po letošním třetím čtvrtletí zpřesnil letošní výhled pro zisk i tržby na horní okraj dosud uváděného pásma. Koronavirová pandemie má dopady na spotřebu elektrické energie i ESCO služby, na druhé straně bude příští rok plný odprodejů majetku. V Polsku na ně dojde – pokud - ve druhé polovině příštího roku, v Rumunsku a Bulharsku v té první, uvedl v rozhovoru pro Patria.cz finanční ředitel Martin Novák. V této souvislosti zazněly spekulace o mimořádné dividendě z výnosu z těchto transakcí. „Prostředky z prvních divestic k nám reálně dotečou někdy ve druhém kvartálu příštího roku, době konání řádné valné hromady. Určitě nevyplatíme peníze, které nám ještě nepřistály na účet,“ dodává Novák na toto téma.
Patria.cz: Jak hodnotíte výsledky za třetí čtvrtletí z pohledu klíčových parametrů skupiny ?
Určitě je hodnotíme pozitivně. Prakticky ve všech položkách došlo k nárůstu: EBITDA vyrostla za prvních devět měsíců roku o 6,2 miliardy korun neboli o 14 procent na celkovou úroveň 50,9 miliardy korun. Očištěný čistý zisk stoupl o 27 procent na 18,7 miliardy, provozní tok hotovosti stoupl o 28 procent na 52 miliard korun. To, že se nám za prvních devět měsíců dařilo, jsme v naší očekávce, která byla stanovena intervalem u EBITDA na 62 až 64 miliardy, potvrdili na jedno číslo 64 miliardy Kč, což znamená horní mez intervalu. U čistého zisku očištěného, kde byla očekávka 21 až 23 miliard, jde o potvrzení na 23 miliardách korun. Tudíž shrnuto jsme měli úspěšných devět měsíců.
Patria.cz: Mohl byste upřesnit, co vedlo k vyšším odpisům za první tři čtvrtletí?
Odpisy za první tři kvartály byly v podobě opravných položek k majetku. Jde o nárůst o zhruba pět miliard korun, který je dán většinou kvůli takzvaným impairment testům. Tvořili jsme vyšší opravné položky k dlouhodobému majetku včetně snížení hodnoty goodwillu. V Polsku to bylo o 2 miliardy korun, v Rumunsku 1,4 miliardy, v Česku 1,1 miliardy korun. Měli jsme také vyšší odpisy majetku jako takové, zejména v distribuci v , a.s. a v Rumunsku.
Tvorba opravných položek je vyvolána klesajícím uhelným spreadem, tedy rozdílem mezi cenou elektřiny a cenou uhlí a povolenky, kdy povolenka stoupá, kdežto cena elektřiny ten vývoj nekopíruje. Jak víte, tak situace dlouhodobě uhlí nepřeje, což samozřejmě dopadá na dlouhodobý výhled ziskovosti těchto aktiv. Proto některá uhelná aktiva musí účetně snižovat svoji hodnotu. Jde například o Polsko, Severočeské doly nebo elektrárnu Dětmarovice.
Graf: Výhled hospodaření pro rok 2020
Zdroj: Prezentace k 3Q20 a 9M20 výsledkům
Patria.cz: Podívejme se nyní na ESCO byznys. Registrovali jste změnu chování na poli fúzí a akvizic v souvislosti s vývojem pandemie covid-19?
ESCO je jednou z oblastí podnikání, které jsou koronavirem dotčeny. Ve srovnání s tím, co jsme prezentovali v srpnu, k žádné zásadní změně nedošlo. Pořád očekáváme negativní vliv covid-19 na tento byznys. Koneckonců, s tím, jak prochází druhá vlna Evropou, není ani důvod, aby tomu bylo jinak. Organický růst je pomalejší nebo stagnuje, protože mnoho projektů se na straně našich zákazníků odkládá na příští rok nebo na neurčito. Další, tedy akviziční růst, byl plánován podstatně intenzivněji, než se materializuje. Kvůli koronaviru totiž dochází k oslabení finančních ukazatelů a snížení objemu zakázek možných kupovaných firem, jejichž majitelé ovšem pořád žijí ve světě před covidem a doufají, že se to rychle vrátí zpátky. Nejistota je veliká a my uvažujeme spíše tak, že zotavení může nějakou dobu trvat. Nechce se nám platit tolik, kolik bychom třeba platili, kdyby pandemie nepřišla. Transakcí je tudíž relativně málo, což platí pro trh jako celek, neboť došlo k určitému rozpojení mezi očekáváním prodávajících a ochotou kupujících platit.
