Centrální banky letošní rok stráví zřejmě se svými extra uvolněnými měnovými politikami, i když globální ekonomika bude možná utíkat z loňské recese. Předpokladem je, že centrální bankéři budou chtít garantovat bezpečnou rekonvalescenci svých ekonomik, než začnou uvažovat o utahování měnové politiky. Další nejistota nad vývojem pandemické situace je hlavním důvodem, proč čekat. A i kdyby se vrátila inflace, centrální banky se budou pravděpodobně snažit dívat za ni. ČNB se v tom zdá být světlou výjimkou...
Úrokové sazby tak letos pravděpodobně nezvedne žádná z velkých centrálních bank západního světa, ukazuje kvartální přehled měnových politik, který sestavil Bloomberg a který pokrývá 90 % světové ekonomiky. Ještě hlouběji by svoje sazby mohly snižovat Čína, Indie, Rusko a Mexiko. Ke zvýšení by mohly přistoupit odhadem jenom Argentina a Nigérie.
Z kvartálního přehledu 23 velkých centrálních bank světa vybrala Patria.cz následující:
Ze zemí G7:
Fed
- Nynější úroková sazba (Federal Funds Rate): 0,25 % (horní pásmo)
- Odhad Bloombergu pro konec roku 2021: 0,25 %
Fed vstupuje do nového roku s odhodláním pomoci americké ekonomiky zotavit se z koronavirové pandemie a se sundaváním nohy z plynu nebude pospíchat. Předseda Jerome Powell sice říká, že už díky vakcínám (široce dostupné by měly být do půlky roku) vidí “světlo na konci tunelu”, podpora se ale honem stahovat nebude.
Představitelé již naznačili, že budou držet úrokové sazby v blízkosti nuly minimálně do roku 2023. Nakupovat dluhopisy měsíčním tempem mininálně 120 miliard dolarů slibují tak dlouho, dokud nenastane “zásadní další pokrok” směrem k cílům 2% inflace a maximální zaměstnanosti.
Podle Blombergu by se snaha Fedu zaujímat více kvalitativní výhled na politiku úrokových sazeb a nákupy aktiv neměla brát jako důkaz, že se centrální banka posouvá směrem k omezování podpory. Fed se tak spíše snaží zabránit opakování taper tantrum z roku 2013. Ekonomiku USA letos čeká robustní zotavování, především ve druhé polovině. Bloomberg Economics ale neočekává, že by k zeštíhlení kvantitativního uvolňování došlo dřív než příští rok.
ECB
- Současná depozitní sazba: -0,5 %
- Prognóza Bloombergu pro konec roku 2021: -0,5 %
ECB v prosinci zvýšila program nouzových nákupů dluhopisů na 1,85 bilionu EUR a prodloužila ho do března 2022. Širokou podporu v Radě guvernérů ale toto navýšení o půl bilionu EUR získalo jen proto, že prezidentka Christine Lagardeová připustila, že celá tato částka se nutně nemusí vyčerpat.
I tady bude záležet na vývoji pandemie. Ekonomové kromě toho vyhlížejí signály o výsledku pokračující strategické revize. V ní se debatuje o změně inflačního cíle a o tom, jak začlenit klimatická rizika. Výsledek se čeká po letních prázdninách.
Bloomberg očekává, že nákupy v nejmocnějším programu banky PEPP, zavedeném během pandemie, budou pokračovat minimálně do konce letošního roku tempem zhruba 20 miliard EUR měsíčně. Likviditu bude ECB dodávat nadále i skrze svoje cílené dlouhodobé refinanční operace, kde může úroková sazba padat až na -1 %.¨
Japonská centrální banka
- Současná úroková sazba: -0,1 %
- Prognóza Bloombergu pro konec roku 2021: -0,1 %
Japonská centrální banka loni dolaďovala svoje stimuly a sazby letos asi ponechá. Ráda by ale svoje opatření přezkoumala, protože se snaží zjistit, jak zmírnit vedlejší účinky a zlepšit účinnost své politiky kontroly výnosové křivky. Dosažení inflačního cíle trvá stále déle. Odtud tedy potřeba mít tento rámec udržitelnější i v delším běhu.
Největší nejistotou je i zde trajektorie pandemie. Vzhledem k předpokládané vakcinaci v první polovině roku a pokračujícím Olympijským hrám se bude pozorně sledovat, jestli banka dokáže kolem září svoje podpůrná opatření omezit.
Aby udržela rizika na uzdě, musí banka podle Bloombergu zachovat podporu firemnímu sektoru. Rostou tak šance, že prodlouží dočasné navýšení stropů na nákupy ETF a REIT nad rámec března 2021, kdy končí nynější lhůta.
Britská centrální banka
- Současná oficiální bankovní sazba: +0,1 %
- Prognóza Bloombergu pro konec roku 2021: +0,1 %
Guvernér Andrew Bailey trvá na tom, že BoE toho má v arzenálu hodně, včetně snížení sazeb a možnosti urychlit nebo rozšířit program nákupů bondů. Mohl by se stát prvním guvernérem BoE, který ohne sazby do záporu. Hodně záleží na britské ekonomice a její adaptaci na život mimo Evropskou unii. Sám Bailey vstupuje do druhé roku svého mandátu se zátěží v podobě skandálu během jeho předešlého působení v čele britského finančního regulátora. Bailey se v prosinci veřejně omluvil, že problémy v úřadu neodkázal včas vyřešit.
