Těžaři, ropné společnosti, ale i utility, byly donedávna spíše stranou zájmu investorů. Jenže za posledních několik měsíců ceny řady komodit podstatně vzrostly a energetický trh ožil. Dění na energetickém trhu pro Patrii Online okomentoval Tomáš Sýkora, hlavní analytik Patria Finance.
Patria Online: Jak hodnotíte aktuální dění na energetickém trhu?
Aktuální dění na globálním energetickém trhu je přinejmenším velmi zajímavé. Globální energetický sektor podporuje růst ceny ropy, ze kterého mohou těžit její producenti. K němu se přidal i růst ceny uhlí a dalších komodit, který zase prospívá těžebním společnostem. Ceny akcií samozřejmě rychle reagují a přiměřeně kopírují vývoj cen komodit, resp. míru dopadu růstu cen komodit do hospodaření jednotlivých společností.
Co se týká ropy, tu poháněla výše především nabídková strana. K nečekaným výpadkům produkce ve vybraných regionech vlivem počasí či geopoliticky napjaté situace (Kanada, Nigérie) z druhého letošního čtvrtletí, se v průběhu celého roku přidávaly verbální intervence představitelů OPECu. Právě poslední růst ceny ropy lze připsat dozvukům poměrně nečekaného rozhodnutí členů, kteří se na zasedání v Alžíru dohodli, že sníží objem produkce ropy, jakkoliv okolo detailů dohody prozatím zůstávají otazníky.
Cena ropy si podle nás zřejmě již našla pomyslné „dno“ okolo 30 USD za barel. Osobně ovšem pochybuji, že cena ropy bude mít sílu růst výrazněji nad 50 USD/barel. Ruská produkce roste totiž na historická maxima a na vyšší ceny jistě ocení i těžaři v USA, kteří jsou schopni velice pružně přizpůsobovat svou produkci rostoucím cenám.
Patria Online: Dobře, to je ropa, čemu ale připisujete růst ceny černého uhlí a elektřiny?
Cena energetického uhlí se vyšplhala v posledních týdnech až k 65 USD/t. Od poloviny února letošního roku, kdy ceny dosáhly svého dna na hodnotě 36-37 USD/t se tak jedná o téměř osmdesáti procentní nárůst ceny. Podíváte-li se na vývoj ceny koksovatelného uhlí, dostanete ještě zajímavější zhodnocení. Cena koksovatelného uhlí totiž vzrostla od minim z poloviny února letošního roku, kdy atakovala hodnotu 75 USD/t, téměř na trojnásobek. Aktuálně se totiž obchoduje okolo ceny 210 USD/t.
Cenu obou typů uhlí vedle rostoucích cen ropy a v menší míře i evropských cen plynu, totiž ovlivňuje i omezení počtu pracovních dní v čínských dolech (z 330 na 276) a další restrikce, chcete-li regulatorní zásahy, jako jsou uzavírky vybraných dolů, vedoucí ke snížení objemů vytěženého uhlí. Čínské úřady chtějí omezit těžbu uhlí až o 10 procent. Omezení kapacit v Číně se ale netýká jen uhelného sektoru, ale také ocelářství.
Patria Online: Bude podle Vás cena uhlí růst i nadále?
Za růstem globálních cen uhlí podle mého názoru stojí především regulatorní zásahy a omezování těžby v Číně, tj. nejedná se o růst cen tažený vyšší poptávkou. Jak dlouhé trvání může mít tento výkyv či trend tak do značné míry ovlivní znovu právě čínské autority z Národní komise pro rozvoj a reformu Číny (NDRC). V poslední době se již objevily první vzkazy, že NDRC je s poklesem produkce uhlí zhruba o 10 % od začátku roku spokojena, na základě čehož umožnila zhruba o 500 tis. tun zvýšit denní produkci (cca 74 uhelných dolů).
