České bezpečnostní složky mají důvodné podezření, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. Novinářům to v sobotu večer řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Z Česka bude kvůli tomu vyhoštěno 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. ČR musí opustit do 48 hodin, uvedl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který je nyní pověřen i řízením ministerstva zahraničí. Policie hledá dva muže s ruským pasem, když vybuchl sklad Vrbětice, byli v ČR. Rusko vyhostí 20 zaměstnanců české ambasády, ze země musejí odjet do pondělní půlnoci. Ruské ministerstvo zahraničí to oznámilo českému velvyslanci v Moskvě Vítězslavu Pivoňkovi. Přinášíme souhrn dosavadních informací a reakcí.
Babiš hovoří o jednoznačných důkazech
"Na základě jednoznačných důkazů, získaných vyšetřováním našich bezpečnostních složek, musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014," uvedl Babiš. Způsob a formu zapojení ruských agentů nijak nepřiblížil.
Premiér připomenul, že při prvním z výbuchů zahynuli dva lidé. Exploze způsobily značné materiální škody a vyžádaly si evakuaci obyvatel z blízkých obcí. Při výbuších bylo zasaženo 1319 hektarů půdy, z toho zhruba 341 hektarů přímo v areálu.
Babiš dodal, že Hamáček ho o případu informoval v pátek večer a v sobotu byl o celé záležitosti informován také prezident Miloš Zeman. "Prezident nám vyjádřil absolutní podporu," řekl premiér. Babiš ocenil práci policie, zejména Národní centrály boje proti organizovanému zločinu (NCOZ). Případ dál vyšetřují orgány činné v trestním řízení. "Česká republika je svrchovaný stát a musí na tato bezprecedentní zjištění odpovídajícím způsobem reagovat," dodal.
Materiál BIS k Vrběticím v pondělí projedná a odtajní vláda, řekl Babiš
Materiál Bezpečnostní informační služby (BIS) o možném zapojení Ruska do výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích v roce 2014 v pondělí projedná a odtajní vláda, řekl premiér Andrej Babiš.
"Vláda to projedná, vláda to odtajní a veřejnost si o tom může pak udělat obraz," uvedl Babiš. K odtajnění dokumentu má vládní kabinet podle něj kompetenci. Vyhoštění 18 pracovníků ruského velvyslanectví v Praze, kteří byli identifikováni jako členové ruských zpravodajských služeb, považuje za adekvátní reakci. Ve videu zveřejněném na twitteru Babiš uvedl, že na pondělní jednání vlády pozval ředitele BIS Michala Koudelku. Požádal ho také o odtajnění materiálu k vrbětickému případu. "Aby veřejnost měla možnost se seznámit se stejnými informacemi, které jsme my obdrželi," řekl.
S možným nákupem ruské vakcíny proti koronaviru Sputnik V, který ČR zvažuje, věc podle premiéra nemá souvislost. Pro Lidovky.cz se nechtěl vyjadřovat ani k účasti ruské firmy Rosatom v tendru na výstavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany.
Babiš odmítl komentovat vyjádření bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), že o podezření na zapojení příslušníků ruské tajné služby GRU do exploze ve Vrběticích na Zlínsku měl informace už dřív. "Nevím, nechci komentovat pana Petříčka. Dostal jsem oficiálně dokument v pátek a hned jsem podle toho začal konat," řekl.
Případ Vrbětice je podle ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka velmi závažný incident, u nějž je potřeba postupovat razantně. Česká republika by podle něj měla informovat své spojence v Evropské unii a NATO a požádat o solidaritu.
Prezident Miloš Zeman se k vyhoštění ruských diplomatů z České republiky a informacím o výbuchu ve Vrběticích šířeji vyjádří příští neděli v televizi Prima. Sdělil to prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Někteří zástupci opozice kritizují, že se hlava státu k podezření na zapojení ruské tajné služby do exploze muničního areálu ve Vrběticích v roce 2014 nevyjádří dřív. V sobotu Ovčáček uvedl, že prezident je o případu informován a nejvyšší ústavní činitelé postupují v součinnosti.
Česko vyhostí 18 členů ambasády s napojením na ruské tajné služby, Rusko 20 našich zástupců
Hamáček uvedl, že se jako ministr zahraničí rozhodl "vyhostit všechny pracovníky ruské ambasády v Praze, kteří byli našimi tajnými službami jasně identifikováni jako důstojníci ruských tajných služeb SVR a GRU". SVR je Služba vnější rozvědky, plný název GRU je Hlavní správa rozvědky generálního štábu ozbrojených sil Ruské Federace. "Do 48 hodin musí opustit Českou republiku 18 pracovníků ruské ambasády," řekl Hamáček. Rozhodnutí oznámil dnes večer ruskému velvyslanci v ČR Alexandru Zmejevskému.