Patria.cz: potvrdil výhled pro rok 2020 na horní mezi dosavadního odhadu pro tržby i zisk. ČNB ale nedávno srazila odhad růstu české ekonomiky pro příští rok. Očekáváte v této rovině ještě nějaký potenciálně negativní dopad na zbytek letošního a příští rok v souvislosti se zhoršenou makroekonomickou prognózou?
To už je zapracováno v našich odhadech. Nečekáme tedy, že vliv na nás bude větší, než uvádíme. Na druhou stranu, jak můžete také vidět v našich prezentacích, došlo k poklesu spotřeby za první tři kvartály o 4,6 procenta. To je v souladu s naším očekáváním. Ale to, zda bude pokles ekonomiky příští rok mírně jinačí, na nás tak zásadní dopad nemá.
Graf: Spotřeba elektřiny
Zdroj: Prezentace k 3Q20 a 9M20 výsledkům
Patria.cz: od října snížil cenu elektřiny zákazníkům. Mohl byste okomentovat konkrétní cíl, se kterým do této zteče na trhu šel, a případně i průmět do posledního kvartálu a dále?
Veškeré kroky, které jsme učinili, už jsou v našem odhadu zakomponovány. Můžete si tedy spočítat, jaký je odhad našeho čtvrtého kvartálu.
Jedním z cílů je pochopitelně konkurenční boj. Také vycházíme vstříc našim zákazníkům v současné náročné době, to je další důležitý faktor. Kromě toho jde o běžné chování subjektu, jako je , na trhu. Snažíme se reflektovat chování ceny elektřiny a posouvat ji v rámci udržení našeho portfolia na naše zákazníky.
Patria.cz: Podívejme se nyní na probíhající prodej rumunských aktiv do rukou londýnské společnosti MIRA (Macquarie Infrastructure and Real Assets). Kdyby mohlo dojít k celkovému vypořádání a s jakým očekávaným efektem?
Stát by se tak mělo v prvním nebo druhém kvartálu příštího roku. Smlouvu s MIRA jsme 22. října schválili a podepsali. Nyní nás čeká schvalovací proces, jednak antimonopolní úřad a jednak rumunská bezpečnostní rada, která by měla vydat osvědčení, že jí nevadí vstup tohoto investora do Rumunska. Nepředpokládám, že by to mělo vadit. Je to standardní finanční investor, globálně respektovaný. To je určitě dobrá zpráva. Nějakou dobu to může trvat, proto říkáme první nebo druhý kvartál, kdy by také mělo dojít k úhradě kupní ceny. To je vše, co k tomu můžeme nyní říci.
Patria.cz: Neočekáváte, že by z nějakého důvodu mohlo z této transakce sejít ať s ohledem na současnou neklidnou dobu či zprávy o určité finanční nejistotě…
Takové signály nemáme.
Patria.cz: Bulharský antimonopolní úřad povolil na konci října společnosti Eurohold koupi vybraných bulharských aktiv . Komunikovaná částka je 335 milionů eur. Jaká jsou zde Vaše očekávání pro finále transakce?
Odhad je v tomto případě podobný jako u Rumunska. V Bulharsku nás ještě čeká schválení od regulátora energetického trhu. Nějakou dobu to může trvat. Pokud tedy budeme uvažovat o prvním pololetí příštího roku, pak to bude zřejmě správně.
Patria.cz: I třeba z pohledu zkušenosti jiných subjektů na bulharském trhu, nelze čekat překážky i ze strany energetického regulátora?
K tomu je obtížné se vyjádřit. Samozřejmě to nepředpokládáme. Změna majitele pro něj snad nebude nějak problematická.
Patria.cz: Jak naloží s finančními prostředky z těchto odprodejů? Hodně se hovoří o lokálních investicích do zelených projektů. Do jaké míry budete výnosy z těchto divestic směrovat takto?
