Velmi nízké ceny ropy a silný dolar k tomu jsou tržním mixem, který do jisté míry odráží stav americké ekonomiky. Její ještě věrnější tržní obraz by měly reprezentovat americké akciové trhy. Oba tržní obrazy přitom zpětně ovlivňují americkou ekonomiku, přičemž ovšem vzájemně nemusí být zcela v souladu. To se hezky ukázalo včera, když konfrontaci přivodil právě silný dolar spolu s nízkými cenami ropy, který skrze slabší výsledky amerických nadnárodních korporací (což neplatí o Applu, jehož zisky včera zlomily historický rekord), vyvolal razantní korekci akciových trhů.
Nebyly to však jen zisky Caterpillaru či , které americké akcie vyděsily. Přidaly se k nim i makro data - konkrétně pak zakázky na zboží dlouhodobé spotřeby, které dílčím způsobem vstupují do statistik amerického HDP jako investice. Ty v klíčových položkách v prosinci zřetelně klesly, a protože jde již o třetí pokles v řadě, v praxi to znamená, že i výsledek amerického HDP nebude tak excelentní jak se původně očekávalo. Svůj (negativní) podíl na klesajících investicích do fixního kapitálu přitom mohou mít i zpomalující investice do amerického ropného sektoru, který tím způsobem reaguje na propad cen ropy.
Výše uvedené úvahy se pak nepochybně stanou předmětem aktuální debaty vedení americké centrální banky (výbor FOMC), která shodou okolností právě drží dvoudenní zasedání a večer našeho času budou známy jeho výstupy. Z nich by mělo vyplynout, že navzdory včerejší akciové epizodě (a datům) Fed stále chápe propad cen ropy a s ním související pád inflace i inflačních očekávání jako dočasnou pozitivní záležitost, která by neměla vychýlit jeho opatrnou navigaci toho, kdy a jak Fed letos zvýší úroky. Stále tedy bude připravovat trhy na to, že úroky půjdou vzhůru, byť si na to počkáme ještě několik zasedání, neboli první zvýšení sazeb čekejme nejspíše v létě.
Forex - region
Středoevropským měnám se včera příliš nedařilo. Česká koruna se propadla o 0,4 % a to i přes ujištění viceguvernéra Tomšíka, že ČNB v současné době nevidí důvod pro změnu intervenčního režimu. Další člen bankovní rady Karel Janáček včera zopakoval, že nízká inflace není v současné době důvodem ke znepokojení a ČNB nebude překvapovat trhy. I přes tato ujištění začíná na trzích před blížícím se zasedáním ČNB (5. února) přeci jen vzrůstat nervozita. O 0,5 % se propadl i polský zlotý poté, co statistický úřad zveřejnil prosincový růst maloobchodních tržeb o 1,8 %, tedy méně než očekával trh, což posílilo spekulace o dalším snižování sazeb. Další uvolňování měnové politiky podle komentáře MNB čeká i Maďarsko. Včera sice MNB ponechala sazby na historicky nejnižších úrovních 2,1 %, nicméně doprovodný komentář vyzněl jednoznačně v holubičím duchu. Podle MNB poslední makroekonomická data implikují posun směrem k uvolněnější měnové politice. Potvrdila tím naše očekávání, že ke snížení sazeb by mohlo dojít již na únorovém zasedání.
Co se týká regionálních událostí je dnešní kalendář prázdný. Očekávání dalšího uvolňování měnové politiky středoevropským měnám zřejmě v nejbližších dnech přílišné zisky nedovolí.