O německou historickou školu v ekonomii asi zavadí jen nadšenci. Stála na předpokladu, že je třeba studovat skutečné historické dění v hospodářství a na základě něj teprve přicházet s nějakým zobecňováním a nějakými teoriemi. Opakem by tedy měl být přístup, kdy se začíná čistě od tezí a teorií, které jsou pak případně testovány „na realitě“. Zmiňuji to i kvůli tomu, jak se historicky obvykle chovají akcie před recesí.
O recesi se hovoří stále častěji zejména v případě Spojených států a zejména ve vztahu k tomu, jak moc bude možná Fed muset utáhnout monetární politiku. Poměrně často se tu tak věnuji tématům jako výnosová křivka, její inverze (jako jeden z vedoucích indikátorů) a to, jak na ni akcie obvykle reagují. Dnes tuto linku posunu o krok dál - přímo k tomu, co dělají akcie kolem začátku recese.
Než necháme promluvit data, nechme pro zajímavost promluvit teorii. Podle jedné bychom mohli tvrdit, že akcie na recesi reagovat nebudou – měly by odrážet dlouhodobý vývoj, cyklické posuny v ziscích a sazbách by je moc zajímat neměly. Snad s výjimkou toho, když by cyklus měl změnit i strukturální vývoj v ekonomice, tudíž onen dlouhodobý vývoj. Je to taková teze jdoucí v duchu rady „koupit a na pár let zapomenout, že existuje nějaký trh“.
Tuto teorii nemusíme na datech moc testovat, je jasné, že svět se nám podle tohoto modelu nechová. Alternativní teorie by pak pracovala právě s cyklem – s tím, jak se před recesí a během ní horší ziskovost, ceny klesají a pak s předstihem zase rostou s tím, jak se blíží boomové světlo na konci tunelu. Jak kazuje následující graf, s touto tezí by nemuseli mít problém ani v Německu:
Zdroj: Twitter
Minulý týden jsem psal, že akcie mají po inverzi výnosové křivky tendenci stále růst, korekce případně přichází až řadu měsíců později. V podstatě se to rýmuje s dnešním grafem, podle kterého americké akcie obrací směrem dolů až cca šest měsíců před recesí (jako správný vedoucí indikátor sám o sobě). Graf pokračuje jen 12 měsícvů po začátku recese a obrat směrem nahoru v něm nenastává. A k tomu jedna „technická“: Začátek ani konec recese neznáme „online“, ale se znatelným zpožděním. Z pohledu ekonoma (ne investora) pak je dokonce lepší celou věc obrátit a věštit recesi z obratu na akciovém trhu.
Proč jsem vlastně dnes zmiňoval onu německou školu? Nekdy se může zdát, že v praxi jsme se posunuli do jakési její verze 2.0. Po desetiletích budování a odvozování různých ekonomických teorií jich totiž máme k dispozici tolik, že na jejich základě toho můžeme odvodit skutečně hodně, včetně protiřečících si scénářů (viz ony dva odstavce před grafem). Takže se při pokusech o věštbu věcí přístích obracíme zase hlavně k datům a historii. Dělám to tu i já za pomoci řady grafů, které ukazují jak se akcie chovaly při tom či při onom.
Pohled do historie může být poučný, ale někdy to poučení není tak nasnadě, jak se prvoplánově zdá. Někdy může být v tom se do minulosti už nedívat a přestat ohlodávat staré kosti. Podobné to je s teoriemi – mohou pomoci, mohou škodit. To ale není pobídka k cynismu. V konečném důsledku tu nehovoříme o ničem jiném než o tom, „co je pravda (či dokonce Pravda)“. Já sám se držím jednoduché věci: Pravda je to, co opravdu funguje. Což je jen jinak řečeno to, že „strom se pozná po ovoci“.