta kvůli své silné závislosti na dovozu energií z Ruska. Francouzská ekonomika, která je méně závislá na ruské energii, by měla příští rok vyrůst o 0,6 procenta, italská pak o 0,2 procenta.
Britská ekonomika příští rok klesne o 0,4 procenta kvůli růstu úrokových sazeb, cen a slabé důvěře. Růst HDP Spojených států má zpomalit na 0,5 procenta z letošních 1,8 procenta.
Čína, která není členem OECD, je jednou z mála velkých ekonomik, u kterých se čeká zrychlení růstu. Důvodem je letošní zpomalení způsobené koronavirovými omezeními. Příští rok tak má HDP Číny stoupnout o 4,6 procenta po letošním zvýšení o 3,3 procenta. Oba údaje jsou však o 0,1 procentního bodu nižší, než uváděla OECD v předchozí prognóze.
Vzhledem k tomu, že ceny pravděpodobně zůstanou vysoké, OECD uvedla, že centrální banky by měly pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v rámci boje s inflací. Objevily se již signály, že včasné zvýšení úroků v Brazílii a USA se vyplácejí. Pomoc vlád, jejíž cílem je zmírnit problémy způsobené vysokou inflací prostřednictvím omezení cen energií, snížení daní a dotací, však bude muset být do budoucna lépe cílená kvůli jejím vysokým nákladům, upozornila OECD.
"Vyšší ceny energií a komodit a narušení plynových dodávek a dovozu ropy z Ruska vyvolaly prudký nárůst životních nákladů a riziko nedostatku energií," uvedl OECD k nejnovější prognóze pro ČR. Inflace podle ní začne v příštím roce ustupovat, zůstane ale značně nad 2% inflačním cílem. Míra nezaměstnanosti ale zůstane nízká, pod 3 procenty.
ČR: Ukazatele inflace a aktivity:
Makroekonomická opatření musejí podle organizace zachovat utažený a dobře koordinovaný přístup, dokud se inflační očekávání nepodaří dostat pevně pod kontrolou. Začít by měla stabilní konsolidace strukturálního salda rozpočtu, což by mělo sloužit i k opětovnému vybudování fiskálních polštářů.
„Posílení nabídky pracovních sil a zrychlení zelené tranzice podpoří hospodářský růst, který se tak stane udržitelnější,“ stojí také v kapitole věnované tuzemsku.
Zdroj: ČTK, OECD