Co čekat od dnešního zasedání ČNB? Především novou prognózu - ta listopadová zaostává za realitou kvůli pokračujícímu volnému pádu cen ropy. Již dnes je inflace oproti listopadové prognóze zhruba o sedm desetin procentního bodu nižší a centrální banka podle všeho bude muset také lehce snížit inflační výhled na horizontu prognózy (za 12-18 měsíců). K výraznější změně rétoriky a závazku ČNB intervenovat do přelomu roku 2017 ale pravděpodobně nedojde. I proto, že jádrová inflace (korigovaná bez pohonných hmot) je na sedmiletých maximech a ukazuje, že domácí inflační tlaky se (nehledě na nízké ceny pohonných hmot) pomalu probouzejí.
ČNB podle nás opustí intervence, až uvidí, že se inflace odlepila z blízkosti nuly a míří viditelně nad cíl. Nemusí být ještě nad ním, ale prognóza ČNB musí ukazovat, že za 12-18 měsíců ho výrazněji překoná (alespoň na 2,5 %). Současně ČNB musí věřit, že inflace nad cílem delší dobu vydrží - proto je třeba, aby za inflací stály ještě více než dnes sílící domácí mzdové tlaky. Toho by se měla ČNB dočkat v průběhu druhé poloviny roku 2016. Pokračující tisk peněz v eurozóně v kombinaci s určitou dávkou opatrnosti ji ale pravděpodobně povedou k odsunutí exitu z intervencí na začátek roku 2017 (jako nejpravděpodobnější vidíme únorové zasedání).
Exit sice bude ČNB komunikovat s předstihem (počítáme alespoň půl roku), v tu chvíli již ale pro řadu exportujících podniků nemusí být na trhu dostupné výhodné zajištění proti posílení kurzu.
Rovnovážný kurz koruny bude v době exitu pravděpodobně díky pokračujícímu silnému růstu ekonomiky výrazně silnější (než jsou dnešní úrovně kurzu) - naše odhady pro začátek roku 2017 se pohybují okolo 25,00 EUR/CZK. Centrální banka tak výrazné posílení koruny po vypnutí intervencí ale asi nedovolí. Předpokládáme proto, že v horizontu 6-12 měsíců od konce intervencí se měnový pár díky tomu udrží nad 26,00 EUR/CZK.
Region
Včerejší zasedání polské centrální banky (NBP) žádné přelomové novinky nepřineslo. Prezident NBP Belka potvrdil stabilitu sazeb s tím, že necítí, že by se nálada ve Výboru pro měnovou politiku posouvala ani směrem k jejich růstu, ani směrem k poklesu. Co se týče ekonomického výhledu NBP mezi prognózami, tak ten se podobá našemu; NBP rovněž očekává přetrvávající deflaci doprovázenou svižným ekonomickým růstem. Zasedání nás nijak nepřimělo změnit náš názor a stále očekáváme stabilitu sazeb v celém letošním roce.
Dnes je v centru pozornosti zasedání ČNB. Nová prognóza sice přehodnotí inflační výhled směrem dolů, ale k výraznější změně rétoriky a závazku ČNB intervenovat do přelomu roku 2017 spíše nedojde. I proto, že jádrová inflace je na sedmiletých maximech a ukazuje, že domácí inflační tlaky se pomalu probouzejí. V našem základním scénáři přesto sázíme na to, že pokračující tisk peněz v eurozóně v kombinaci s určitou dávkou opatrnosti asi povedou k odsunutí exitu z intervencí na začátek roku 2017 (jako nejpravděpodobnější se nám v tuto chvíli jeví únorové zasedání).
Dluhopisy
Výnosy německých desetiletých dluhopisů včera spadly na nejnižší úrovně od dubna 2015. Reagovaly tak primárně na zprávy z USA, kde kombinace horší nálady v sektoru služeb a holubičího vzkazu Dudleyho (Fed New York) hrála dluhopisům do karet. Zatímco krátké dluhopisy si své zisky podržely, delší splatnosti nakonec většinu z nich smazaly (v Německu již vývoj dorovnat nestihly). Pravděpodobně i kvůli tomu, že holubičí rétorika Fedu podpořila akcie a poslala vzhůru také ceny ropy.
Konec týdne bude ve znamení amerických čísel. Čekáme slušný výsledek payrolls, který ale v úvahách investorů pravděpodobně nevrátí do hry sázky na růst sazeb na březnovém zasedání.
Komodity
Cena ropy Brent včera vystřelila vzhůru o 7 %, a to bez ohledu na další výrazný růst zásob ropy a benzínu v USA. Růst zásob ropy sice lze alespoň částečně vysvětlit poklesem využití kapacity rafinerií (zejména na východním pobřeží USA), ale výrazný růst zásob benzínu je negativní zprávou. Ropu zřejmě podpořila slabší data z USA, která snižují pravděpodobnost březnového růstu sazeb, stejně jako další zprávy o možném brzkém konání mimořádného zasedání OPECu. Jeho hlavním iniciátorem je Venezuela, která se stále více blíží k hranici státního krachu (což je z hlediska cen ropy pozitivní riziko). Otázkou však je, zda se v rámci OPECu najde většina hlasů pro jeho svolání. I nadále sázíme na to, že i kdyby k mimořádnému zasedání došlo, tak se OPEC pravděpodobně na omezení těžby nedomluví.
Slabší data z USA podpořila i ceny základních kovů, které rostly v průměru o 1,6 %.