Jak bude vypadat Evropa bez Evropské unie

Evropský projekt byl vždy odsouzen k neúspěchu. Jde o kontinent, který je plný geografických hranic a který se během posledních dvou tisíc let intenzivně věnoval válkám. Ty pak byly pečlivě zaznamenány a každá další generace byla pečlivě informována o tom, jaké křivdy museli snášet její předci. Vznikaly a zase zanikaly velké říše, které za sebou nechaly různé jazyky a kultury. Každý pokus o jejich transformaci do jednoho monolitu během 70 let musel skončit neúspěchem.

Dnešní problémy se tedy daly očekávat a také očekávány byly. Další krok ale už tak jasný není. Pád Evropské unie může mít řadu forem. Jeho základem mohou být tržní síly tak, jako tomu málem bylo v roce 2012. Tehdy investoři testovali ochotu jádra zachránit periferii a zjistili, že tato ochota tu je. Další možností je zvolení nacionalistických stran, které by mohly některé země vést ven z EU, nebo zkomplikovat její fungování natolik, že by z ní zbyl jen stín.

Přestože tedy nevíme, v důsledku čeho nakonec EU skončí, už nyní se dá uvažovat o tom, jak bude Evropa nakonec vypadat. Začít můžeme Beneluxem. Belgie, Nizozemí a Lucembursko hrály v evropské geopolitice dlouho klíčovou roli. Celý evropský projekt začal právě zde a z hlediska těchto zemí bude výhodné pokračovat v integračních snahách. Budou se snažit o přátelské vztahy s Německem i Francií. Současné problémy EU ale do značné míry pramení z problematického vztahu mezi Francií a Německem a budou slabou stránkou nově vzniklého bloku těchto dvou zemí a Beneluxu, který bude pravděpodobně nadále používat euro. Itálie do zmíněného bloku tentokrát přizvána nebude. Naznačuje to její geopolitické postavení a navíc je tato třetí největší ekonomika eurozóny centrem dluhové krize i krize imigrační. Německo tedy nebude mít zájem na spojení s ní.

Vzniklý blok bude novým gravitačním centrem Evropy a dominovat mu bude Německo. Jeho vliv nebyl v historii pouze geopolitický, ale odrážel i mezinárodní obchod. Z Německa se v posledních dvaceti letech stalo významné centrum obchodu, proudí do něj zboží ze sousedních zemí, které je poté transformováno na sofistikovanější výrobky a vyváženo do zahraničí. Přístup k této exportní lokomotivě byl přínosem zejména pro bývalé komunistické země ze střední a východní Evropy. Ty tak budou mít velkou motivaci k tomu, aby systém dál fungoval i bez EU.

Do dalšího vývoje ve střední a východní Evropě ale budou promlouvat i jiné faktory, a to zejména imigrace a vztah k Rusku. Země V4 mají totiž velkou averzi k německé imigrační politice a to se bude projevovat omezením volného pohybu osob mezi nimi a Německem. Rusko je pak u svých sousedů stále agresivnější a podle našeho názoru tomu tak bude ještě nějakou dobu. To bude mít vliv i na sousední evropské země. V nejhorší geografické pozici jsou z tohoto pohledu Polsko a baltské země. Země střední a východní Evropy se tak rozdělí na dvě skupiny, z nichž první bude klást největší důraz na ekonomické vazby a na obchod a ta druhá na otázku bezpečnosti. Tato druhá skupina se bude namísto posilování vztahů s Německem snažit o upevnění vztahů s USA, které by měly sloužit jako nástroj proti ruské hrozbě.

Na severu Evropy se vytvoří samostatný blok. Tamní země mají za sebou období společných říší a svobodného obchodu a tvoří přirozené spojence. Propojenost těchto zemí bude téměř tak silná jako propojenost zemí v bloku Německa s Francií a oba bloky spolu budou udržovat intenzivní vztahy na úrovni obchodu i diplomacie.

Nový systém bude výhodný pro Velkou Británii, ovšem za předpokladu, že se dříve sama nerozpadne. Tato země bude budovat obchodní vztahy na evropské i globální úrovni a přispívat k rovnováze sil na celém kontinentu. Ztratí naopak Itálie a Španělsko, které bude také bojovat, aby vůbec zůstalo pohromadě. Obě země se budou snažit, aby zůstaly co nejblíže jádru, toto úsilí ale mohou narušovat protekcionistické snahy. Obě země budou moci devalvovat své měny. Francie bude pravděpodobně podporovat jejich začlenění do bloku jádra, Německo bude proti. Časem ale bude získávat navrch Francie, protože Německo bude čelit nevýhodnému demografickému vývoji a Itálie a Španělsko tak budou těžit ze svého rostoucího vlivu.

Popsané změny a vzniklé bloky jsou vyznačeny v mapě: Žlutou barvou země jádra, zeleně země severního bloku, Polsko a baltské země tvoří blok zaměřený zejména na otázky bezpečnosti, Česká republika patří do bloku, jehož prvotním zájmem jsou obchodní a ekonomické vztahy s Německem:




Zdroj: Geopolitical Weekly