Dopad eventuálního brexitu “bez dohody” (tvrdého brexitu) na ekonomiku eurozóny a Česka je velice nejistý. Nikdo si nedovede představit, jak dlouho a jak výrazně by byly narušeny vzájemné obchodní vztahy EU a Spojeného království. Naše alternativní scénáře tvrdého brexitu sice vždy ukazují na nižší české HDP a slabší korunu, odchylka od základního scénáře ovšem kriticky závisí na velikosti a délce počátečních šoků. Inflace by se naopak v alternativních brexitových scénářích (kvůli řadě protichůdných faktorů) příliš neměnila.
![2](/Fotobank/8d6c3555-6584-49c2-b971-06ed604e5dfc?width=500&height=326&action=Resize&position=Center)
Narušení obchodních vztahů s Británii - pokles finální poptávky po evropském zboží v UK - by v Evropě nejvíce zasáhl kromě Irska, Belgie a Nizozemí také řadu středoevropských zemí. Pokles britské (finální) poptávky po dovozech z EU o čtvrtinu by se v Česku projevil bezprostředně poklesem přidané hodnoty o 0,3 %. Nejvíce by byl zasažen automobilový průmysl, textilní průmysl a elektronika (viz grafy výše).
Narušení obchodu mezi EU a Británií je ale pouze jakýmsi “startérem” dalších šoků, které v Česku mohou negativně dopadnout buď na poptávku nebo na nabídku. Z pohledu poptávky by českou ekonomiku (jak ukazuje následující diagram) nejprve negativně zasáhl pokles britské poptávky po (finálních) dovozech z EU, a to ať už kvůli bariérám v obchodu nebo kvůli slabšímu růstu britské ekonomiky. Vedle toho by na poptávku zprostředkovaně působil negativně i slabší růst eurozóny a vyšší finanční napětí na evropských trzích. Z pohledu nabídky může tvrdý brexit v evropských ekonomikách narušit globální výrobní řetězce a ve finále tak snížit schopnost produkovat (produkční kapacity).
![3](/Fotobank/be865153-f322-477d-a48c-5c6e70342581?width=500&height=387&action=Resize&position=Center)
Jak by vypadal tvrdý brexit proto do značné míry závisí na tom, jakou konkrétní kombinaci (jak silných) šoků předpokládáme. Proto se různé propočty dopadů brexitu mohou výrazně lišit. My v našem alternativním scénáři předpokládáme, že by tvrdý brexit nepoškodil produkční kapacity (nabídku) českých firem a vidíme ho primárně jako poptávkový šok. V alternativním zátěžovém scénáři jsme se rozhodli počítat s dočasným propadem britských (finálních) dovozů z EU o čtvrtinu a současně s krátkodobým nárůstem finančního napětí na evropských trzích k úrovním z roku 2013 (poslední evropská recese). V takovém případě by české HDP do roka mělo být přibližně o 0,8 % nižší oproti základnímu scénáři a koruna zhruba o 1,2 % slabší – tj. oslabení o něco více než 30 haléřů. Inflace by zůstala bez výraznějších změn (viz grafy níže).
Zejména v případě koruny je však třeba zdůraznit, že se jedná čistě o modelový výstup. V realitě česká měna může v krátkém období zaznamenat i výraznější ztráty, zvlášť když vezmeme v potaz, že je v českém finančním systému stále zaparkován velký objem krátkodobého zahraničního kapitálu. Nejednoznačná také zůstává reakce ČNB. Pokud se jedná o čistě poptávkový šok, ukazuje náš model na potřebu uvolněnějších měnových podmínek - lehce nižších nebo v případě výraznějšího oslabení koruny stabilních sazeb. Pokud ale počítáme navíc (tak jako ČNB) s negativním dopadem do nabídky (stagflační šok), nelze vyloučit ani tlak na vyšší sazby.