"Jsme v podobné situaci jako například Velká Británie v případě pokusu o otravu v Salisbury v roce 2018,“ řekl Hamáček v narážce na otravu bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije. Konstatoval, že záležitostí utrpí česko-ruské vztahy. Uvedl, že o případu budou informováni spojenci v EU a v NATO a budou požádáni o podporu.
Rusko vyhostí 20 zaměstnanců české ambasády, ze země musejí odjet do pondělní půlnoci. Ruské ministerstvo zahraničí to podle svého dnešního vyjádření oznámilo českému velvyslanci v Moskvě Vítězslavu Pivoňkovi. Toho si předvolalo v reakci na rozhodnutí České republiky vyhostit 18 ruských diplomatů kvůli podezření, že příslušníci ruské tajné služby se zapojili do výbuchu skladu munice ve Vrběticích z roku 2014. Moskva hrozila odvetou a mimo jiné uvedla, že v kroku české vlády vidí americký vliv. Český ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček uvedl, že jej vysoký počet vyhoštěných pracovníků české ambasády překvapil.
Hamáček v neděli v České televizi řekl, že pokud odpověď Moskvy nebude reciproční, musela by Česká republika přistoupit k dalšímu kroku. „Je to krok, který jsme očekávali. Musím říci, že mě překvapuje, že to číslo je takto vysoké, je to více našich pracovníků, než jsme my vyhostili,“ řekl později. Česká vláda podle něj vyšle do Moskvy vládní speciál vzhledem k tomu, že vyhoštění čeští pracovníci dostali na odchod ze země jen o něco více než 24 hodin. Takto krátký termín přitom podle Hamáčka dává Rusko v poslední době často. "Něco podobného se stalo Polsku," uvedl s odkazem na diplomatickou roztržku Varšavy a Moskvy z posledních dní.
V Rusku podle Hamáčka nadále zůstane český velvyslanec Pivoňka, který bude zajišťovat komunikaci s tamní diplomacií. "Já nepředpokládám, že by ruská strana teď měla nějaký zájem s námi moc hovořit," poznamenal vicepremiér. Postup české vlády však hájil: "To, co se tady teď stalo, znamená víceméně obrovské komplikace pro špionážní operace Rusů nejen v České republice, ale v celé střední Evropě, a ten krok byl správný."
Proč Vrbětice?
Server Respekt.cz s odkazem na policii o víkendu uvedl, že oba hledaní muži s pasy na fiktivní jména přiletěli 13. října 2014 do Česka a byli předem objednaní na návštěvu muničního skladu ve Vrběticích. „Pokud do areálu vstoupili, tak bez vědomí firmy,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Radek Ondruš, právní zástupce firmy Imex, která si prostory ve Vrběticích pronajímala. O jménech agentů podle svých slov nikdy neslyšel. „Nikdo takový v téhle době do firmy nepřijel. Pro návštěvníky z jednoho ze zahraničních států, nebylo to Rusko, se vyřizovalo povolení. Bylo to pro dva lidi, ale ti nakonec nepřijeli nebo se neohlásili,“ řekl serveru iROZHLAS.cz. Podle Respektu.cz policie zatím nemá přímý důkaz, že do areálu oba muži fyzicky skutečně vstoupili, ale považuje tuto hypotézou za vysoce reálnou. V té době se ve skladu údajně nacházely zbraně, které měl nakoupit bulharský obchodník se zbraněmi. Zřejmě dodával zbraně na Ukrajinu, která byla právě ve válce s Ruskem. Výbuch zřejmě neměl nastat v Česku, ale až při transportu zbraní v jiné zemi.
Podle serveru Seznam.Zprávy se ruská rozvědka GRU zaměřila na Vrbětice kvůli válce v Sýrii, kam měla údajně z vrbětického skladu směřovat munice. Podle vyšetřovatelů mohlo jít o sabotáž, aby ze skladu nemohla munice putovat k Američanům, kteří tak chtěli pomoci povstalcům v Sýrii bojujícím proti prezidentovi Bašáru Asadovi. Rusové naopak Asadův režim podporovali. Web Lidovky.cz uvedl s odkazem na zdroje blízké vyšetřování, že muži hledaní NCOZ se do areálu ve Vrběticích dostali už 15. října, den před výbuchem, a nastražili tam výbušné zařízení. To však s největší pravděpodobností explodovalo dříve, než plánovali, zabít zřejmě mělo někoho, komu byla určena dodávka zbraní, uvedly Lidovky.cz.
