Komisařka EK pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestager je možná nejmocnější političkou v Dánsku, ale do globálního povědomí ji dostalo až tažení proti Googlu a Gazpromu. Oba případy jsou hodně rozdílné. se těší dominanci, ale ta může být jen přechodná a tato firma čelí konkurenci jiných vyhledávačů. naopak odpovídá učebnicové definici monopolu. Komisařka tvrdí, že zneužil své dominantní pozice k tomu, aby v řadě zemí východní Evropy, které jsou závislé na dovozu energií z Ruska, požadoval příliš vysoké ceny. K tomu se aktivně snažil zabránit prodeji plynu do jiných zemí a tím v podstatě rozdělil Evropu na izolované trhy.
EU se dříve pustila několikrát do boje s Microsoftem a jen tím ukázala, že tvrdý přístup může napáchat více škody než užitku. Takový přístup totiž trestá ekonomický úspěch a odrazuje od inovací. V případě Gazpromu ale podobné riziko nehrozí. EU se po řadu let vyhýbala tomu, aby proti této firmě použila antimonopolní zákon a nechala tak trhy ve střední a východní Evropě ve stavu monopolu, který trpí vážným nedostatkem transparentnosti a nesystémovou regulací. Na druhou stranu je pravda, že EU musí udělat více, než jen trestat chování jedné plynárenské společnosti. Musí vytvořit konkurenční trh s energiemi, který bude odolný vůči pokusům o zneužívání ze strany Ruska či jiného tržního hráče a zajistí dodávky levné, bezpečné a čisté energie.
V posledních letech se EU zaměřovala zejména na obnovitelné zdroje. Ve světle zkušeností z USA a Kanady je ale slibný zejména břidlicový plyn. To je důvod, proč a Ruskem financované environmentální skupiny tvrdě protestují proti průzkumu ložisek v zemích, jako je Polsko. To má podle některých odhadů ze Spojených států zásoby energie na dalších 300 let. Velké rezervy se mohou nacházet i v Rumunsku, Bulharsku a Německu, i když ohledně jejich přesné velikosti panuje vysoká nejistota.
Mezi hlavní překážky průzkumu břidlicových ložisek patří přísná regulace a standardy EU týkající se životního prostředí. K tomu se přidává neochota Evropanů ke svolení s těžbou blízko jejich bydliště – tento problém je v řídce obydlených oblastech USA a Kanady mnohem menší. Dopad, který má frakování na životní prostředí, musí být skutečně pečlivě zkoumán. Ale musí se tak učinit i s ohledem na potenciální přínosy, které by nová těžba plynu měla v oblasti uhlíkových emisí, a tlaky, které dostávají střední a východní Evropu do zranitelné pozice vůči krokům Gazpromu. Vestager si zaslouží potlesk, ale její kroky nejsou ani zdaleka dostačující.
Autorem je Dalibor Rohac z American Enterprise Institute.
Zdroj: BeyondBrics