S tím, jak se americká ekonomika pohybuje na hranici plné zaměstnanosti, se živě diskutuje o rychlosti, s jakou bude Fed muset zvedat sazby, aby zabránil přehřátí ekonomiky, a tedy i riziku prudkého růstu cenové a mzdové inflace. Natixis ale tvrdí, že je již načase se ptát, kdy bude Fed muset sazby opět snižovat?
V tom nejlepším případě bude návrat k plné zaměstnanosti v americké ekonomice následován poklesem tempa jejího růstu na potenciál. Jak ukazuje následující graf, ten se zhruba od počátku roku pohybuje pod skutečným tempem reálného růstu:
![0](/Fotobank/8a46d305-709d-4d38-898c-d058b26d7662?width=435&height=310&action=Resize&position=Center)
Natixis ovšem poukazuje na to, že nemusí dojít pouze k uzavření mezery mezi skutečným a potenciálním růstem, ale útlum může být mnohem silnější. Podle analytiků banky by k tomu mohlo přispět několik faktorů. Prvním z nich by mohl být pokles korporátních investic, které jsou podle banky nyní poměrně vysoko – jak ukazuje další graf, platí to zejména ve srovnání s vývojem míry využití kapacit:
![0](/Fotobank/36f8b604-f308-447e-ae48-4530d46a5b63?width=500&height=330&action=Resize&position=Center)
Dalším důvodem k prudkému útlumu by paradoxně podle Natixisu mohla být uvolněná fiskální politika, a to v případě, že by vedla ke skokovému zvýšení sazeb a výnosů vládních obligací. V neposlední řadě pak nelze vyloučit propad akciového trhu. K němu může přispět zmíněný růst výnosů vládních obligací či omezení objemu odkupů akcií.
„Měli bychom mít na paměti, že v letech 2000 a 2007 došlo ve Spojených státech k prudkému obratu ve vývoji sazeb. Jejich rostoucí trend byl během krátké doby nahrazen poklesem,“ připomíná Natixis a připojuje poslední obrázek s vývojem klíčových sazeb Fedu:
![0](/Fotobank/e3d3a660-eaf4-4f51-832f-094d98ee8c93?width=500&height=362&action=Resize&position=Center)
Zdroj: Natixis