Vicepremiér touto záležitostí zdůvodnil to, proč blíže nekomentoval zrušení své pondělní cesty do Moskvy, kde chtěl jednat o případných dodávkách ruské vakcíny Sputnik V proti koronaviru. "Prostě jsem nemohl postupovat jinak," dodal.
Sklad číslo 16 ve Vrběticích explodoval 16. října 2014, druhý sklad číslo 12 pak 3. prosince téhož roku. Při prvním výbuchu zemřeli dva lidé. Oba sklady si pronajímala ostravská firma Imex Group. Munice uložená v dalších skladech byla z Vrbětic odvezena.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotu večer mluvil se šéfem Evropské rady Charlesem Michelem o podezření na zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích. Partnery v EU chce premiér podrobně informovat na příštím summitu, napsal na twitteru.
"Právě jsem hovořil s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, informoval jsem ho o případu Vrbětice a vyhoštění 18 zaměstnanců ruské ambasády. Na příští Evropské radě budu naše partnery podrobně informovat," napsal premiér kolem 22:00. K jednání o případu v EU a Severoatlantické alianci vyzvala premiéra část opozice.
Havlíček a Babiš: Rosatom je mimo hru o tendr na Dukovany
Ruská firma Rosatom by neměla zůstat ve hře pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Premiér Andrej Babiš (ANO) to v neděli večer řekl v České televizi (ČT). Očekává, že vláda firmu nezahrne do bezpečnostního prověřování zájemců o výstavbu. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) odpoledne v televizi Prima řekl, že považuje za velmi málo pravděpodobné až takřka vyloučené, že by se Rosatom mohl tendru na výstavbu zúčastnit. Babiš i Havlíček reagovali na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích v roce 2014.
"Já myslím, že by neměl," řekl Babiš na otázku, zda by měl Rosatom zůstat ve hře o stavbu nového bloku v Dukovanech. "Vláda, předpokládám, to takto schválí," uvedl k očekávanému návrhu Havlíčka, který nezahrne Rosatom mezi firmy, u nichž se kvůli výstavbě bude prověřovat bezpečnost. Nejde o zahrnutí do tendru, ten bude realizovat příští vláda, upozornil premiér.
Havlíček předpokládá, že vláda se v pondělí bude případem i českou reakcí vůči Moskvě zabývat a členové kabinetu dostanou další informace. "Nedovedu si představit, že by se v tuto chvíli Rosatom do bezpečnostního posouzení dostal," prohlásil ministr. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v ČT odpoledne uvedl, že ruské firmy by se neměly s ohledem na bezpečnost účastnit rozšíření elektrárny ani jako členové konsorcia.
Šéf Senátu Vystrčil: Musíme se zbavit prorůstání ruského vlivu i přezíravého přístupu prezidenta k práci bezpečnostních složek
"Musíme se zbavit prorůstání ruského vlivu do českých politických, společenských a ekonomických struktur," prohlásil k tématu šéf Senátu Vystrčil. "Je téměř jisté, neboť k tomu dle vyjádření premiéra existují jednoznačné důkazy, že se na výbuchu skladů ve Vrběticích podílely ruské tajné služby. Pokud se toto prokáže, tak musíme považovat počínání ruských tajných služeb za velmi závažný projev agrese a nepřátelství, které lze označit i jako akt státního terorismu," uvedl Vystrčil.
Označil za nepřijatelné, aby někteří ústavní činitelé v rozporu s varováním bezpečnostních složek navrhovali kroky, které by mohly znamenat bezpečnostní riziko pro ČR nebo zvýšit strategickou závislost na Rusku. Vystrčilova výtka se týkala například stavby dukovanské elektrárny. Poukázal na to i místopředseda Senátu Jiří Růžička z klubu Starostů.
Předseda Senátu považuje za potřebné objasnit podle předsedy Senátu nepříliš pochopitelné chování některých ústavních činitelů k Rusku nebo "kritický a přezíravý přístup" prezidenta Miloše Zemana k práci bezpečnostních složek.