Peníze budou použity na zhruba tři účely. Jednak to bude na redukci dluhu, protože tím, že prodáme nějaká aktiva, nám vypadne jejich podíl z celkového čísla EBITDA. Dluhová kapacita celé skupiny se tím sníží o zhruba dvou a půl až trojnásobek toho, co jsme prodali. Úměrně tomu tedy bude potřeba zredukovat dluh.
Další možností jsou investice do ESCO služeb a obnovitelných zdrojů. V Česku plánujeme investice hlavně do fotovoltaických elektráren. V zahraničí - a v Česku samozřejmě také - to budou převážně ESCO projekty, a to jak organickým, tak akvizičním růstem. Ten by měl přijít v úvahu hlavně v zahraničí.
Samozřejmě, že pokud nějaké prostředky budeme moci rozdělit mezi akcionáře v rámci výplaty dividendy, tak i toto vezmeme v potaz. Záleží, jaká bude situace a cash-flow při stanovení dividendy na řádné valné hromadě v létě příštího roku.
Patria.cz: Spekulovalo se, že by mohl uvažovat i o výplatě mimořádné dividendy. Jsou takovéto úvahy či očekávání opodstatněné?
První prostředky, o kterých je řeč, k nám reálně dotečou někdy ve druhém kvartálu příštího roku. Nemá cenu dělat mimořádnou valnou hromadu, protože řádná valná hromada se bude konat víceméně ve stejném termínu. Určitě nebudeme chtít vyplácet peníze, které ještě nemáme na účtu.
Patria.cz: K odprodeji majetku ještě jednou, tentokrát toho polského. Tento proces se rozbíhá. začal hledat zájemce o svých pět polských firem. Jaký zatím registrujete zájem o tato uhelná aktiva?
Zájem registrujeme relativně veliký. Dostali jsme 14 přihlášek. Do 7. prosince by nám zájemci měli podat předběžné nabídky. Pokud k této divestici dojde, měla by proběhnout někdy ve druhé polovině příštího roku.
Patria.cz: Evropská unie razí ještě důrazněji než dříve zelenou agendu. Nemůže toto směřování na unijní úrovni nějakým (nepříznivým) způsobem ovlivnit cenu, kterou by mohl za tato polská aktiva dostat? Nebylo by v tomto kontextu lepší počkat třeba i na dobu, kdy tato zelená agenda nebude tolik v centru pozornosti?
Čekání na to, kdy zelená agenda ustoupí do pozadí, je podle mě nerozumné. Pozornosti se jí totiž dostává čím dál více. Každý den, který čekáte, se vám nemusí úplně vyplatit. Stačí se koneckonců podívat na nárůst ceny povolenek CO2, což je průmět agendy.
V Polsku je to ovšem trošku jinak. Jde tam sice o černouhelné elektrárny, ale také o teplárny, které zásobují tamní municipality, takže tam je ta situace trochu jiná.
Avšak to, že zelená agenda nějakým způsobem vymizí, je nereálná věc. Naopak dochází k utužování cílů v rámci Green Deal i nových ambic, které už byly zveřejněny. Je v tom prostor i pro nás, například právě v obnovitelných zdrojích nebo v ESCO firmách.
Ing. Martin Novák, MBA vystudoval VŠE v Praze, fakultu mezinárodních vztahů. Taktéž absolvoval Executive Master of Business Administration Program (MBA) na KATZ School of Business, University of Pittsburgh se zaměřením na energetiku. Svou kariéru začal jako daňový poradce v Price Waterhouse v roce 1994. Odtud přešel do České rafinérské, kde pracoval v letech 1996–2001. Následujících 5 let působil ve společnostech Conoco v Houstonu, v Londýně a v Praze. Ve Skupině působí od roku 2006. Od 1. ledna 2008 je ředitelem divize finance Skupiny a od října 2011 do prosince 2019 byl také místopředsedou představenstva , a. s. Během jeho působení se podařilo snížit náklady v divizi finance díky zásadní restrukturalizaci a tvorbě centra sdílených služeb a zrychlit reportování výsledků pro externí trh.
Telefonický rozhovor se uskutečnil v úterý 10. listopadu a vedli ho Josef Němeček a Jana Knechtlová.