Nejhorší investice v životě, zkoufalá ziskovost čerstvých burzovních IPO, technologie měnící bankovnictví. Když šéf Fedu hovoří, na trzích se prodává. A u nás doma? Důchodový systém jinak a poštovní známky jako investice. Přinášíme pravidelné Perly týdne.
Ve světě…
Nejhorší investice v životě: I mistr tesař se někdy utne, což dokazuje příběh známého investora a ředitele společnosti Blackstone Steva Schwarzmana. Ten jej podle CNBC vyprávěl na konferenci Delivering Alpha a šlo o následující:
V polovině osmdesátých let provedla společnost BlackStone jednu ze svých doposud největších investic, když koupila podíl ve firmě Edgcomb Steel. Schwarzman nápad schvaloval, ale jeden z partnerů společnosti jej varoval. Firma podle něj „vypadala, že vydělává, ale šlo jen o zisky generované zásobami“. Podle partnera ve skutečnosti hrozil společnosti bankrot, ale Schwarzman oponoval s tím, že až půjde trh s ocelí nahoru, vše se otočí k lepšímu.
Schwarzman vzpomínal, že tehdy mu bylo 37 let, trpěl přehnanou sebedůvěrou, ale zároveň velkými obavami. Vydal se cestou, kterou doporučovali ti, kteří transakci věřili a to bez potřebného zkoumání základu této investice. Výsledkem byla „pohroma“, z které se ale poučil a jeho společnost je nyní jedním z největších investičních gigantů na světě.
IPO „ozvěny“ technologické bubliny: Analytici banky podle CNBC tvrdí, že méně než čtvrtina společností, které letos provedly IPO, vykáže v roce 2019 čistý zisk. Jde o nejnižší podíl od technologické bubliny a stratég banky David Kostin tvrdí, že příčinou tohoto jevu nejsou je společnosti jako Uber, či Lyft. Významně se na něm podílí i biotechnologické firmy, které letos představují 28 % všech IPO.
V roce 1999, tedy těsně předtím, než praskla technologická bublina, dosahovalo ziskovosti 28 % firem, které provedly IPO. V roce 2000 tento podíl klesl na 21 %. CNBC tvrdí, že investoři nyní stále více pochybují o akciích společností, které vstupují na trh a přitom prodělávají peníze. Příkladem může být současná situace kolem společnosti WeWork. Letos přitom provedlo IPO více než 75 firem. Kostin tvrdí, že průměrný věk firem, které vstupují na trh, se během posledních 25 let výrazně nezměnil a stále se pohybuje kolem osmi let. Průměrný věk technologických společností provádějících IPO se ale zvedl ze tří let v roce 2001 na 13 let v roce loňském.
Kostin také uvedl, že ziskovost v prvním roce obchodování nemá podle dat velkou vypovídací schopnost ohledně toho, jak si akcie vede v následujících letech. Největší význam má podle jeho názoru ziskovost dosažená ve třetím roce po IPO. IPO firem, které tou dobou vykazují čistý zisk, má největší pravděpodobnost dlouhodobě nadstandardní návratnosti.
Projevy, z kterých se trh neraduje: Investiční společnost Bespoke si všímá toho, že „když šéf Fedu Jerome Powell hovoří, obchodníci prodávají“. Podle společnosti nebylo chování trhu po zasedání americké centrální banky často ovlivněno ani tak tím, jaké rozhodnutí padlo ohledně dalšího vývoje sazeb, ale tím, jaká slova zazněla z úst pana Powella. Jak ukazuje následující graf, index S&P 500 během zasedání Fedu v průměru posiluje, ale pouze do druhé hodiny odpolední. V tu dobu totiž začíná projev jeho šéfa a tradeři obvykle začínají prodávat. Takže celý akciový trh nakonec většinou končí v záporných číslech.
Bespoke si všímá i toho, že akcie společnosti prudce oslabují a jelikož mají 8 % váhu v indexu Dow Transports, táhnou dolů i jej. Tento index je přitom „historicky považován za vedoucí indikátor celé ekonomiky, takže jeho slabost zvyšuje obavy z problémů celého hospodářství“. Následující graf vývoje indexu Bespoke komentuje s tím, že „nevypadá moc hezky“. Index se totiž snažil prorazit nová maxima, ale přišel naopak znatelný pokles:
Společnost ovšem dodává, že s ohledem na strukturální změny v americké ekonomice je namístě skepse ohledně vypovídací schopnost vývoje popsaného indexu.