Šéf BIS: Česká reakce na Vrbětice je chováním hrdé a sebevědomé země
Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka v souvislosti s českou reakcí na kauzu Vrbětice a vyhoštěním 18 pracovníků ruského velvyslanectví v Praze uvedl, že "takhle se chová sebevědomá a hrdá země". Uvedl to dnes na twitterovém účtu BIS. Někdejší šéf vojenské rozvědky Andor Šándor nevěří, že představitelé vlády neměli informace k Vrběticím už dřív.
"Chtěl bych poděkovat kolegům z NCOZ za skvělou spolupráci a ocenit razantní reakci premiéra (Andreje Babiše) a ministra zahr. věcí (Jana Hamáčka). Takhle se chová sebevědomá a hrdá země. Veškeré kroky v celé kauze byly koordinovány s cílem ochránit bezpečnostní zájmy ČR," uvedl Koudelka. Vyšetřování výbuchů muničních skladů ve Vrběticích podle něj znovu ukázalo, jak klíčová je spolupráce bezpečnostních složek.
Někdejší šéf vojenské rozvědky Andor Šándor nevěří, že se představitelé vlády o podezřeních k výbuchu ve Vrběticích dozvěděli v pátek, jak v sobotu večer uvedli premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Ministr vnitra Hamáček možná věc podcenil, shodl se dnes Šándor s bývalým náčelníkem generálního štábu české armády Jiřím Šedivým v diskusním pořadu televize Prima.
"Určitě ty informace někdo dostávat musel, o tom já vůbec nepochybuji," řekl Šándor. Hamáček, který se ještě v pátek chystal na pondělní cestu do Moskvy vyjednávat o dodávkách ruské vakcíny proti koronaviru Sputnik V pro Česko, možná věc podcenil, dodal Šándor.
Oznámení o zrušení Hamáčkovy cesty, ke které se kriticky stavěl Babiš i opozice, přišlo v pátek večer. V sobotu to Hamáček vysvětloval novými informacemi o výbuchu ve Vrběticích. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ale pro Deník N uvedl, že informace o možném ruském zapojení v explozi munice měl už dřív. Hamáček v reakci oznámil, že hodlá podat trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli ohrožení utajované skutečnosti.
O možném podcenění z Hamáčkovy strany mluvil na Primě i Šedivý. Okolnosti kolem dodávek Sputniku V i možné účasti ruské firmy Rosatom v tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany podle něj vytvářely problematické prostředí. Česká republika měla postupovat principiálně a odmítnout účast Rosatomu už třeba kvůli ruskému postupu na Ukrajině, řekl. "Snaha nebýt kategoricky na jedné straně vede k tomu, že jsme mnohem více zranitelní," doplnil Šedivý. Čas snižovat závislost na Rusku je i podle Šándora.
Šedivý zpochybnil, že by se na akci mohli podílet jen dva muži, po kterých vyhlásila pátrání Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Akci podle něj musela zajišťovat mnohem širší struktura. Deník N dnes s odkazem na své zdroje napsal, že vyšetřovatelé pracují s verzí, že v Česku byl ještě další ruský agent.
Policie hledá dva muže s ruským pasem. Když vybuchl sklad Vrbětice, byli v ČR
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) pátrá po dvou mužích s ruskými pasy, kteří se v říjnu 2014 pohybovali v Praze, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Oznámila to 17. dubna 2021 na policejním webu. Podle fotografií i jmen z pasů jde o stejné dva muže, kteří jsou podezřelí z otravy bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury z roku 2018.Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) pátrá po dvou mužích s ruskými pasy, kteří se v říjnu 2014 pohybovali v Praze, Moravskoslezském a Zlínském kraji. Oznámila to dnes na policejním webu. Podle fotografií i jmen z pasů hledaných mužů jde tytéž muže, kteří jsou podezřelí z otravy bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v britském Salisbury z roku 2018.
Muži se na území ČR podle NCOZ pohybovali nejméně od 11. do 16. října 2014. Prokazovali se ruskými pasy se jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov, následně pasem Moldavska na jméno Nicolai Popa a pasem Tádžikistánu na jméno Ruslan Tabarov. Mužům stejného vzezření s pasy na jméno Alexandr Petrov a Ruslan Boširov připisuje Británie útok jedem novičok na Skripala. Média tyto muže identifikovala jako agenty vojenské tajné služby GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Rusko podíl na útoku na Skripala odmítlo.
Pokud někdo hledané dva muže viděl, nebo něco ví o jejich pohybu a činnosti na území ČR, má se ozvat operačnímu středisku NCOZ na telefon 241 768 649, případně může v běžné pracovní době volat na telefon 974 760 530 olomoucké expozitury NCOZ, uvedl mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. "Podávání informací z trestního řízení má v této věci vyhrazeno Krajské státní zastupitelství v Brně," doplnil.
