Dnes nás v Evropě čekají důležité výsledky HDP za třetí kvartál. Ty budou zajímavé přesto, že jde vlastně o první odhady (bez detailů), které nakonec mohou doznat ještě velkých změn.
V Evropě poslední čísla ukazovala spíše na zrychlení růstu (podle našeho odhadu na 1,7-1,8 %), což v zásadě potvrzují i již publikovaná čísla za francouzskou ekonomiku. Ta nepatrně zrychlila ze 1,1 % meziročně na 1,2 %. Pokud jde o Německo, tak již publikovaná data poskytují velmi podobný obrázek. Ekonomika našeho velkého souseda rostla velmi solidním tempem 1,7 % meziročně (0,3 % mezikvartálně). Povzbudivé je pro všechny v okolí Německa, že růst je tažen spotřebitelskými výdaji.
V Česku čekáme jen kosmetické zpomalení růstu, který by si však měl nadále uchovat vysokou dynamiku (4,3 %). Co táhne Česko dál kupředu? Za růstem na nabídkové straně stál podle našeho názoru především průmysl, zatímco na poptávkové straně to byla spotřeba spolu s investicemi. Nadále platí, že v příštím roce vyprchají dodatečné impulsy ženoucí české HDP k rekordním úrovním a ekonomický růst ČR se znovu dostane pod úroveň tří procent. Růst také více potáhne domácí spotřeba daná zlepšující se situací na trhu práce.
Ačkoliv HDP zrychluje, Evropská centrální banka nepřestává uvažovat jak dále přitopit pod měnovým kotlem. Tyto úvahy včera přiživil president Mario Draghi, který vidí svět stále v optice převažujících deflačních rizik a připravuje trhy na výraznější uvolnění měnové politiky. Při vystoupení v Evropském parlamentu Mario Draghi zdůrazňoval, že jádrová inflace stále zůstává velice nízko, na stole je řada externích rizik a ECB je proto v prosinci připravena jednat.
A samozřejmě to, jak agresivně bude jednat ECB, podmíní i jednání české centrální banky, která je silně ve vleku měnové politiky eurozóny. Můžeme se tak dočkat paradoxní situace, kdy česká ekonomika poroste o 4 %, inflace bude na vzestupu a ČNB bude donucena uvažovat jak dále protáhnout intervenční režim proti koruně.
Region - forex
Holubičí komentáře šéfa ECB Draghiho měly včera na středoevropské měny na rozdíl od vládních dluhopisů jen minimální vliv a zlotý s forintem nakonec vůči euru dokonce oslabovaly. Zlotý zkorigoval včerejší výrazné posílení a oslabil asi o 0,6 %. I tak však může tento týden zaznamenat nejvýraznější posílení za posledních pět týdnů.
Dnešní den je v regionu hlavně o výsledcích regionálních HDP. Ve všech třech případech očekáváme mírně lepší výsledky než trh hnané především domácí poptávkou, které by teoreticky měly koruně a spol. nahrávat. Důležitější roli nicméně budou i nadále asi hrát další kroky ECB (sázky na pokles sazeb v Polsku například včera zesílily) či blížící se personální změny v polském Výboru pro měnovou politiku, které by podle nás mohly na přelomu roku a v prvním čtvrtletí zlotému vadit.
Dluhopisy
Dluhopisy již nedokázaly příliš ocenit holubičí výroky Maria Draghiho a posílily “pouze” nepatrně - na deseti letech německé výnosy spadly o 0,3 bps. Krev do žil jim nezvládly dolít ani propady akciových trhů tažené dalším výprodejem na komoditních trzích. Nečekáme, že jim příliš pomohou ani dnešní výsledky HDP.
Komodity
Dopolední posilování dolaru spustilo další výprodej na trzích “tvrdých” komodit, který šel napříč celým spektrem. Cena ropy Brent se před dnešním vypršením prosincového kontraktu propadla o 3,8 % a dostala se tak až k 44 USD/barel. Ropě nepomohla ani odpolední čísla o zásobách z USA. Ty minulý týden rostly o 4,2 miliónu barelů, ačkoliv využití kapacity rostlo podle očekávání. Jedinou výraznější býčí zprávou tak byl výraznější pokles zásob benzínu.
Pod vcelku silným tlakem byly i ceny základních kovů, jež v průměru klesly o 1,5 %. Cena mědi se včera propadla na nová šestiletá minima a cena hliníku se vrátila pod 1500 USD/t.