Evropa i Rusko budou čelit těžkým ztrátám, pokud prezident Vladimir Putin dodrží svou hrozbu a omezí dodávky plynu „nepřátelským“ zemím, pokud nebudou platit v rublech. Přestože tato hrozba přichází po vrcholu zimní sezóny, tak se evropské firmy i domácnosti potácejí pod rekordními cenami energií a Moskva by si mohla odříznout jeden ze svých hlavních zdrojů příjmů.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal ve čtvrtek dekret, podle kterého musí odběratelé z takzvaných "nikoliv přátelských zemí" od pátku platit za ruský plyn v rublech. Zahraniční kupci mají podle dekretu peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Putin rovněž prohlásil, že pokud se tyto platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Evropské metropole ultimátum odmítly.
Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík v debatním pořadu na veřejnoprávní stanici RTVS již připustil možnost, že Slovensko bude za plyn nakoupený od Ruska platit v rublech. "Abychom se neodstřihli od plynu, budeme platit v ruské měně, pokud se nedohodneme jinak," řekl Sulík ze strany Svoboda a Solidarita. Naopak Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska úplně. Resort energetiky této pobaltské země uvedl, že Litva svoji spotřebu této suroviny pokrývá z dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), který lodě dovážejí do terminálu v Klajpedě. Ten funguje od roku 2014.
Dodávky plynu realizované po 1. dubnu mají být zaplaceny "někdy koncem měsíce nebo na začátku příštího měsíce, tedy v květnu“. "Proto uvidíme, ještě je čas," odpověděl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku, co se stane, pokud si západní firmy odmítnou účty v rublech otevřít. "Bylo by to v rozporu s dekretem podepsaným ruským prezidentem Putinem," upozornil. Rusko bude platbu v rublech, podobně jako za plyn, žádat i za další zboží, řekl v rozhovoru s televizí Rossija 1 Peskov. Západní protiruské sankce podle něj urychlily oslabení důvěry v americký dolar i v euro. Moskva bude vyvážet potraviny a plodiny pouze do přátelských zemí, uvedl dříve podle Reuters bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
Rusko loni vyvezlo do Evropy asi 155 miliard metrů krychlových plynu, což představuje více než třetinu jeho dodávek plynu. Bez něj by Evropa musela nakupovat více plynu na spotovém trhu, kde jsou ceny již zhruba o 500 % vyšší než loni. Německo a Rakousko, obě země silně závislé na ruském plynu, aktivovaly nouzové plány, které v případě potřeby zavedou přídělový systém. Plány připravují i další evropské země.
"Neochota kupujících dodržet (Putinovo) nařízení ohrožuje dodávky. Kupci i budou v důsledku toho čelit ztrátám," řekl Dmitrij Polevoy, analytik moskevské makléřské společnosti Locko-Invest.
České plány bez ruského plynu
Pokud přestane proudit plyn z Ruska, existuje podle ministra dopravy Martina Kupky přesný plán, jak se bude postupovat. V prvních krocích by podle něj obchodníci hledali jiné cesty, jak ruský plyn nahradit. Stát by jednal také se zahraničními partnery, se kterými má uzavřené kontrakty o dodávkách plynu. Lidem by dodávky omezeny být neměly. Domácnosti jsou až v poslední řadě opatření ke snížení spotřeby této suroviny. Důležité podle Kupky je, aby Evropa postupovala jednotně a odmítala platbu za plyn v rublech. Vicepremiér Vít Rakušan v České televizi uvedl, že společnost Net4Gas připravuje napojení Česka na rakouskou plynovou soustavu. Hotové má být do roku 2028.
Podle Kupky je nyní v zásobnících plyn zhruba na 30 dní, v závislosti na počasí. Stát chtěl prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv začátkem března nakoupit až 200 milionů krychlových metrů plynu. Chtěl si vytvořit své vlastní rezervy pro případ, že by přestal proudit plyn z Ruska. Vláda nakonec návrh zavrhla, Kupka to zdůvodnil tím, že plyn byl v tu dobu drahý, oproti současným cenám by stát podle něj zaplatil víc asi o tři miliardy korun. Jasnou odpovědí na snížení energetické závislosti na Rusku je podle Kupky zahájení tendru na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Pokud půjde vše podle plánu, zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2036.
Společné nákupy plynu na úrovni EU se intenzivně řeší podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely. Konkrétními technickými řešeními se bude zabývat ministerská pracovní skupina 7. dubna, řekl ministr v ČT. "My jsme v tuto chvíli asi nejblíže tomu, abychom sem dostali v takovém případě, že by se tok plynu z Ruska zastavil, norský plyn přes plynovod NETRA, který by byl podle našich propočtů v optimálním případě schopen pokrýt zhruba něco mezi čtvrtinou až třetinou potřeby ČR v zimní topné sezoně," dodal Síkela.
