Zatímco ještě do včerejška mohl růst mezd fungovat jako dostatečně silný a jasný argument pro dřívější růst úrokových sazeb, zveřejněné výsledky za třetí kvartál jej velmi zrelativizovaly. Meziroční tempo dosahující jen 6,8 % zaostalo za odhadem centrální banky o sedm desetin procentního bodu. Navíc bylo patrné, že zpomalení růstu mezd se netýká jen průměru, ale i mediánu, a navíc se odehrálo ve většině odvětví ekonomiky. Znamená to ovšem, že růst mezd zpomaluje nebo je dokonce nedostatečný?
Nejspíše nikoliv. Jednak z jednoho čísla nemá smysl dělat hluboké závěry a navíc, rostoucí napětí na trhu práce spolu s citelným zvyšováním platů ve veřejném sektoru ve čtvrtém čtvrtletí budou růst mezd nepochybně akcelerovat. Nedostatek zaměstnanců se již stal hlavní překážkou pro expanzi průmyslu, a jak vyplývá z rozšiřujícího se počtu volných pozic, netýká se zdaleka pouze našeho největšího tuzemského odvětví. Proto by se ani centrální banka nemusela slabšího čísla příliš zaleknout, i když sama počítala s vyšším.
Problémem ovšem je, že poslední číslo o mzdách se nehodí do scénáře rychlejšího růstu sazeb, který ČNB představila se svojí poslední prognózou. Mimochodem tou prognózou, která s příliš rychlým růstem sazeb v roce 2018 vlastně ani sama nepočítá, když předpokládá tříměsíční PRIBOR v posledním čtvrtletí příštího roku na jednom procentu. Takže bude zapotřebí silnější argumenty pro urychlení návratu k tzv. normálu.
Ale jak už to chodí, argumenty lze najít pro leccos, tak proč ne pro vyšší sazby. Počínaje inflací, která v případě tzv. jádrové (korigované bez PHM) dosahuje aktuálně 2,7 % nebo v případě čisté, která se v říjnu dostala nejvýše za posledních skoro deset let (3,5 %), konče silným růstem domácí poptávky nebo pokračujícím boomem realitního trhu.
Už příští týden se ČNB dostane nová várka inflačních dat, která nejspíše v důsledku vysokých srovnávacích základů posunou celkovou inflaci mírně dolů. Pokud celková inflace klesne na 2,6 %, může být ČNB se svojí prognózou přece jen spokojená a pokud zrelativizuje váhu posledního čísla o mzdách, nic jí bránit ve zvýšení sazeb nemusí. Možná ani kurz koruny ne, ale to nikdo mimo ČNB asi neví, protože jeho prognóza zůstává i nadále utajená.
TRHY
CZK a dluhopisy
Zatímco se koruna ještě minulý týden snažila testovat hranici 25,40 EUR/CZK, včera pokračovala v opouštění pozic a zamířila až k hranici 25,60. Jestli jde o konec her na rozšiřující se úrokový diferenciál nebo jen výběr dosavadních zisků z překoupených pozic lze jen odhadovat. V každém případě už v říjnu se zahraniční investoři do českých státních dluhopisů nehrnuli. Jejich podíl na trhu propadl z 51 % na 46 %, což v korunách znamenalo pokles o necelých 68 mld. Tím, kdo naopak dluhopisy nakupoval, byly především tuzemské banky. V každém případě může slábnutí koruny zjednodušit diskusi bankovní rady při jejím rozhodování o úrokových sazbách na prosincovém zasedání.
Zahraniční forex
Dolar nakonec nedokázal mnoho vytěžit z víkendového schválení daňové reformy v americkém Senátu, nicméně výnosy amerických dluhopisů a dolarové sazby rostou a tak dříve či později k silnější měně přispějí.
Dnes budou pro eurodolar opět primární americká čísla - na pořadu je obchodní bilance za říjen a hlavně podnikatelská nálada ve službách reprezentovaná indexem ISM.
Volatilita se vrátila na britskou libru, když vzruch přinesla vyjednávání britské premiérky Mayové v Bruselu a podmínkách brexitu. Jednání zatím nepřinesla zásadní průlom (zejména v otázce irské hranice), což libru zklamalo. Jednání však budou v tomto týdnu pokračovat.
Ropa
Severomořská ropa Brent se v úterý obchoduje pod hranicí 63 USD/barel, její rival WTI pak okolo 57 USD/barel. Ceny tak mírně klesají a to i navzdory zveřejnění povzbudivých odhadů produkce států OPEC za měsíc listopad. Ty signalizují propad o 80 tisíc barelů denně, na 32,47 mbp, což je nejnižší hodnota od května letošního roku. Nadále se tak potvrzuje více než solidní disciplína kartelu v omezování produkce o 1,2 miliónu barelů denně (v současnosti na 118 % závazku).
Dnes budou zveřejněna data o zásobách ropy a ropných produktů od API. Očekává se pokles zásob surové ropy (přibližně o 3,5 miliónu barelů), zatímco zásoby destilátů a benzínu by měly růst (o 0,5 miliónu a 1,1 miliónu).