Podle Bloombergu zněla BoE v otázce prognózy opatrně optimisticky. Sazby sice asi podrží, negativní sazby ale pravděpodobně přenese alespoň formálně do svého kufříku tím, že sníží svůj odhad spodního pásma.
Kanadská centrální banka
- Současná jednodenní zápůjční sazba: +0,25 %
- Prognóza Bloombergu pro konec roku 2021: +0,25 %
Guvernér BoC Tiff Macklem slíbil, že bude držet sazbu na aktuálních 0,25 %, dokud nebude plně absorbována nadbytečná kapacita. To se podle posledních prognóz banky nestane dřív než v roce 2023. Letos bude ve hře hora vládního dluhu, který banka nakupuje. Ta by mohla začít omezovat svoje nákupy. Loni byl tento její program jedním z nejagresivnějších vůbec, což vedlo k obavám, že BoC začne při současném tempu nákupů narušovat trh s dluhopisy. Kdyby byla potřeba další stimuly, Macklem proto asi sáhne prvně po jiných nástrojích – třeba po dalším snížení sazby nebo kontrole výnosové křivky.
Podle Bloombergu BoC kolem poloviny tohoto roku pravděpodobněji překalibruje nákupy aktiv směrem dolů za předpokladu, že nedojde k tržním šokům a vakcinace nepřinese zklamání. Kdyby fiskální stimuly zvedly hospodářský růst do léta nad současné odhady, mohla by banka později během roku dokonce uvažovat o změně svého vodítka pro ponechání sazeb. V tom aktuálním s tím počítá do roku 2023.
Ze zemí BRICS:
Čínská centrální banka
- Současná roční zápůjční sazba: +3,85 %
- Prognóza Bloombergu pro konec roku 2021: +3,75 %
PBOC v reakci na pandemii srazila na historické minimum svoji sazbu, za kterou půjčuje bankám. Použila také kvantitativní nástroje, jako je snížení částky, kterou banky musejí držet jako rezervu. Také poskytla bankám 1,8 bilionu CNY v podobě prostředků určeným malým a středně velkým firmám. V porovnání s jinými velkými centrálními bankami bylo ale tempo expanze rozvahy PBOC mírné. Banka totiž jako regulátor státem ovládaného bankovního systému mohla nařídit bankám, aby zvýšily úvěry a obětovaly zisky za účelem nižších nákladů na firemní financování. Čínský úvěrový růst i její poměr HDP k dluhu následkem toho rostly. Čínská ekonomika ale asi loni jako jedna z mála rostla a banka už naznačila, že chce letos uvést úvěrovou expanzi do souladu s nominálním hospodářským růstem.
Podle Bloombergu je PBOC připravena začít odebírat stimuly. Soustředit se zřejmě bude na dodání cílené likvidity za použití nástrojů cíleného střednědobého úvěrování či snižování cílené sazby RRR. Možné je ale snížení základní sazby o 10 bazických bodů, aby zmírnila předpokládané zpomalení ve druhém pololetí.
Ruská centrální banka
- Současná základní sazba: 4,25 %
- Prognóza Bloombergu pro konec roku 2021: +4 %
Centrální banka Ruska si v září udělala přestávku v cyklu uvolňování poté, co pokles rublu napomohl k nečekanému drobnému urychlení inflace. Z ní se v Rusku, kde se lpni snížily příjmy, stalo politické téma. Její hodnota se v listopadu pohybovala nad 4% inflačním cílem a vládní opatření na snížení cen základního zboží podle guvernérky Elviry Nabiulliny velký dopad mít nebudou.
Podle Bloombergu bude centrální banka Ruka ve světle zrychlení inflace, které nemusí být tak přechodné, jak to vypadá, sazby pevně držet. Centrální bankéři budou potřebovat data za minimálně několik měsíců, než opět uvěří svému výhledu. Otěže asi nakonec převezme slabá poptávka a spíše než předčasné utahování je letos možné čekat další kolo uvolňování.
Ze zemí střední a východní Evropy:
Polská centrální banka
- Současná základní sazba: 0,1 %
- Prognóza médií pro konec roku 2021: +0,1 %
Polsko svoji hlavní sazbu pravděpodobně ltos podrží na stávajícím rekordním minimu, protože preferovaným nástrojem na podporu ekonomiky zůstane spíše kvantitativněí uvolňování než záporné sazby. Banka loni mezi březnem a květnem redukovala tuto hlavní sazbu o 140 bazických bodů a spustila časově neohraničené nakupování dluhopisů se státní zárukou, aby pomohla financovat programy pro firmy. A i když ekonomika ve třetím kvartálu oživila, loňský rok by pro ni mohl být pořád nejhorším od pádu komunismu.
Česká národní banka
- Současná základní sazba: 0,25 %
- Prognóza médií pro konec roku 2021: +0,25 %
Prognóza ČNB pro letošní rok implikuje trojí zvýšení sazeb počínaje druhým čtvrtletím. Guvernér Jiří Rusnok ale zmínil, že utahování začne pravděpodobně později.
Plný dopad šíření koronaviru, které bylo v Česku jedním z nejhorších v Evropě, bude podle banky jasný, až skončí programy na ochranu pracovních míst a firem. Prognózu měnové politiky zkomplikovalo snížení daně z příjmu, což by mohlo dál urychlovat inflaci. To by ČNB chtěla udržet na uzdě, až se ekonomika zotaví. Potřeba uvažovat o určitém budoucím pozvolném zvyšování úrokových sazeb směrem k normálním úrovním se mírně zvýšila, uvedl Rusnok v prosinci. Protiinflační rizika jsou ale na druhé straně také významná.
Zdroj: Bloomberg