Britové si ve čtvrtečním referendu odhlasovali evropský rozvod. Debaty o tom, co bude následovat, se rozjely na plné obrátky. Jaké jsou tedy možné, ač leckdy těžko představitelné, scénáře ukončení evropsko-britského manželství?
1. Postup pěkně podle pravidel… Kéž by to s EU bylo takhle jednoduché
Britský premiér David Cameron, který dostál před referendovým slibům a hned v pátek oznámil svou rezignaci, souhlasí s představiteli EU, že jedinou legální cestou, jak opustit Evropskou unii je článek 50 Lisabonské smlouvy. Cameron nicméně uvedl, že spuštění tohoto procesu chce přenechat svému nástupci, kterého však konzervativci možná vyberou až v říjnu. Evropští lídři ovšem na Camerona tlačí, aby proces odstartoval hned nebo alespoň co nejdříve. Právně k tomu ovšem britského premiéra na odchodu nemohou nijak donutit.
O rozvod by Británie mohla požádat v souladu s článkem 50 teoreticky (ovšem nepravděpodobně) již zítra, kdy se Cameron setká s představiteli dalších 27 členských států unie na summitu v Bruselu nebo později formou oficiálního dopisu, ať již z pera Davida Camerona nebo jeho nástupce. K vyjednání přátelských podmínek odloučení pak poběží dvouletý limit s možností prodloužení se souhlasem všech 28 států EU. V ideálním případě by mělo dojít k rozdělení majetku a závazků ze společného rozpočtu EU a vyřešení dalších důležitých témat jako je postavení britských a evropských občanů, kteří mají tu smůlu, že žijí na špatné straně nové britsko-evropské hranice.
Ve skutečně dokonalém světě by se Spojené království a EU rozešly v dobrém a zůstaly přáteli. Následovalo by dojednání nových blízkých ekonomických vztahů, možná dokonce nějaká paralelní obchodní dohoda. Takhle jednoduché to ale asi nebude. Zatímco dohoda o vystoupení Británie z řad EU potřebuje souhlas 20 z 27 členských států, které představují 65 procent zbývající evropské populace, úplně nově nastavený vztah by pravděpodobně vyžadoval jednohlasnou podporu.
2. My jsme to tak nemysleli… ALE co důvěryhodnost demokracie?
Spojené království zažívá doslova politické zemětřesení. Obě hlavní strany jsou ve válce a proevropské Skotsko vyhrožuje zablokováním Brexitu v tamním parlamentu, ačkoliv není přesně jasné jak, nebo oddělením od Británie. Vzhledem k tomu, že výsledek referenda není ústavně závazný, mohla by ho po nových volbách vláda teoreticky ignorovat. EU by jela dál po staru, ale speciální podmínky britského členství, které Cameron v únoru vyjednal, jsou výsledkem referenda jaksi pasé.
3. My to tak sice mysleli, ale ne teď hned… aneb evropský kompromis
Dvouletý limit procesu vystoupení na základě článku 50 Lisabonské smlouvy dlouhodobě vzbuzuje nevoli stoupenců Brexitu. Někteří dokonce výslovně požadují spuštění procesu až poté, co dojde k dohodě o volném obchodu, která ovšem Británii uleví od nepopulárních evropských pravidel jako je volný pohyb osob. Takto rozsáhlé obchodní dohody obvykle vznikají nejméně 5 let. Dokud by k dohodě nedošlo, byla by Velká Británie plnohodnotným členem EU.
Takový scénář by však byl pro evropské lídry doslova noční můrou. Ti s určitostí vyloučili jakákoliv jednání, dokud se Britové nezaváží k časovému rámci stanovenému článkem 50. Není pro ně přijatelné, aby si Spojené království ponechalo přístup na jednotný trh, ale ukončilo platby do evropského rozpočtu a volný pohyb pracovních sil.
4. Mysleli jsme to tak… anebo vlastně ne?
Článek 50 Lisabonské smlouvy počítá s jednostranným vystoupením. Představitelé EU trvají na tom, že jakmile se proces spustí, nemůže si to Británie rozmyslet a v EU zůstat. Názory právníků se v tomto ohledu různí. Budoucí britská vláda ale může dojít k závěru, že nejlepší cestou k ukončení rozvodového řízení je dohodnout se na pokračování manželství.
