Průmysl v dubnu šlápl na brzdu a poklesl meziměsíčně o 0,8 %, což vedlo k reálnému propadu o 3,8 %. Největší problémy opět hlásí výrobci dopravních prostředků, a to jak automotive (více než -15 % meziročně), tak i výrobci ostatních dopravních prostředků (-28,2 % meziročně). Nadále sice platí, že mezi odvětvími zůstávají výrazné rozdíly, a řada z nich přispívá k průmyslové produkci výrazně pozitivně (výroba oděvů meziročně roste o více než 18 %). Současně je těchto “pozitivních míst” bohužel stále méně a zdá se, že průmysl bude českou ekonomiku v druhém kvartále jako celek viditelně brzdit.
Podnikatelské nálady včele s PMI v posledních týdnech ukázaly, že nákladové tlaky v průmyslu přetrvávají a růst vstupních cen je jeden z nejrychlejších v historii. Zhoršují se také časy dodávek, hlavním motorem zhoršující se nálady však nově začíná být propad poptávky mezi zákazníky. Vysoké ceny, alespoň podle květnového výsledku indexu nákupních manažerů v průmyslu, mají svůj odraz ve slabší poptávce - nové zakázky padají třetí měsíc v řadě.
I když domácí poptávka slábne, tak zatím ne dostatečně rychle na to, abychom to viděli v pozitivním vývoji vnější bilance. Dnešní dubnová čísla ukázala další výrazné zhoršení zahraničního obchodu - schodek 28,4 mld. CZK byl o 48 miliard horší než před rokem. Zatímco dovoz kvůli vysokým cenám ropy a plynu vzrostl meziročně o více než 13 %, vývozy bohužel jen odrážejí slabý výkon průmyslu a padají meziročně o 1,3 %.
Dubnová čísla tak zatím v souhrnu zatím potvrzují naše sázky na lehký pokles ekonomiky ve druhém kvartále (o 0,5 % mezikvartálně). To by nemělo být pro centrální banku ovšem nic překvapivého. Hlavním číslem tohoto týdne pro ni bezesporu bude květnová inflace. Očekáváme, že zejména další nárůst cen energií a potravin dostane inflaci do blízkosti 15,5 % (tedy zhruba půl procentního bodu nad prognózu centrální banky). Pokud tomu tak bude, půjde o další pro-inflační faktor, který může přimět bankovní radu na červnovém zasedání k agresivnějšímu zvýšení sazeb (75 bps. a více).