Maximální počet pracovních dní v uhelných dolech zatím zůstal v platnosti (276). Čekal bych, že restriktivní podmínky pro těžbu uhlí NDRC v následujících měsících dále uvolní, současně si ale ohlídá, aby ceny znovu příliš nepropadly. Prostor pro další růst cen je tak podle nás již podobně jako v případě ropy omezený, prudký pokles cen uhlí by ale také nastat neměl.
Patria Online: A co ceny elektřiny? Jaký vývoj můžeme čekat do konce letošního roku?
Vývoj ceny silové elektřiny je v regionu střední Evropy do značné míry poplatný vývoji cen energetických komodit, především ceně černého energetického uhlí a ceně emisní povolenky. Tj. pro cenu elektřiny podle mě přiměřeně platí totéž, co je výše uvedeno v případě ropy a uhlí. Do konce roku neočekávám další významnější růst a větší riziko vidím pro pokles.
V delším horizontu pak velkoobchodní cenu elektřiny ovlivňuje i vztah nabídky a poptávky, tj. růst na straně nabídky především vztah růstu výrobní kapacity obnovitelných zdrojů a proti tomu postupných uzavírek starších a méně efektivních konvenčních elektráren či jaderných zdrojů v Německu. V delším horizontu bude podle mého názoru ale stále větší důraz hrát i tlak na energetické úspory, tj. postupný pokles poptávky po elektřině v Evropě v následujících letech.
Patria Online: Lze podle Vás čekat s růstem ceny elektřiny také postupný růst ceny akcií energetik, např. ?
Co se týká uplynulých týdnů, resp. měsíců, tak akcie samozřejmě růst ceny silové elektřiny neignorovaly, ale naopak poměrně věrně kopírovaly. Ano, může se zdát, že růst energetických komodit z posledních dní či týdnů tolik nezachytily, ale dlužno dodat, že se skupina během celého roku potýká s prodlužováním odstávek ve svých jaderných zdrojích, tj. má problémy při své nejefektivnější a nejvýnosnější výrobě elektřiny, což je v posledních týdnech znovu aktuální téma.
Patria Online: Lze tak z vývoje na energetickém trhu učinit jasný závěr pro investory, kdo z jeho vývoje “vytěžil” nejvíce?
Na základě dění na energetickém trhu lze za vítěze považovat světové těžařské společnosti, v rámci energetických komodit pak zejména těžaře koksovatelného uhlí. Mluvím samozřejmě o těch společnostech, kterým se podařilo přežít předchozí dlouhé období propadu ceny této komodity. Pro příklad není třeba chodit daleko a může jím být například polská společnost . Polský těžař koksovatelného uhlí byl ještě před několika týdny obdobně jako česká blízko insolvenci, ale prudký růst ceny koksovatelného uhlí významnou měrou přispěl k dosažení dohody s věřiteli o rekapitalizaci dluhu, resp. o prodloužení jeho splatnosti do roku 2025. A akcie od poloviny února vzrostly téměř na pětinásobek. Dlouhodobý pohled na vývoj hodnoty akcie ovšem ukazuje, že v pětiletém časovém úseku stále akcie ztrácí téměř 50 %.
Patria Online: Může se vývoj na trhu s uhlím projevit v případu OKD/NWR?
Na akcie společnosti při pozastavení obchodování, s ohledem na probíhající insolvenční řízení společnosti, neměj růst ceny uhlí žádný vliv. nezveřejnila hospodářské výsledky za 1Q16 a ve velmi omezeném rozsahu publikuje i další podstatné provozní a hospodářské informace. Faktem ale je, že těžařská skupina OKD oba typy uhlí nadále těží. Musím ale říct, že nevím, za jaké ceny uhlí v letošním roce je prodává, ani zda charakter dohod s odběrateli umožní reagovat na globální růst cen a např. na čtvrtletní bázi cenu zvyšovat. Obecně řečeno – když by to tak bylo, měl by růst ceny uhlí hospodaření OKD samozřejmě prospět, ač s ohledem na insolvenční řízení zřejmě jen v omezené míře.