5. Co to prostě rychle doladit? Aneb nikdy neříkej nikdy v zemi evropských kompromisů
Někteří stoupenci Brexitu považovali rozhodnutí o odchodu z EU za skvělý způsob jak dosáhnout v EU pro ostrovní království ještě výhodnějších podmínek. Představitelům, EU tato varianta přirozeně nevoní. V řadách společenství by vybírání si toho, co mi na EU vyhovuje a co ne, mohlo spustit lavinu. Dohoda, které Cameron před referendem s EU dosáhl a která měla chránit londýnskou City před eurozónou a omezit evropskou migraci, je díky výsledku čtvrtečního referenda minulostí. Kolotoč jednání by se tak musel roztočit znovu dokola. S myšlenkou přidruženého nebo speciálního členství si však EU pohrává již nějakou dobu.
6. Je libo něco pohodlnějšího? Nezdá se ale, že zrovna to by teď Britové chtěli
Britové by po vzoru Švýcarska, Islandu nebo Norska mohli zkusit vstoupit do Evropského hospodářského prostou nebo Evropské asociace volného obchodu. Britští političtí lídři by však museli přesvědčit zastánce Brexitu, aby souhlasili s příspěvky do rozpočtu EU a přistěhovalci, které některé z těchto zemí přijímají. Nevyřešil by se tím ovšem přístup na jednotný evropský trh služeb v takovém rozsahu, jaký je klíčový pro britský finanční sektor. Jenže dohoda šitá Britům více na míru vše vrací zpět k předchozím scénářům.
7. Proč nezačít znovu? Aneb úplně nová unie
Extrémní názory hovoří o variantě tak katastrofálního dopadu obchodu Velké Británie z EU na celé společenství, že by dokonce mohlo dojít k proměně Evropské unie tak, jak jí známe, v úplně novou unii, která by zahrnovala i Británii. Zbrusu nová struktura EU by však znamenala kolosální výzvu.
8. Podruhé a lépe?
Někteří Britové, kteří hlasovali pro Brexit si jednoduše představují, že pokud to bez EU nebude fungovat, může se Spojené království přece kdykoliv vrátit. To je sice asi pravda, nicméně znamenalo by to roky jednání a vyžadovalo jednohlasné schválení stávajícími členskými státy. Navíc všechny výjimky včetně přijetí eura, které si Británie za 43 let členství v unii tak pracně vybojovala, by byly ty tam.
9. Místo pro Skotsko? Ne hned, ale jednou určitě
Není tajemstvím, že Skotové z EU nechtějí. Skotsko doufá, že se Brexitu vyhne tím, že se od Velké Británie oddělí. Myšlenka, že by se nezávislé Skotsko prostě v Bruselu posadilo na prázdnou britskou židli, je však podle představitelů EU scestná. V roce 2014, kdy Skotsko v referendu rozhodovalo o odtržení od Británie, EU jasně uvedla, že se nezávislé Skotsko může přihlásit o členství v EU, ale stoupne si do řady pěkně za Srbsko. Naděje na to, že by Skotové i nadále platili librou, smetla EU rovnou ze stolu. EU sice se Skoty, kteří nechtějí z jejích řad odejít, soucítí, na druhou stranu hraje velkou roli strach o vlnu dalších separatistických snah zejména z Belgie, Španělska nebo Itálie. Tyto státy mají v tomto ohledu vlastních starostí dost a nadto právo veta.
10. Prásknutí dveřmi
Nová britská vláda zkrátka odejde. S odvoláním na článek 50 legálně opustí unii v roce 2019 bez jakýchkoliv jednání. Mohla by teoreticky ignorovat dvouletý časový rámec a skončit se svými povinnostmi najednou a naráz. Britové by tím však riskovali svou důvěryhodnost na poli mezinárodního práva. EU však nemůže udělat nic, aby tomu zabránila. Obyvatelům Spojeného království by se to mohlo vrátit v oblasti obchodu či s ohledem na Brity žijící v EU a v konečném důsledku by na to nedoplatil nikdo jiný než evropská ekonomika a občan. Evropští lídři se navíc hrozí toho, že pokud po sobě nechají Británii šlapat, poskytne Brexit inspiraci dalším evropským nacionalistickým frakcím a znící celou unii.
Zdroj: RRTS