Jak si povede globální ekonomika v roce 2020? Na tuto otázku se pokusíme odpovědět pomocí pohledu na demografický vývoj a růst produktivity ve významných zemích a regionech: USA, Velké Británii, eurozóně, Japonsku, Číně, Rusku, Indii a dalších rozvíjejících se zemích v Asii, Latinské Americe, Africe i Evropě.
Očekávaný vývoj potenciálního produktu naznačuje, že k významnému zpomalení tempa ekonomického růstu by mělo dojít v USA, Evropě a dalších zemích OECD, Rusku, Turecku, a Číně. Relativně stabilní by měla situace zůstat v Japonsku, Indii, Latinské Americe a Africe. Globální potenciální růst by mezi lety 2020–2030 neměl převýšit 1,8 %, zatímco před finanční krizí dosahoval 4 %.
Konkrétní odhady shrnuje následující tabulka. První dva číselné sloupce ukazují současný a očekávaný růst populace v produktivním věku. V eurozóně a zbytku Evropy se čeká pokles, stejně jako v Japonsku a Rusku s Tureckem. Vysoký růst populace je naopak očekáván v Africe. Další dva sloupce ukazují očekávaný růst produktivity. Nejvyšších hodnot by měl dosahovat v Indii a Číně. Očekávaný vývoj populace a produktivity určují dlouhodobý očekávaný růst, který shrnuje předposlední číselný sloupec:
Jestliže dojde k naplnění těchto odhadů, v globální ekonomice prudce poroste význam Indie a Číny, pozice Spojených států, Evropy, Japonska a Ruska naopak utrpí. Pokles globálního růstu by pak znamenal i stabilizaci emisí oxidu uhličitého, mírný pokles spotřeby ropy a pouze mírný nárůst spotřeby zemního plynu.
(Zdroj: Natixis)