Tržní tahanice
Evropské země budou muset soutěžit s Asií na trhu se zkapalněným zemním plynem z Kataru nebo USA, a dokonce i mezi sebou o alternativní dodávky potrubím z míst, jako je Norsko a Alžírsko. Američtí vývozci LNG se již ukázali jako velcí vítězové evropské krize dodávek, Norsko z nich také těží. Minulý týden Spojené státy uvedly, že budou letos pracovat na dodávkách 15 miliard m3 LNG do Evropské unie. Ale ani to plně nenahradí objem, který Rusko posílá plynovody do Evropy.
Aby bylo možné získat více LNG odjinud, musely by evropské velkoobchodní ceny plynu zůstat vyšší než asijská referenční cena LNG. Raketový růst cen plynu ale již nyní poškozuje spotřebitele a průmyslová odvětví a vlády utratily miliardy eur za opatření, která se je snaží ochránit. "Musíme si být vědomi toho, že společnosti, které podepsaly dlouhodobé smlouvy s Gazpromem, dostávají plyn za výrazně nižší ceny, než jaké musíme platit na trhu LNG. Takže to bude mít dopad na naše ceny energií," varoval minulý měsíc eurokomisař pro energetiku Kadri Simson.
"Narušení toků ruského zemního plynu do Evropy zůstává největším rizikem. Evropa má více možností alternativních dodávek a vzhledem k sezónně nízké poptávce v nadcházejících měsících nehrozí, že letos zásoby dojdou," řekl Norbert Rücker ze společnosti Swiss. Toto riziko by se však zvýšilo v zimních měsících, kdy poptávka po plynu obvykle stoupá. Plyn v evropských zásobnících by mohl stačit na jaro a léto bez omezení poptávky, ale bez opatření na úsporu energie Evropa riskuje, že začne příští zimu s pouze asi 10 % plynu v zásobnících, řekla Kateryna Filippenko, hlavní analytička společnosti Wood Mackenzie.
Kromě bojů o plyn na již napjatém globálním trhu také několik evropských zemí uvedlo, že budou muset používat více uhlí, či prodloužit životnost jaderných elektráren a zvýšit produkci z obnovitelných zdrojů.
Vlastní sabotáž?
Ale i Rusko čelí ztrátě důležitého zdroje příjmů pro své domácí finance. Poslední dostupné údaje od ruského výrobce plynu ukazují, že v prvních devíti měsících roku 2021 jeho tržby z prodeje plynu do Evropy, Turecka a Číny činily 2,5 bilionu rublů (31 miliard dolarů). "Pro Rusko by rozhodnutí omezit dodávky bylo jako střelit se do vlastní nohy," uvedli analytici ze Research.
Pokud je platební mechanismus navržen tak, aby podpořil rubl, tak ani to by se nemuselo dlouhodoběji osvědčit. Před invazí ruská centrální banka požadovala, aby 80 % cizí měny z plynu bylo převedeno na rubly. Nyní by se vše muselo převést do ruské měny. "Tento krok odřízne Rusko od životně důležitého zdroje deviz v době, kdy sankce již masivně omezily přístup ruské centrální banky k jejím vlastním devizovým rezervám," uvedli analytici Fitch Solutions.
Evropští kupci opakovaně uvedli, že tento krok představuje porušení smlouvy. riskuje, že se zapojí do arbitrážních sporů, kdy by mohl být v budoucnu muset platit vysoké pokuty.
Další otázkou je, co bude Rusko dělat s plynem, který obvykle dodává do Evropy. Předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková minulý týden uvedla, že Moskva by mohla přesměrovat dodávky mimo jiné na asijské trhy. Neexistuje však žádný plynovod, který by Rusku umožňoval posílat do Asie plyn dodávaný do Evropy. Plynovod z Ruska do Číny posílá plyn z jiných polí, než která zásobují Evropu, a neexistuje žádné propojení, které by tyto toky přesměrovalo.
Asijské trhy se navíc mohou zdráhat nakupovat od Ruska. "Znemožníte se jako dodavatel plynu i do jiných zemí. Jak pravděpodobné je například, že by se Čína nebo Indie rozhodly spoléhat na ruský plyn, pokud Rusko tak jasně ukazuje, že neváhá použít plyn jako zbraň?" “ uvedli analytici Research.
Místo toho může být Rusko nuceno přečerpat plyn do domácích zásobníků, které mohou pojmout přibližně 72 miliard m3. Úložiště vlastněná Gazpromem v Evropě by mohla pojmout dalších 9 miliard m3.
Gazprom očekává, že se domácí poptávka po plynu do roku 2026 zvýší na 260 miliard m3 z 238 miliard m3 v roce 2020 a plánuje zásobníky rozšířit. Ale v krátkodobém horizontu, pokud by byl evropský plyn přesměrován do stávajících zásobníků, by byly plné za tři až čtyři měsíce a část produkce plynu by pak mohla být zastavena, což by poškodilo dlouhodobý růst, uvedli analytici.
Zdroj: Reuters, ČTK