Myšlenka na vládní obligace, jejichž splátky by byly provázány s vývojem HDP, není nijak nová. Nyní se ale pohybujeme v prostředí vysokých vládních dluhů a relevance takového dluhového instrumentu kvůli tomu podle známého ekonoma Roberta Shillera roste. Ten spolu se svými kolegy na stránkách VoxEU tvrdí, že mezi výhody dluhopisů provázaných s HDP patří to, že snižují tlak na vládní finance během recese.
V období slabého růstu ekonomiky či dokonce recese by náklady spojené s vládními dluhy v případě jejich provázání s produktem klesaly a poměr dluhů k HDP by se stabilizoval namísto toho, aby rostl. Tím by se snížil tlak na konsolidaci rozpočtů v době, kdy by vláda měla ekonomice pomáhat stimulací. Naopak v době silného růstu by návratnost takových obligací rostla, což by ale pro vládu nebyl problém, protože by vyšší náklady spojené s dluhem pokrývala vyšším výběrem daní.
Do určité míry již byla indexace na HDP testována v osmdesátých a devadesátých letech u některých obligací v Bulharsku, Kosta Rice či Bosně a Hercegovině. Používala ji i Argentina, Ukrajina a také Řecko. Uruguayská vláda vydala v roce 2014 dluhopisy v hodnotě 1 miliardy dolarů a jejich splátky a úrokové platby byly provázány s nominálními mzdami. Portugalsko nedávno vydalo obligace nabízené zejména domácím střadatelům a u nich byla výplata úroků také částečně provázána s vývojem HDP. Žádná země ale zatím nevydala obchodovaný dluhopis provázaný s produktem, který by nakoupili institucionální investoři, kteří by plně nesli veškerá rizika a výhody plynoucí z takto konstruovaného cenného papíru.
Podle ekonomů je ve spojitosti se zmíněnými obligacemi významná otázka rizikové prémie spojené právě s tím, že výnosy z obligací se mění podle vývoje HDP. Tato prémie musí být dost vysoká na to, aby přilákala investory, ale nesmí svou výší odradit vládu od vydání dluhopisů. Podle některých odhadů by země s vysokou volatilitou HDP mohly nabízet prémii pohybující se kolem 260 bazických bodů. U většiny vyspělých zemí by se ale měla pohybovat „mnohem níže“.
Ekonom Alex Pienkowski pak odhaduje, že pokud by „průměrná“ vyspělá ekonomika měla 20 % svých obligací ve formě provázané na HDP, její udržitelný poměr dluhu k HDP by to zvýšilo asi o 15 procentních bodů. A takový prostor například stačí pro pokrytí nákladů spojených s bankovní krizí. Podle některých názorů by pak obligace provázané s HDP mohly být atraktivní zejména pro islámské země, kde je zakázáno vyplácet úroky.
Zdroj: VoxEU