Policie na twitteru uvedla, že v souvislosti s pátráním není důvod zavádět na území ČR zvýšená bezpečnostní opatření. "Monitorujeme situaci vlastními operativními prostředky s využitím kanálů mezinárodní policejní spolupráce včetně sledování otevřených zdrojů," uvedla.
Hamáček bude o Vrběticích mluvit v pondělí s ministry zahraničí EU
Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), nyní pověřený i řízením ministerstva zahraničí, bude o případu výbuchu muničního areálu ve Vrběticích, do něhož se podle zjištění českých bezpečnostních složek zapojili příslušníci ruské vojenské tajné služby GRU, mluvit v pondělí na zasedání ministrů zahraničí EU. Čeští velvyslanci při Evropské unii a NATO mají podle jeho instrukcí o kauze informovat spojence v obou organizacích.
"Instruoval jsem naše velvyslance při EU a NATO, aby informovali naše spojence o kauze Vrbětice. V pondělí o tom budu mluvit i na zasedání ministrů zahraničí EU," uvedl Hamáček. Ve středu by měl Hamáčka podle dřívějšího vyjádření Hradu ve funkci šéfa české diplomacie vystřídat kandidát ČSSD Jakub Kulhánek.
Reakce z USA či Estonska
Podporu České republice, která se v sobotu rozhodla vyhostit 18 pracovníků ruského velvyslanectví kvůli důvodnému podezření na zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu skladu munice ve Vrběticích v roce 2014, vyjádřila na twitteru americká ambasáda v Praze a lotyšský ministr zahraničních věcí Edgars Rinkévičs.
"USA stojí při svém stálém spojenci, Českou republikou. Oceňujeme její významné rozhodnutí přivést Rusko k odpovědnosti za jeho nebezpečné jednání na českém území," uvedla zástupkyně velvyslance Jennifer Bachusová.
Slova podpory adresoval českému vedení také lotyšský ministr zahraničních věcí Edgars Rinkévičs: "Lotyšsko vyjadřuje solidaritu s našimi českými spojenci ohledně rozhodnutí vyhostit 18 ruských špehů vydávajících se za diplomaty." Rinkévičs vyzdvihl, že při prvním výbuchu zahynuli dva lidé: "Podvratná činnost ruských agentů, která způsobila výbuch muničního skladu a smrt nevinných lidí je trestuhodná, viníci musejí být potrestáni."
Ruský zdroj: Praha chce asi zavřít svou ambasádu v Moskvě
Praha se zřejmě rozhodla zavřít své velvyslanectví v Moskvě, řekl v souvislosti s oznámením o vyhoštění 18 ruských diplomatů z ČR agentuře Interfax nejmenovaný ruský diplomatický zdroj. Za absurdní označil tvrzení o podílu ruských tajných služeb na výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích první zástupce předsedy zahraničního výboru Rady federace (horní komory parlamentu) Vladimir Džabarov.
Šéf zahraničního výboru dolní komory, Státní dumy, Leonid Sluckij řekl, že v takových případech musí nezbytně následovat "odvetné kroky". Podle něj vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády zasadí "těžký úder dvoustranným vztahům". K takovému kroku nejsou žádné reálné příčiny, řekl Sluckij Interfaxu.
Je to absurdní obvinění, řekl Džabarov. "Rusko nemá nic lepšího na práci než vyhazovat do povětří nějaké sklady. Nikdy jsme Česko nepovažovali za svého protivníka," dodal.
Dmitrij Novikov, který je zástupcem předsedy zahraničního výboru ve Státní dumě, řekl Interfaxu, že pro vyhoštění nejsou žádné důvody. Počet 18 vyhoštěných diplomatů je podle něj "mimořádná věc, pro kterou nejsou žádné zjevné důvody."
"Zřejmě se rozhodli zavřít své velvyslanectví v Moskvě, řekl ruský diplomatický zdroj agentuře Interfax. Podobná je oficiální nedělní rétorika ruského ministerstva zahraničí.
Rusko přijme odvetná opatření proti rozhodnutí České republiky vyhostit 18 ruských diplomatů. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo zahraničí. Ruská diplomacie za krokem české vlády vidí americký vliv a vnímá ho jako provokaci. Obvinění z podílu ruských tajných služeb na výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích z roku 2014 považuje Moskva za absurdní a nepodložená.
