Automobilový průmysl – vlajková loď české ekonomiky a největší tuzemský obor generující přímo či nepřímo zhruba 10 % HDP – má za sebou velmi těžký rok. Propad evropského trhu, s nímž se vypořádával, byl sice podobný období, který zažil v časech po pádu banky Lehman Brothers, avšak tentokrát se odehrál nikoliv v průběhu pěti let, ale v podstatě jednoho, a ještě ne zdaleka celého. Už na podzim se tato část ekonomiky začala rychle oživovat a výroba osobních aut se opět přibližovala k předkrizovým úrovním výroby. Trend výroby začal být znovu velmi slibný a už v prosinci výsledky automobilek o 10 % překonaly předloňskou úroveň. Tím to ovšem prozatím i skončilo, protože podle včera zveřejněných výsledků byl totiž v lednu počet vyrobených aut nejnižší za posledních sedm let. Dlužno dodat, že automobilovému průmyslu se v úvodu roku nedařilo ani v Německu, kde se produkce propadla dokonce o 23 %, a to už se tam poměřovala s docela nízkým srovnávacím základem.
Vzhledem k tomu, že průmysl včetně tohoto automobilového byl fakticky motorem české ekonomiky ve druhé polovině loňského roku, který ji dokonce pomohl udržet se v černých číslech v posledním čtvrtém kvartále silně poznamenaném pandemií, to rozhodně není povzbudivá zpráva. Dá se sice říct, že jde jen o jeden měsíc, nicméně příčiny slabého výsledku automobilového průmyslu asi hned tak nezmizí. Tou hlavní je nepochybně slabá poptávka po nových vozech na evropském trhu, kterou potvrzuje vývoj registrací v jednotlivých zemích EU (-24 %). Pokračující pandemie, respektive vlna lockdownů znovu srazila prodeje aut ve většině zemí Unie. Výjimkou bylo jen Švédsko, kde se prodalo o 22,5 % aut více než loni. Pokud by šlo „jen“ o pandemii, tak by se dalo čekat, že odložená poptávka se po restartu prodejů začne opět realizovat (jako loni na podzim) a automobilový průmysl čeká nový comeback. Ostatně nové zakázky něco takového už naznačují. Otázkou však je, nakolik je současný vývoj ovlivněn nedostatkem komponent, o kterém se v poslední době často hovoří, a zda je tento výpadek jen krátkodobý. Pokud by totiž měl delšího trvání a zasahoval by do výroby tuzemských automobilek, nebylo by už asi možné se jen tak lehce spoléhat na průmysl jako na sílu, která českou ekonomiku potáhne i v těžkých časech pandemie nahoru. Indikací budiž dnes očekávané výsledky PMI v eurozóně a zvláště pak v Německu, které naznačí, jak průmyslové firmy u našich hlavních obchodních partnerů hodnotí svoji aktuální situaci a současně, jak se dívají i do blízké budoucnosti.
*** TRHY ***
Koruna
Koruna v průběhu včerejšího dne vůči euru ztrácela a dostala se až za hranici 25,90 EUR/CZK. Trhy sice dál počítají s výrazným rozšiřováním úrokového diferenciálu, který korunu zatraktivní, nicméně prozatím jí chybí jasná podpora domácích fundamentů. A zhoršování tuzemské pandemické situace ji rovněž na síle nepřidává (počet nově nakažených za den vyskočil na 11553, což implikuje R = 1,15).
Naproti tomu dluhopisový trh včera dostal jasnou zprávu o tom, že emisí nových státních papírů bude mnohem víc, než se dosud předpokládalo. Aktualizovaný rozpočet už nyní počítá se schodkem 500 mld. korun, o kterém do značné míry rozhodne nejenom dříve nezahrnuté zrušení superhrubé mzdy, ale i další vývoj pandemie a s ní související míra kompenzací, s nimiž bude třeba nově počítat. Prozatím si stát na dluhopisovém trhu vypůjčil necelé 63 mld. korun, tedy asi 4x více než ve stejném období loňského roku.
Zahraniční forex
Slabší data z amerického trhu práce a velmi expanzivní výroky americké ministryně financí Yellenové pomohly eurodolaru dostat se výše. Yellenová zopakovala svoji pozici, že bude do ekonomiky dobré napumpovat silnější stimuly než nižší, neboť přínosy takové politiky předčí možné náklady. Yellenová se tak nebojí poptávkou tažené inflace, kterou podle ní Fed může dobře zkrotit.
Dnes budou v centru pozornosti indexy podnikatelských nálad z eurozóny (PMI). Podle našeho názoru by zejména subindexy z průmyslu mohly zůstat v relativně dobré kondici (lockdownům navzdory) a dále podpořit euro.
Polský zlotý byl včera podpořen jestřábím výrokem Kropiwnincského z vedení NBP, který naznačoval, že by s ohledem na vyšší inflaci měla polská centrální banka v druhé polovině roku zvýšit úrokové sazby. Před klíčovým zasedáním NBP 3. března a tím, než bude jasné, že Polsko uniklo třetí vlně pandemie (počty nově nakažených stále rostou), považujeme výše uvedený výrok za ojedinělý. Ve druhém čtvrtletí však k takovému názorovému veletoči NBP klidně může dojít.