Nouzový stav a s ním i hlavní vládní omezení proti šíření nového koronaviru budou moci trvat zatím do neděle 17. května. S prodloužením stavu nouze do tohoto data souhlasila Sněmovna podle návrhu poslanců KSČM, kteří v dolní komoře tolerují menšinový kabinet ANO a ČSSD. Ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček uvítal prodloužení stavu nouze, opozice nesouhlasí.
Vláda chtěla, aby nouzový stav mohl pokračovat až do pondělí 25. května, a to v souvislosti s vládními plány postupného uvolňování restrikcí hlavně obchodu a služeb. Kabinet v žádosti varoval před tím, že pokud by omezení skončila najednou, hrozilo by "závažné riziko významného zhoršení epidemiologické situace". Poslanci ale uváděli, že se Sněmovna může v případě potřeby znovu sejít a nouzový stav ještě prodloužit.
Opoziční pravice se přikláněla k pokračování nouzového stavu nejvýše ještě v první květnové dekádě. Její zástupci vinili kabinet z toho, že postupuje protiprávně a navíc chaoticky, a to i při postupném uvolňování restrikcí.
O termínech prodloužení nouzového stavu Sněmovna hlasovala postupně podle předchozího orientačního hlasování. Návrhu vlády, o němž Sněmovna rozhodovala jako o prvním, chyběl jediný hlas. Návrh pravice na pokračování stavu nouze do čtvrtka 7. května plénum zamítlo. Komunistický návrh podpořilo 54 ze 101 přítomných poslanců, proti jich bylo 24. O dalším návrhu pravice s termínem neděle 10. května už dolní komora nehlasovala.
Žádost poslala vláda poslancům po verdiktu pražského městského soudu, který zrušil hlavní omezující opatření ministerstva zdravotnictví zejména v obchodu a službách vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Podle soudu je má vydávat vláda podle krizového zákona jako na začátku koronavirové epidemie, což kabinet po verdiktu znovu učinil. Po tomto datu by už měla podle vlády stačit opatření ministerstva přijímaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
V doprovodném usnesení Zdeňka Ondráčka (KSČM) Sněmovna vyzvala vládu, aby poslance seznámila s omezeními přijatými podle zákona o ochraně veřejného zdraví po ukončení nouzového stavu. Kabinet by měl také předložit návrh novely, která umožní centrální nákupy zdravotnických ochranných pomůcek zejména od českých výrobců.
Další návrhy doprovodných usnesení Sněmovna zamítla. Předseda SPD Tomio Okamura neuspěl s požadavkem, podle kterého by dolní komora podpořila prověření dosavadních nákupů pomůcek Nejvyšším kontrolním úřadem. Úřad už ale oznámil, že věc zkontroluje. Sněmovna nepodpořila požadavek šéfa lidovců Mariana Jurečky, aby se vláda řídila od května při nákupu ochranných prostředků zákonem o zadávání zakázek. Místopředseda ODS Martin Kupka neprosadil výzvu kabinetu, podle které měl vyčlenit 15 miliard korun z pomoci z evropských fondů na investice ve městech, obcích a krajích. Dostatečný počet hlasů nezískala ani předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová pro návrh, aby vláda předložila do konce května návrh zákona o odškodnění podnikatelů, na které dopadly vládní restrikce.
Nouzový stav platí v Česku od čtvrtka 12. března, sama vláda jej může vyhlásit nejvýše na 30 dnů. Sněmovna stav nouze už jednou prodloužila rovněž podle návrhu komunistických poslanců do konce dubna, ač vláda žádala o sobotu 11. května.
Poslanci se sešli z preventivních důvodů opět zhruba v polovičním počtu. Pro veřejnost byly sněmovní budovy nadále uzavřeny.
Hamáček uvítal prodloužení stavu nouze, opozice nesouhlasí
Ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) považuje za klíčové, že Poslanecká sněmovna rozhodnutím o prodloužení nouzového stavu do 17. května umožnila řízené uvolňování omezení podle doporučení epidemiologů. Zabránila tak nebezpečnému vývoji, který by nastal s koncem stavu nouze ve čtvrtek, napsal v SMS na dotaz ČTK. Podle předsedy opoziční ODS Petra Fialy se ukázalo, že komunisté drží vládu fakticky u moci. Právě KSČM navrhla termín 17. května, vláda původně žádala o prodloužení nouzového stavu do 25. května.
"Klíčové je, že Sněmovna svým rozhodnutím o prodloužení nouzového stavu umožnila řízené uvolňování omezení dle doporučení epidemiologů a zabránila nebezpečnému a nekontrolovanému vývoji, který by nastal s koncem nouzového stavu k 30. dubnu," uvedl Hamáček.
Podle předsedy občanských demokratů nemůže být nouzový stav v Česku věčně, pokud nemá být ekonomika i země zničena. "Proto jsme navrhovali, aby byl prodloužen o týden, a pak vláda buď požádala o jeho další prodloužení, nebo byl ukončen. Bohužel neúspěšně, znovu se ukázalo, kdo drží vládu fakticky u moci - KSČM," uvedl ve vyjádření zaslaném ČTK.
