Nový řecký ministr financí Varoufakis zavítal do Londýna, aby si zde potřásl rukou nejen se svým protějškem, ale především, aby se ukázal a představil finanční komunitě plán na to, jak si nová vládní levice představuje splácení nesplatitelného dluhu. Po setkání s Varoufakisem si investoři v londýnské City museli evidentně oddychnout, neboť Marxem inspirovaný ministr financí představil plán, který se jich jednak netýká a jednak jeho základem je vcelku kreativní řešení založené na tom, že splácení dluhu bude navázáno na hospodářský růst Řecka. Jinak řečeno hlavní část dluhu, kterou Řecko dluží oficiální věřitelům - tedy členským zemím EU - by se převedla na nové dluhopisy navázané na tempo hospodářského růstu. Zároveň pak Řecko přislíbilo, že bude stále vytvářet tzv. primární rozpočtový přebytek (saldo mezi příjmy a výdaji bez úrokových plateb) a to ve výši 1-1,5 % HDP namísto současných likvidačních 4,5 %.
Nyní je tedy na oficiálních věřitelích v čele s Němci, aby zvedli hozenou rukavici. Ta přitom nevypadá tak politicky neatraktivně, neboť Řekové evidentně netlačí na seškrtání dluhu, což je v Berlíně zakázaná fráze. Je tedy vůbec něco, co by Němcům a spol. na Varoufakisově návrhu, který sám nazývá “chytré dluhové inženýrství”, mohlo vadit? Pomineme-li eventuálně obavy z toho, že řecké statistiky a to třeba i ty o HDP se jim nemusí jevit jako nejpřesnější, tak hlavní principiální námitka může být ta, že oficiální věřitelé půjčují Řecku za mimotržních podmínek a tak mají mít právo alespoň trochu řecké vládě mluvit do toho, jak koncipovat hospodářskou politiku. Neboli řeč je o tzv. strukturálních reformách, z nichž některé dávají perfektně smysl a byly již částečně uskutečněny. Jde např. o již dosaženou racionalizaci přebujelé státní správy, kterou chce Syriza negovat tím, že hodlá nabrat tisíce pracovníků do veřejného sektoru zpět.
Vše je pochopitelně otázkou kompromisu, přičemž obě strany budou muset nějak ustoupit. V tomto ohledu řecký návrh není špatným výkopem k jednání s oficiálními věřiteli. Ti by měli přijmout především fakt, že Řecko neutáhne generovat tak vysoké (primární) rozpočtové přebytky. Na druhou stranu marxisté v řecké vládě musí brát v potaz, že suverenita země, která je efektivně v bankrotu, musí být v jistém ohledu omezena.
Forex
Výborné výsledky polské podnikatelské nálady (PMI) včera nakonec zlotému příliš nepomohly a polská měna pouze nepatrně posilovala vůči euru. Na druhou stranu je však třeba dodat, že zlotý v minulých seancích posílil již vcelku výrazně (za týden o 0,6 %) a prostor pro další posilování je tedy omezený. Koruna s forintem i přes taktéž dobré výsledky PMI vůči euru nakonec nepatrně oslabily. Dále rostoucí cena ropy Brent naopak včera pomáhala ruskému rublu, který vůči dolaru posílil asi o 2,3 %.
Dnešek není z hlediska regionálních událostí zajímavý a vyčkávat se bude na zítřejší zasedání polské centrální banky. Dodejme, že včerejší data o PMI podporují naše očekávání, že úrokové sazby zůstanou beze změny na 2 %.
Kurz eurodolaru je už týden v úzkém pásmu, když ani překvapivě slabší index podnikatelské nálady v americkém průmyslu ISM nedokázal dolar zásadněji vykolejit. Stejně tak prozatím neutrálně zapůsobil nový řecký plán na to, navázat dluh na hospodářský růst země. Trhy budou spíše vyčkávat, jak na toto řešení zareagují oficiální věřitelé v čele s Němci (viz úvodník).
Dnešek je bez důležitějších dat, kdy mohou zaujmout především vystoupení centrálních bankéřů z Fedu. Pokud ti budou i nadále komunikovat, že úrokové sazby by měly jít vzhůru v průběhu léta, pak mohou zůstat dolaroví býci v klidu.