Aktualizováno Ceny průmyslových výrobců v eurozóně se za září zvýšily o 0,2 procenta po stejně velkém poklesu o měsíc dříve. Tento výsledek je vyšší, než se čekalo - konsensus byl nastaven na meziměsíční stagnaci. Meziročně jsou ceny níž o 1,4 procenta. Deflace ve výrobních cenách tak drží tempo ze srpna. Ač jsou data mírně nad odhady, finanční trhy by na ně příliš reagovat neměly.
![ppi](/Fotobank/248d30e5-d58e-45f1-966e-14012ebbae62?width=501&height=271&action=Resize&position=Center)
Tempo meziročního růstu drží pod nulou zejména levnější energie. Pokles jejich cen v září dosáhl 4,3 procenta. Dále klesají také ceny zboží běžné spotřeby a meziproduktů a to o 0,5, respektive 0,2 procenta. Opačným směrem míří výrobní ceny kapitálového zboží a zboží dlouhodobé spotřeby. Zde sledujeme meziroční nárůst o 0,5 procenta, respektive o 1,0 procento.
Silnou deflaci výrobních cen registruje Belgie, Slovensko a Nizozemsko. Růst cen, a to pouze mírný, vidíme jen v Lotyšsku a Řecku. Německé ceny jsou níž o procento, francouzské o 1,4 procenta.
Za září se čekalo další mírné prohloubení deflace ve výrobních cenách v eurozóně. K tomu nakonec nedošlo, přesto data stále ukazují, že z nákladové strany se aktuálně nedá čekat impuls k růstu spotřebitelských cen. Vývoj ropy a komodit bude ještě dál faktorem, který bude ceny tlačit níž. Riziko příliš nízké, nebo dokonce záporné, spotřebitelské inflace, tedy zůstává a dál vyvíjí tlak na centrální banku.