(A) Podíl zemního plynu na globálním energetickém mixu činí 23,2% (r.2000=20,7%, r.2010=21,3%; 2020/2000=+12%). Globální produkce zemního plynu 2020/2000= +69%, globálně komplet celý energetický mix 2019/2000=+45% (toto menší procento je vlastně důkazem postupně rostoucího významu plynu v celém mixu); 2019/2000 klesl podíl ropy,uhlí a jádra, ale vzrostl podíl (hodnoty podílu z celého mixu v závorce) u skupiny hydro (2,5%), biopaliva/odpad (9,4%) a ostatní (2,2%, ve skupině ostatní je slunce, vítr, vlny, geotermika, apod.). Podíl „ostatní“ 2019/2000= +267%. Přes trojciferný růst solar-wind-wave-geo +267% oproti růstu plynu jen +12% je význam plynu v tuto chvíli stále asi 10x větší (tj.podíly 23,2% x 2,2%) /// (B) Růst produkce zemního plynu 2020/2000: world+62%, Rusko+25%, USA+75%, Austrálie+346%, Qatar+584%, Čína+603%. /// ( C) Podíl na globální produkci zemního plynu 2020: 1.USA 23,6%, 2.Rusko 18%, 3.Írán 5,9%, Čína 4,8%, Canada 4,6%, Qatar 4,2%, Austrálie 3,7%, Norsko 2,9%, SA 2,5%, Alžír 2,3%, zbytek světa 27,5%. /// (D) Export zemního plynu 2020: 1.Rusko 22,6%, 2.Qatar(12,5%), 3.Norsko(10,9%), 4.Austrálie(10,1%), 5.USA (7,6%), 6.Turkmenistán, 7.Canada, 8.Alžír, 9.Nigérie, 10.Malaysia, zbytek světa (17%) /// (E) EXPORT zemního plynu koeficient 2020/2000 (podle významu podílu za 2020): Rusko+26% (žabaři), Qatar+815% (expert), Norsko+122% (velmi defenzivní rozvoj), Austrálie+900% (expert), USA+2171% (No.1), Turkmenistan+66% (žabaři), Canada-minus27,7% (samaritáni), Alžír-minus34,8%, (samaritáni) Nigérie+402% (bylo by skvělé ale od 2010 stagnace produkce i exportu takže žabaři) Malaysia+48% (žabaři). /// (F) V tabulce je vše přehlednější, bohužel použité hodnoty jsou pod klauzulí allrightsreserved, a proto nejsou uvedeny v přehledné podobě na jiném místě, nýbrž takto v TRENDU a TRŽNÍM PODÍLU. Zdroj: International Energy Agency. /// (G) Do kontextu je dobré doplnit import plynu do jinak energeticky hladové Číny: v 2020 Čína importovala plyn v objemu podobném jak byl podíl na produkci Qataru (viz. ///( C) 4,2% globální produkce). /// (H) Závěr. Ve srovnání s r.2018 Čína importovala v r.2020 jen o 13% více plynu. Pokud by import Číny u plynu v 2021 vzrostl o dalších 50% tedy na 20% proti r.2018, stále to není akceptovatelný argument pro vzrůst cen plynu +500% (!!) v Evropě který nastal výhradně kvůli pozdržení zprovoznění NS2 minimálně o 18 měsíců. /// (I) Druhý graf v článku potvrzuje výše uvedená tvrdá data o Rusku, tzn.že tam proti zbytku světa třou bídu s nouzí nejméně poslední 3 roky, v epoše globální konjunktury zemního plynu bezemisní politice navzdory. Takže v poho.
Mudr.c