Lavina vládami nařízených restrikcí napříč globální ekonomikou vedla k nevídanému poklesu hospodářské aktivity. Na jak velkou ránu se má ekonomika připravit? Agentura Bloomberg ve svém odhadu použila alternativní datové řady, protože tradiční data byla v době velkých turbulencí zastaralá ještě dříve, než vyšla. Jaká jsou její zjištění?
Hlavním závěrem je, že odstávky způsobily pokles aktivity o zhruba 30 %. Toto číslo ovšem zakrývá významné odchylky v dopadech napříč jednotlivými zeměmi. Bloomberg ovšem tyto odchylky interpretuje především jako důkaz, že rozdíly ve struktuře průmyslu, kulturní rozdíly a další faktory způsobují, že podobná opatření mají v různých zemích různý vliv.
Dále Bloomberg poukazuje na vztahy mezi útlumem a ekonomikou. V průměru desetibodové zvýšení přísnosti uzavírek má podle něj za výsledek 4% propad aktivity. Vyspělým ekonomikám tedy vzhledem k současné úrovni kontrol hrozí pokles aktivity o již zmíněných zhruba 30 % v období, kdy jsou restriktivní opatření intenzivní.
Dalším důležitým závěrem je i to, že dopad na aktivitu, který plyne z jednotkového zvýšení přísnosti zaváděných opatření, je větší v zemích s přísnějšími kontrolami. Možným vysvětlením budiž, že restrikce mají násobící se vliv, takže negativní dopad hromadících se kontrol je větší než pouhý součet jejich individuálních dopadů. Ve Španělsku, Francii a USA budou mít tedy jednotková zvýšení tvrdosti opatření zřejmě větší dopad na hospodářskou aktivitu. V Kanadě, Austrálii a Švédsku bude dopad zřejmě menší.
![dopad restrikce ekonomika aktivita](/Fotobank/5a288145-4052-4e2a-b66a-a921b6e7eb65?width=500&height=438&action=Resize&position=Center)
Pokud se podíváme pouze na Německo, tak zde analytici prozkoumávali dopad jednotlivých restrikcí. Největší brzdou pro ekonomiku byly příkazy setrvávat doma a zákaz vnitrostátního cestování. Rušení významných událostí a uzavírky škol měla dopad menší.
![dopad restrikce ekonomika aktivita](/Fotobank/44e6802a-120b-43d6-b614-b159918e8915?width=500&height=367&action=Resize&position=Center)
Jako vysvětlení se nabízí to, že obecné nařízení zdržovat se doma má hluboký efekt, který se dotýká všech aspektů hospodářského života. Druhé možné vysvětlení může být i to, že nařízení zdržovat se doma funguje jako signál, který varuje německou veřejnost před závažností situace, a vzbouzí tak enormně velký dopad na aktivitu.
Co se stane, až se opatření začnou zmírňovat? Zjištění Bloombergu naznačují, že první kroky k uvolnění kontrol budou mít pozitivnější dopad na aktivitu než opatření podniknutá později. Německá případová studie naznačuje, že největší pozitivní dopad nastává, když jsou zrušena nařízení domácí izolace a uvolněna opatření na domácí cestování.
Svoje závěry Bloomberg vytvořil na základě vysoko frekvenčních dat, jako jsou údaje o dopravních zácpách podle aplikace TomTom nebo data o mobilitě od Applu a Citymapper.
Výsledky ukazují na takřka simultánní kolaps aktivity napříč hlavními vyspělými ekonomikami v polovině března. Významnou výjimkou je Itálie, kde se aktivita propadla už na začátku března, a Japonsko, kde kolaps přišel ve dvou fázích – na začátku a na konci téhož měsíce. V obou případech se propad ekonomické aktivity odehrál souběžně se zavedením nebo zpřísněním uzavírek a odstávek.
![kolaps aktivita Itálie odstávky](/Fotobank/a5e3ce78-1303-446e-a12c-5462f4f88938?width=500&height=376&action=Resize&position=Center)
Použití alternativních dat má ale svá omezení, a Bloomberg jich také několik zmiňuje.
Jeho analýza se opírá o měření, která odrážejí cestování a mobilitu. Nezachycují tedy produkci, kterou uzavírky nezasáhly – je to třeba přechod na práci z domova. Dopad odstávek na celkovou ekonomiku by tak mohl být přehnaný.
Některé faktory se zachytit nepodařilo. Je na příklad možné, že vysoká nezaměstnanost, firemní bankroty a změny v chování lidí povedou k tomu, že rychlost zotavování bude s rozvolňováním opatření vypadat jinak než tempo propadu z doby, kdy se tato opatření zaváděla.
V případě Německa je pak obtížné rozplést dopad překrývajících se restriktivních opatření. Je na příklad možné, že zavření škol by samo o sobě mělo větší dopad na aktivitu, kdyby ve stejné době neplatilo nařízení zdržovat se doma.
Zdroj: Bloomberg