"Podnikneme odvetná opatření, která donutí autory této provokace plně pochopit svou odpovědnost za zničení základů běžných vztahů mezi našimi zeměmi," napsalo ministerstvo v prohlášení.
Krok české vlády je podle ruské diplomacie pokračováním řady protiruských akcí, které Česká republika podnikla v posledních letech. Je těžké nevidět za vypovězením pracovníků ruského velvyslanectví v Praze "americké stopy", uvádí ruské ministerstvo.
Sluckij: Jde o Bělorusko, Češi jednají na pokyn Spojených států
Rozhodnutí České republiky vyhostit 18 ruských diplomatů je snahou Západu odvést pozornost od aktivit organizované skupiny plánující převrat v Bělorusku, řekl agentuře TASS šéf zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ze zapojení do tohoto plánu obvinil americké tajné služby. Ruská tajná služba FSB v sobotu oznámila, že v Rusku zatkla dva Bělorusy, kteří jsou podezřelí z plánů na svržení běloruské vlády a z chystaného atentátu na běloruského prezidenta. Muži byli vydáni do Běloruska.
Sluckij uvedl, že mu telefonují kolegové z Parlamentního shromáždění Rady Evropy, kteří si dělají ze situace obavy. "Je jasné, že tuto situaci vyvolal dálný Západ. Na takovéto věci je zapotřebí odpovědět. A naše odpověď přijde okamžitě," dodal.
Podobně pohrozila Česku v sobotu i mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Podle ní Česká republika dobře ví, jaké důsledky může po vyhoštění 18 ruských diplomatů očekávat.
Interfax: Vydání hledaných ruských občanů by bylo protiústavní
Rusko nemůže vydat dva ruské občany Alexandra Petrova a Ruslana Boširova, po kterých česká policie dnes vyhlásila pátrání v souvislosti s výbuchem v muničním areálu ve Vrběticích v roce 2014, protože je to v rozporu s ruskou ústavou. Agentuře Interfax to řekl nejmenovaný, údajně dobře informovaný zdroj.
Ústava Ruské federace zakazuje vydání ruských občanů obviněných z trestných činů na cizím území, řekl zmíněný zdroj Interfaxu. Současně podle něj ruské zákony umožňují rozhodnout o vydání ruských občanů, pokud "zahraniční vlády předloží materiály svědčící o jejich vině".
Macron: Rusku se ve vztahu k Ukrajině musí vytyčit nepřekročitelné linie
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru s americkou televizí týkajícím se napětí u ukrajinsko-ruských hranic uvedl, že mezinárodní společenství musí Rusku vytyčit nepřekročitelné linie. Macron zdůraznil, že by upřednostňoval s Ruskem otevřený dialog, ale že při jakémkoli nepřijatelném jednání ze strany Moskvy je zapotřebí přijmout protiruské sankce.
"Myslím, že s Ruskem musíme definovat nepřekročitelné linie," řekl Macron podle serveru stanice , který o rozhovoru informoval. Francouzský prezident také sdělil, že mezinárodní společenství se podle něj k Rusku přistupovalo s "naivitou". "Myslím, že to, co se stalo před pár lety, když byla podniknuta invaze na Ukrajinu, nebylo selhání diplomacie, ale selhání naší kolektivní důvěryhodnosti," řekl šéf Elysejského paláce. Nečinnost podle něj Putina povzbudila.
Macron zdůraznil, že by upřednostňoval otevřený dialog, ten ale za určitých podmínek není možný. "Upřednostňuji konstruktivní dialog, ale aby byl konstruktivní a efektivní dialog možný, potřebujeme důvěryhodnost," vysvětlil. Sankce podle něj nejsou dostatečné samy o sobě, ale jsou součástí dalších opatření.
Kyjev uvádí, že Moskva k ukrajinským hranicím v nedávné době přesunula desítky tisíc vojáků. připomíná, že Rusko shromáždilo u ukrajinských hranic nejvíce sil od roku 2014, kdy Moskva anektovala poloostrov Krym a propukl konflikt na ukrajinském Donbasu mezi proruskými separatisty a ukrajinskými silami. Boje na Ukrajině si od té doby podle Kyjeva vyžádaly přes 13.000 životů. Lídři Francie, Německa, Ukrajiny a Ruska se snaží najít diplomatické řešení konfliktu v rámci jednání takzvané normandské čtyřky.
(Zdroj: čtk, ČT, Interfax, TASS, Bloomberg, CBS, Refinitiv)