Evropská centrální banka dnes v souladu s očekáváním potvrdila úrokové sazby i parametry nouzového programu nákupů aktiv v eurozóně. Stále je podle ní zapotřebí uvolněné měnové politiky, aby se inflace střednědobě stabilizovala na 2procentním cíli. Pokrok v hospodářském zotavování a směrem ke střednědobému inflačnímu cíli ale umožňuje v příštích kvartálech redukovat krok po kroku tempo nákupů aktiv, uvedla také centrální banka eurozóny. Euro k dolaru po oznámení vystřelilo nahoru a přidávalo v jednu chvíli i více než 0,4 procenta.
Program nákupů aktiv PEPP, který zavedla v reakci na nástup pandemie Covid-19 a který má k dispozici 1,85 bilionu eur, ECB plánuje ukončit k příštímu březnu. Očekává ale, že v prvním čtvrtletí 2022 bude realizovat čisté nákupy aktiv na základě tohoto programu nižším tempem, než je tomu ve stávajícím čtvrtletí.
Centrální banka eurozóny kromě toho upozornila, že čisté nákupy v programu PEPP se budou v případě potřeby moci znovu rozběhnout. Nákupy dluhopisů pomáhají státům i firmám. Za situace, kdy je centrální banka velkým kupcem na trhu, nemusejí za své cenné papíry nabízet tak vysoké úrokové sazby. ECB nakoupila v rámci programu PEPP hlavně státní dluhopisy, na což vynaložila zhruba 1,6 bilionu eur.
ECB také sdělila, že uvolní pravidla pro reinvestice pro svůj krizový nástroj, který lze použít v případě budoucích otřesů na trhu. V březnu do něj sice přestane dávat další peníze, až do roku 2024 ale bude pokračovat v reinvestování výnosů. Tento postup ale může změnit podle dalšího vývoje.
Další změna se týká staršího programu nákupů aktiv, známého pod zkratkou APP. Ten ECB hodlá nejenže zachovat, ale ve druhém čtvrtletí rozšíří tempo nákupů na 40 miliard EUR. Ve třetím čtvrtletí se pak má měsíční tempo nákupů opět utlumit na 30 miliard EUR. Od října 2022 hodlá pokračovat v nákupech aktiv měsíčním tempem 20 miliard EUR tak dlouho, jak to bude nutné.
Prezidentka ECB rozhodnutí komentuje na tiskové konferenci. Na Patria.cz ji můžete sledovat živě.
Základní úrokovou sazbu dnes ECB ponechala na rekordním minimu nula procent. Mezní zápůjční sazba zůstala na 0,25 procenta a depozitní sazba na -0,50 procenta.
Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Nacházela se také vysoko nad dvouprocentním cílem ECB.
ECB předpokládá, že míra inflace bude letos i příští rok výrazně vyšší, než očekávala ještě v září. Pro letošek ji odhaduje na 2,6 procenta oproti dříve uváděným 2,2 procenta. Příští rok by podle nového odhadu mohla míra inflace činit 3,2 procenta, zatímco dosud ji ECB odhadovala na 1,7 procenta. V roce 2023 by růst cen v eurozóně měl činit 1,8 procenta oproti dříve očekávaným 1,5 procenta.
Naopak hospodářský růst eurozóny by měl být příští rok slabší, než ECB předpovídala v září. Letos by měl růst činit 5,1 procenta oproti zářijovému odhadu pět procent, zatímco na příští rok ECB počítá s růstem o 4,2 místo dosud předpokládaného růstu o 4,6 procenta. V roce 2023 by měl růst zpomalit na 2,9 procenta, bude ale silnější než dříve uváděných 2,1 procenta. Loni se hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny snížil o 6,4 procenta, což byl největší propad v historii tohoto uskupení.
"(Inflace) zůstane nad dvěma procenty po většinu roku 2022. Očekáváme, že inflace bude v blízké budoucnosti i nadále zvýšená, ale že v průběhu příštího roku se bude snižovat," řekla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. "Šíření nových variant koronaviru vytváří nejistotu," dodala. Odkazovala přitom na dopady, které má koronavirová krize na pohostinství a na další sektory, pokud budou potřeba nová omezení jejich činnosti.
Šéfka ECB také uvedla, že výrobu průmyslového zboží a některé části sektoru služeb brzdí problémy v dodávkách. Ty podle ní přetrvají do příštího roku, ale měly by se zmírňovat.
Zdroj: ECB, Bloomberg, Reuters, ČTK