Podnikatelská aktivita se v eurozóně v srpnu zvýšila jen mírně, podstatně ale stoupla v její největší, německé, ekonomice, kde k růstu podnikatelské aktivity zásadně přispěl sektor služeb. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost IHS Markit. Vývoj v celé eurozóně poznamenaly obavy z důsledků obchodní války.
Souhrnný index PMI, který slouží jako ukazatel hospodářského růstu eurozóny, v srpnu stoupl na 54,5 bodu z červencových 54,3 bodu. Přitom index budoucí výroby, který měří optimismus, spadl z 63,1 na 61,6, což je nejnižší úroveň za dva roky.
Růst sektoru služeb v Německu se v srpnu vyšplhal na šestiměsíční maximum, když společnosti vytvářely pracovní místa nejrychlejším tempem za 11 let. Index nákupních manažerů (PMI) v německém zpracovatelském sektoru a službách, které tvoří více než dvě třetiny výkonu ekonomiky, v srpnu stoupl na 55,6 bodu z červencových 55 bodů. To bylo nejvíce od letošního února a pohodlně nad hranicí 50 bodů, jenž dělí růst od poklesu. V samotném sektoru služeb podnikatelská aktivita v srpnu dosáhla šestiměsíčního maxima 55 bodů, nejrychlejší růst zde zaznamenaly sektory financí a telekomunikací. Dílčí index sledující zaměstnanost ve službách činil 56,8 bodu a byl nejvyšší od října 2007.
Za podpory nízkých výpůjčních nákladů a růstu populace se spotřeba domácností, státní výdaje a stavebnictví staly důležitým a spolehlivým motorem největší evropské ekonomiky, který jí pomůže ustát nejistotu pramenící z obchodních třenic, uvedla společnost. "Z růstu apetitu poskytovatelů služeb po najímání nových zaměstnanců je patrné nejen zvýšení pracovní zátěže a tlaku na výkonnost, ale také pevná víra, že hospodářský růst bude pokračovat i v následujícím roce," prohlásil ekonom IHS Markit Phil Smith.