Technologie mění bankovnictví: FTAlphaville si všímá nové analýzy banky , která se zaměřuje na nízké sazby a jejich dopad na hospodaření a strategii bank. píše, že nízké sazby jsou pro ziskovost bank negativní a tudíž by se dalo očekávat, že banky se budou snažit co nejvíce snižovat své náklady. Jenže ve stejnou dobu probíhají významné technologické změny, které tyto instituce nutí k vysokým investicím do informačních technologií. V následující tabulce porovnává náklady, výdaje na IT technologie a jejich poměr k celkovým nákladům u Amazonu a Alphabetu na straně jedné a velkých bank na straně druhé:
U Amazonu dosahují výdaje na IT 13 % celkových provozních nákladů, u Googlu to je téměř 20 %. Průměr evropských bank ale podle tabulky dosahuje ještě více: 21 %. A některé z bank dávají na IT až 30 % všech nákladů.
Nejdražší chléb: Eurostat tento týden nabízí porovnání cen pečiva v jednotlivých evropských zemích. Podle následujícího grafu je chléb nejdražší v Dánsku, kde se jeho cena nachází asi 50 % nad průměrem EU. V Chorvatsku a Německu se cena pohybuje zhruba na průměru Unie, zatímco v Rumunsku, Bulharsku a Polsku se nachází hluboko pod ním. My jsme na tom podobně jako Litva, či Maďarsko, cena pečiva se tu pohybuje asi 20 % pod průměrem Unie:
… a u nás doma
Změna důchodového systému: Seznam.cz tento týden píše, že „podle nového plánu ministryně práce a sociálních věcí by všichni senioři, kteří odpracovali potřebný počet let, měli nárok na zaručený minimální důchod hrazený ze státního rozpočtu“. Druhá složka důchodu by byla zásluhová a počítala by se každému zvlášť podle toho, kolik odvedl na sociálním pojištění. Zjednodušeně řečeno, čím víc by si člověk vydělal, tím vyšší by měl důchod. Nový systém by měl pomoci s řešením situace, kdy důchodců přibývá rychleji než pracujících. Dnes se částka vybraná na sociálním pojištění rozděluje mezi všechny důchodce. Pokud peníze nestačí, vláda na důchody přidá z rozpočtu, píše seznam.cz.
„Aktuálně je důchodový systém v přebytku, ale v minulých letech, kdy v něm peníze chyběly, se to stejně dofinancovávalo z obecných daní. Nebylo to přehledné a bylo by dobré vnést do systému přehlednost a nový zdroj financování,“ řekla ministryně Maláčová deníku LN, jenž seznam.cz cituje.
Známky jako investice: Aktuálně.cz přináší rozhovor s filatelistou Tomášem Mádlem. Podle něj je „filatelie zajímavý investiční obor. Tedy pokud víte, co nakoupit“. „V minulosti jsme byli na špičce, elity první republiky - bankéři, politici, lékaři, podnikatelé - měly ve sbírkách velké bohatství, dostávaly se sem nejlepší známky z celého světa. Bohužel tři čtvrtiny těchto sbírek zmizely před nacisty a pak před komunisty v zahraničí. Právě známka totiž v problematické době nejlépe koncentruje hodnotu, je nejméně nápadná a nejvíce mobilní“, řekl Mádl. Těm, kteří chtějí v oboru začít, radí:
„Tak to bych si koupil první známku světa Penny black z roku 1840 v nepoužitém stavu. Těch se zachovalo několik tisíc, nyní se dá sehnat za 150 tisíc korun a cena stále stoupá... doporučil bych několik prvních známek různých států a také Mauricius Post Paid. Jde o známky, které vyšly rok po těch slavnějších Post Office, jsou to takzvaně levné sestry. Jsou jich tisíce, ale většinou ji dobře prodáte. A z patriotických důvodů bych přidal za sto tisíc nějakou československou specialitu. Třeba nějakou vzácnou známku Hradčan od Muchy“.
„V příštích letech poroste stará Austrálie, protože se nově objevilo mimo jiné pár superbohatých majitelů měděných dolů, kteří začali tamní známky sbírat a ceny půjdou nahoru. Je dobré mít i čínské známky, které stojí nyní do 100 dolarů v americkém katalogu Scott, ale u obchodníků například v Singapuru jsou už nyní za trojnásobek. Je to doslova kartel, co tlačí cenu nahoru, a je dobré si pár známek koupit. Slušné zhodnocení mají speciality britských kolonií, které mají nějakou výrobní chybu, třeba otočené středy, vynechané zoubkování, vady průsvitek. Ty jsou vzácné a dosud levné“, tvrdí odborník.