Druhá největší ekonomika rostla loni nejpomaleji za skoro tři desítky let. Tvrdí to alespoň čínská vláda. Kdo jí ale věří?
„Údaje o HDP publikované Čínou jsou naprostý nesmysl,“ uvedl podle CNN Leland Miller, generální ředitel poradenské společnosti China Beige Book. „Určitě je shoda na tom, že tato čísla nejsou důvěryhodná,“ říká.
Millerova firma shromažďuje údaje od tisícovek společností z různých odvětví čínské ekonomiky a dává dohromady svůj vlastní obrázek toho, co se děje. Podle Millera je čínská ekonomika v současnosti mnohem slabší, než jak by se z oficiálních čínských dat mohlo zdát. A k lepšímu se to brzy asi nezmění.
Čínský statistický úřad, od kterého přichází většina údajů o této zemi, je „především orgán komunistické strany a až poté poctivý poskytovatel statistik,“ napsal Derek Scissors z washingtonského American Enterprise Institute. Odhadnout, jak je na tom čínská ekonomika doopravdy, je ale těžké, protože hodně čínských vládních dat podle něj nedává smysl. Čísla o velikosti ekonomiky například nesedí s čísly o průměrném příjmu čínských obyvatel.
Podle přibližného ukazatele, který dává dohromady analytická společnost Capital Economics, rostla čínská ekonomika loni možná jenom o 5 %. Odhadla to na základě dat o námořní přepravě, výrobě elektřiny nebo úvěrování.
Odhady velikosti čínského útlumu sledují manažeři i investoři, kteří na základě nich rozhodují o velikosti investic nebo o tom, kolik přijmout lidí. Stín tedy dopadá na čínské podniky, tlak ale pociťují i spotřebitelé. Jejich výdaje stouply podle oficiálních dat loni o desetinu. Jenomže čínský trh s automobily loni klesl poprvé po zhruba dvou dekádách. Příjmy Číny z turistiky se loni sice zvýšily o 10,5 procenta, jenomže to je nejslabší růst od roku 2008, a to i podle dat čínského ministerstva kultury, které tyto čísla poskytlo.
Julian Evans-Pritchard odhaduje, že ve velkých městských oblastech se výdaje spotř ebitelů loni snížily, a to zhruba o 3 %, což by naznačovalo, že střední třída si utahuje opasky.
Slavný není ani začátek tohoto kalendářního roku. Maloobchodní tržby se během sedmidenních oslav lunárního nového roku zvýšily na rekordních 1,005 bilionu CNY. Oproti loňsku to je ale nárůst jenom o 8,5 %, což je nejmenší růst za poslední desetiletí.
Čísla o tržbách za lunární nový rok jsou důležitým ukazatelem spotřebitelské důvěry, která je stěžejní pro snahy Pekingu stabilizovat ekonomiku země. Podle ekonoma banky Bank Ting Šuanga by bez nedávno zavedených pobídek na nákup dražšího zboží byly tržby mnohem horší.
Některé čínské firmy říkají, že za zhoršující se situaci může obchodní válka s USA. Podle čínské vlády jsou obavy ze zpomalování ekonomiky přehnané. Nervozita však může být znát i na nejvyšší úrovni. Čínští politici se již pokusili podpořit ekonomiku daňovými škrty, většími infrastrukturními výdaji a uvolněnější měnovou politikou. Jestli to pomůže, se ale neví.
Mimořádné finanční prostředky totiž častěji odsávají státem řízené, nepříliš efektivní podniky, a nikoli firmy vedené soukromníky. Řada soukromých firem v Číně navíc obvykle spoléhá na stínové financování, což jsou peníze, které oficiálními rozvahami bank neprojdou.
Peking se nedávno vytasil s výzvou adresovanou státním bankám, aby více půjčovaly soukromému sektoru. Dostat půjčku od banky není pro čínskou soukromou (nikoli státní!) firmu jednoduché, obzvláště podniká-li v tradičním, kapitálově intenzivním odvětví. Aby úvěr dostala, potřebuje často rozsáhlé finančí zajištění, nebo záruku, kterou jim dá jiná firma. Ta má ale pravděpodobně sama půjčky, za které ručí jiné firmy.
A tady dřímá jedno z řady rizik ve finančním systému: vzájemné ručení za úvěry, které by v případě nesplácení jediné půjčky mohlo rychle vyvolat defaulty napříč systémem. Mohlo by to otřást lokálními finančními systémy a ohrozit poskytování nových půjček.
Zdroje: CNN, investing.com/Reuters