Piráti se při hlasování o prodloužení stavu nouze do 17. května zdrželi, fakticky jej tedy nepodpořili. "Akceptovatelný by pro nás byl kratší časový horizont prodloužení nouzového stavu tak, aby bylo možné zajistit právní zázemí přechodu z krizového zákona do normálu. Tedy aby byla funkčně zachována opatření, která ještě trvají a která je ještě nutné zachovat," napsal ČTK předseda strany Ivan Bartoš. Vláda ale podle něj nepřekvapivě našla shodu s komunisty a bude dál držet zemi v šachu. "Aniž by vysvětlila, na základě jakých dat svá opatření koná, na základě jakých dokumentů nakupuje pro stát ochranné pomůcky, aby zákonně odůvodnila svá opatření či předložila schéma pro kompenzace lidí postižených krizí," dodal Bartoš.
"Tak zásadní věc, jako je nouzový stav, se tady víc než argumenty a daty od odborníků, která vláda úspěšně tají, řídí přáním komunistů. Těm o argumenty a data nejde, ti svou podporu holt evidentně umí šikovně vyhandlovat," napsala ČTK předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
"Nedočkali jsme se žádných podstatných informací, proč zrovna 25. květen. Vláda odmítala odpovídat a když už nebylo zbytí, tak se ministr zdravotnictví tvářil, že vlastně neví, co chceme. Chtěli jsme jediné: aby, když už říká 'musíme to dotáhnout', co znamená ono 'dotáhnout' - do jakého stavu, k jakému kritériu to chce dotáhnout. Myslím, že to neví ani on sám. Doufám, že nečeká, až virus zmizí - to by se patrně nedočkal," odpověděl na dotaz ČTK předseda STAN Vít Rakušan. Hnutí navrhovalo prodloužit stav nouze o deset dní.
Do 10. května chtěla prodloužit nouzový stav také KDU-ČSL. "Myslím, že zkrácení původního návrhu vlády je namístě a pokud by se nákazová situace zhoršila, jsme připraveni to operativně projednat a dát nástroj vládě dělat opatření i po 17. květnu. Ale nechceme prodlužovat stav nouze nad míru nezbytně nutnou," napsal ČTK lidovecký předseda Marian Jurečka.
"Celá věc začíná připomínat loterii o prodlužování nouzového stavu, a proto i vládní strany navrhovaly různé termíny, jelikož chybí jak konkrétní data epidemiologů, tak i jediný věcný argument pro konkrétní datum. V této souvislosti jsme hluboce znepokojeni, že neprošel návrh SPD na věcnou kontrolu nákupů, které vláda realizuje v rámci nouzového stavu. Hnutí SPD na prvním místě považuje za nutné chránit zdraví lidí, ale na základě konkrétních faktů odborníků, a zároveň považujeme za nutné, aby vynakládání státních prostředků v době nouzového stavu podléhalo kontrole a bylo realizováno podle principu péče řádného hospodáře. Dnes vládní strany bohužel prosadily přesný opak," kritizoval výsledek hlasování předseda SPD Tomio Okamura.
Poslanci si podklady k uvolňování vládních opatření nevyžádali
Bez jakéhokoli závěru Sněmovna ukončila debatu o uvolňování vládních opatření kvůli epidemii koronaviru. Poslanci nepřijali ani jeden z dvou návrhů, kterým by si vyžádali podklady pro vládní opatření. Následnou diskusi o nákupu ochranných pomůcek při nepřítomnosti premiéra Andreje Babiše (ANO) přerušili a odložili na neurčito. Na pokračování by se sněmovní frakce měly dohodnout za týden.
Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek požadoval, aby vláda předložila informace, ze kterých při uvolňování vládních omezení vycházela. Ppodle poslance KSČM Zdeňka Ondráčka měla vláda dodat do 5. května harmonogram opatření a podklady k nim. Ani tento návrh ale nenašel mezi poslanci dostatečnou podporu, neboť pro něj nehlasovali ani někteří členové ODS a KDU-ČSL.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš poukázal na to, že harmonogram uvolňování opatření už byl vládou zveřejněn na rozdíl od podkladů k němu, které členové vlády nechtěli poskytnout ani při debatě o prodloužení nouzového stavu. "Bylo by liché se domnívat, že bychom se dozvěděli něco více," uvedl Bartoš.
V debatě o nákupu ochranných zdravotnických pomůcek opozice poukazovala na pochybnosti ohledně firem, jejichž prostřednictvím chtěl stát prostředky získat. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) oponoval tím, že jeho úřad má stovku dodavatelů, ale pochybnosti se týkají jen čtyř z nich.
"Ať se udělají účty, až se skutečně ta situace vyřeší. My s tím nemáme problém, ať se klidně kontroluje. Ale v této době hodnotit na základě dat, která jsou zkrátka neúplná, která se mění každým dnem, tak prostě není úplně férové," řekl ministr.
Vojtěch uvedl, že jeho ministerstvo má objednáno zboží za 4,9 miliardy korun, zatím ale zaplatilo jen zhruba 2,3 miliardy za dodané zboží. Ministr zopakoval, že jeho úřad s centrálním nákupem skončí k 30. dubnu.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že do pondělka jeho úřad nakoupil 8,7 milionu respirátorů, 59,321 milionu roušek, 1,2 milionu kusů ochranných brýlí, 1,16 milionu ochranných obleků, 245.000 ochranných štítů, 1,6 milionu ochranných návleků, 900 celoobličejových masek CM6, 6100 filtrů T3R a 1,1 milionu rychlotestů. Ministerstvo za to zaplatilo celkem 3,9 miliardy korun.