Energetická společnost bude žalovat firmu Škoda JS o další peníze v souvislosti s chybnými kontrolami potrubí v Jaderné elektrárně Dukovany. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel Daniel Beneš. už loni v listopadu podal na Škodu JS žalobu o náhradu škody 611 milionů korun. Už tehdy uvedl, že částka nemusí být konečná. Plzeňská Škoda JS dlouhodobě tvrdí, že odpovědnost za škody necítí. Beneš také řekl, že V Česku už v současnosti není ekonomicky výhodné postavit novou uhelnou elektrárnu.
Za kontroly Dukovan opakované žaloby
"Je rozumné to udělat způsobem, kdy to (nárokování peněz) děláte po částech," řekl ČTK Beneš. Potvrdil, že proto bude po určité době žalovat Škodu JS o další náhradu škody. Požadovaná výše podle něj bude velmi podobná loňské žalobě.
Podání souvisí s předloňským zjištěním v Dukovanech, kdy byly při prověrce dokumentace nalezeny nekvalitní rentgenové snímky svarů. Správu zařízení elektráren měla na starosti právě Škoda JS, která si ale na kontroly svarů najímala externího dodavatele. Kvůli kontrolám vyráběl například od poloviny září do konce prosince 2015 proud pouze jeden ze čtyř bloků. Kromě Dukovan firma zintenzivnila kontrolu také ve druhé z tuzemských jaderných elektráren v Temelíně.
Podle dřívějšího odhadu energetického poradce J&T Banky Michala Šnobra mohou celkové dopady odstávek tuzemských jaderných elektráren mezi roky 2015 až 2017 činit až deset miliard korun. "Číslo pana Šnobra je řádově správné," potvrdil Beneš. Podotkl, že častější odstávky bloků souvisí se stářím zařízení a procesem prodlužování provozu v případě Dukovan, kterým právě elektrárna prochází. Například první jaderný blok byl v Dukovanech uveden do provozu v roce 1985. "Je to jako s životním cyklem člověka. Když jste po čtyřicítce, chodíte k doktorovi častěji na víc vyšetření a vyšetření trvají delší dobu. To je přirozené," dodal.
Případem se zabývá i policie. již dříve podal trestní oznámení na neznámého pachatele s podezřením na podvod. Další oznámení podal Státní úřad pro jadernou bezpečnost, podle kterého mohl být spáchán trestný čin poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti.
ČEZ loni v dubnu odvolal z funkcí některé pracovníky Dukovan, kteří byli za problémy svarů odpovědní. Ostatním odpovědným zaměstnancům firma významně snížila mzdu. Při vyšetřování bylo odhaleno více než dvacet neúmyslných závažných nebo méně závažných porušení povinností současných nebo bývalých pracovníků.
Nový uhelný zdroj v Česku není ekonomicky rentabilní
V Česku už v současnosti není ekonomicky výhodné postavit novou uhelnou elektrárnu. V rozhovoru s ČTK to řekl generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. Důvodem jsou podle něj nízké velkoobchodní ceny elektřiny a environmentální tlak ze strany Evropské unie. To, že by se situace změnila, označil za velmi nepravděpodobné.
Připomněl, že například smlouva, kterou má ČEZ se společností Vršanská uhelná ze skupiny Czech Coal finančníka Pavla Tykače na dodávku uhlí pro hnědouhelnou elektrárnu Počerady, počítá s tím, že se v Počeradech postaví v roce 2024 nová uhelná elektrárna. Což se ale nyní nevyplatí. Změna podle něj nastala zhruba před třemi lety.
"V tuto chvíli je protistrana, což je Vršanská uhelná, pod velkým tlakem, protože my nejsme motivováni dávat peníze do údržby tamní elektrárny. Přišli proto s tím, že si ji chtějí koupit a starat se o ni, aby jim vydržela déle," uvedl. To, že Vršanská uhelná pro uhlí ze svého dolu Vršany elektrárnu potřebuje, podle něj vytvořilo pro ČEZ velmi dobré vyjednávací podmínky. "Když za to dostaneme výrazně víc peněz, než kdybychom si to provozovali sami, tak není důvod elektrárnu neprodat," dodal. Opci na prodej elektrárny Počerady Czech Coalu mohl ČEZ na základě smlouvy využít už v roce 2015. Tehdy ji ale nevyužil a elektrárna zůstala jeho majetkem.
Beneš ČTK řekl, že uhelné elektrárny ČEZ lze rozdělit na dvě skupiny. První skupinu tvoří nové nebo modernizované hnědouhelné elektrárny, u kterých se počítá s dlouhodobým provozem. "Jsou to Tušimice, Prunéřov a Ledvice," upřesnil. Do této skupiny podle něj patři také elektrárna Mělník I, která má dlouhodobě dodávat teplo pro Prahu.
Druhou skupinu pak tvoří elektrárny s kratší životností, se kterými ČEZ dlouhodobě nepočítá. Do této kategorie patří mimo jiné i černouhelná elektrárna Dětmarovice, která využívá primárně uhlí z černouhelné společnosti OKD, která je v insolvenci. Beneš připustil, že elektrárna už nebude fungovat déle než deset let. "Řešíme to, jakým způsobem budeme následně dodávat teplo do lokalit, kam dnes dodávají Dětmarovice. Ať už je to Bohumín nebo Orlová," dodal.