Investiční banka Natixis se domnívá, že francouzská a italská ekonomika mají podobné základní rysy. A oběma hrozí, že padnou do pasti, ve které budou fiskální deficity vyvažovat dopad strukturálních problémů obou zemí v době, kdy klesá jejich potenciální růst.
Mezi hlavní strukturální překážky těchto zemí řadí Natixis nízkou vzdělanost a dovednosti pracovní síly, nízkou modernizaci firemního sektoru a jeho nákladovou konkurenceschopnost, která se projevuje postupnou deindustrializací. K tomu se přidává vysoká příjmová nerovnost a strukturální nezaměstnanost spojená s nízkým růstem produktivity. V neposlední řadě se pak zaměstnanost přesouvá do málo placených služeb.
Na špatný strukturální stav obou ekonomik poukazuje podle Natixisu i následující graf, který porovnává počet robotů ve výrobním sektoru (relativně k zaměstnanosti). Nejvíce robotů podle něj používají firmy v Japonsku, Německu a ve Švédsku. Naopak nejnižší je robotizace výrobního sektoru ve Velké Británii, Francii a Itálii:
![0](/Fotobank/73bb2946-6436-42f2-b3c9-6024aa0eafcb?width=500&height=332&action=Resize&position=Center)
Natixis tvrdí, že problémy se projevují i fiskálními deficity, protože Francie i Itálie musí financovat velké redistribuční programy a poskytovat podporu lidem s nízkými příjmy. Tyto programy je ale stále těžší financovat, protože daňové příjmy slábnou kvůli nízkému potenciálnímu růstu, na který doléhá slabá produktivita.
„Kombinace velkých vládních výdajů a slabého potenciálu vede ke strukturálnímu problému s fiskální solvencí,“ tvrdí analytici banky. A prezentují následující graf, který porovnává výdaje na sociální podporu ve vybraných evropských zemích. Nejnižší jsou v poměru k HDP ve Španělsku a Německu, v Itálii se pohybují znatelně nad Německem a zdaleka nejvyšší jsou ve Francii:
![0](/Fotobank/1a6f5bfe-f639-4d44-b7ac-39a500ccb9ae?width=500&height=335&action=Resize&position=Center)
Zdroj: Natixis