Aktualizováno Čínská ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o rekordních 18,3 procenta. Podpořila ji silnější poptávka doma i v zahraničí a pokračující vládní podpora pro menší firmy, oznámil dnes čínský statistický úřad. Čísla jsou do určité míry zkreslená, protože kvůli pandemii ekonomika před rokem zaznamenala největší hospodářský propad za desítky let. Růst v letošním prvním čtvrtletí mírně zaostal za očekáváním analytiků.
Ve srovnání s posledním čtvrtletím loňského roku, kdy už bylo v plném proudu zotavení ekonomiky, se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,6 procenta. To je jeden z nejpomalejších růstu za poslední desetiletí, upozornila agentura AP.
Meziroční tempo růstu ale bylo nejvyšší od roku 1992, kdy Čína začala tento údaj sledovat. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali v prvním čtvrtletí růst o 19 procent. Očekávají také, že rychlé tempo oživení v dalších čtvrtletích zpomalí, protože vláda se bude více snažit dostat pod kontrolu finanční rizika v přehřátých částech ekonomiky.
Mluvčí statistického úřadu Liou Aj-chua na tiskové konferenci uvedla, že ekonomika letošní rok zahájila na pevných základech, sektor služeb a menší firmy ale dál čelí problémům. Inflace by se přitom výrazně zvýšit neměla. Zpracovatelský průmysl, prodej aut a výdaje spotřebitelů se od loňského března, kdy komunistická strana oznámila vítězství nad koronavirem a umožnila, aby se otevřely továrny i obchody, dostaly nad úroveň před pandemií. Oživení v prvním čtvrtletí podpořil hlavně vývoz. Továrny se snaží splnit objednávky ze zahraničí a v poslední době roste i spotřeba, neboť zákazníci se vracejí do restaurací, nákupních center i do autosalonů.
Někteří analytici ale upozorňují, že další oživení čínské ekonomiky není jisté, protože globální poptávka je slabá a některé vlády znovu zavádějí karanténní omezení, která narušují podnikání a obchod. Čínský technologický průmysl také ohrožují sankce ze strany Spojených států, které některým čínským firmám, jako je například Huawei, blokují přístup k čipům a dalším technologiím.
Loni v prvním čtvrtletí zaznamenala čínská ekonomika pokles o 6,8 procenta, kvůli šíření koronaviru totiž musely zavřít obchody i některé továrny. Už v následujícím čtvrtletí se ale Čína stala první významnou ekonomikou, která se vrátila k růstu. Přispěla k němu i celosvětová poptávka po čínských rouškách a dalším zdravotnickém materiálu. Ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla ekonomika meziročně o 6,5 procenta.
V celém loňském roce ekonomika Číny vzrostla o 2,3 procenta, což byl nejslabší výsledek za posledních 44 let. Čína ale byla jedinou velkou ekonomikou, která rostla i za pandemie covidu-19. Letos analytici podle ankety agentury Reuters odhadují celoroční růst HDP na 8,6 procenta, Mezinárodní měnový fond (MMF) počítá s růstem o 8,4 procenta.