Řada nových komunikačních technologií v minulosti vstupovala na trh s tím, že mají zejména pomoci ve vzdělávání. Brendan Greeley z FTAlphaville tvrdí, že tomu tak bylo u rádia, televize, videopřehrávačů i internetu. Nakonec ale vše skončilo v úplně jiné oblasti – u zábavy. Greeley se domnívá, že jiným směrem se také vydávají „nové finanční technologie“. Třeba ty, které jsou vydávány „na pomoc lidem, kteří nemají přístup k bankovním službám“, ale nakonec mohou být používány zejména při obchodu s drogami.
„Nevíme, na co se bude nakonec používat Libra, kterou představil . Víme jen, že je prezentována jako kryptoměna, kterou fakticky není. A má představovat pomoc těm, kteří nemohou využívat bankovní služby, ale jejich problém nevyřeší,“ tvrdí Greely. hovoří o tom, že lidé s menšími příjmy platí za finanční služby víc, čelí vyšším poplatkům či dokonce přístup k těmto službám nemají vůbec. Greely se ale na základě prezentovaných dat domnívá, že firma směšuje problém chudších lidí v USA a problém skutečně chudých lidí ve světě. To podle něj může ukazovat na to, že se o celou věc nezajímá ani zdaleka tolik, jak tvrdí. A to není vše:
„Zdá se, že považuje vše za systematický problém, který má být vyřešen investicemi soukromého sektoru a inženýry v nějaké vzdálené zemi. Lidé, kteří se celou věcí skutečně zabývají, ji ale vnímají úplně jinak. Podle nich jde o sociologickou výzvu, kterou řeší zejména vzdělání a místní instituce,“ píše Greely. V USA podle průzkumu FDIC více než polovina lidí bez bankovního účtu nemá dost peněz na to, aby si jej vůbec otevřela.
Vypovídající jsou v této oblasti zkušenosti organizace BankOn, která se ve Spojených státech snaží rozšířit služby právě pro ty, kteří účty nyní nemají. Greely tvrdí, že to znamená především nabídku účtů s nízkými poplatky. A to je ten lehčí úkol. Těžší je nutné „vytváření místních koalic s bankami, neziskovými organizacemi a službami“ a následná práce na tom, aby si i chudí lidé mohli zařizovat své vlastní účty.
Podle Greelyho jde tedy o mravenčí práci, kde neexistují velké úspory z rozsahu. Zahrnuje osobní rozhovory a osvětu a například zkušenosti z jednoho projektu v New Yorku ukazují, že tato práce se často podobá terapii. přitom není znám jako firma, která by se mohla chlubit „osobní a detailní prací, která vyžaduje důvěru společnosti“. A „žádný výzkum také nenaznačuje, že americký dolar nebyl vhodným nástrojem pro přechod lidí k službám finančního systému“. Greely tvrdí, že zveřejněné informace nenaznačují, jak by Libra mohla lidem skutečně pomoci. Chybí naopak třeba klíčové informace o tom, kolik bude stát převod běžných peněz do Libry a naopak.
Zdroj: FTAlphaville