Necelých 100 dní zbývá do zahájení největšího fotbalového svátku, kterým je Mistroství světa. Zájemci nakupují lístky a plánují cestu do dějiště šampionátu. To nebude nikde jinde, než v největší zemi Jižní Ameriky - Brazílii. Se zhruba 200 mil. obyvatel pátý nejlidnatější stát planety s ročním HDP jedenáctkrát převyšujícím to České republiky. Ještě před pár lety by se jej dalo nazvat "ekonomickým tygrem" Latinské Ameriky, nyní už to tak docela úplně neplatí.
Ač je Mistroství světa ve fotbale nejsledovanější sportovní událostí na planetě, zraky obyvatel a zahraničních delegací se v současné době místo k fotbalu upínají k ekonomické budoucnosti samotné země. Ta je totiž pro globální ekonomiku významnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Brazíli si v minulých letech získala přízvisko jednoho z tzv. emerging markets. Těmi jsou obvykle označovány nerozvinuté ekonomiky s vysokým hospodářským potenciálem plynoucím z levnější ceny práce, podnikatelských příležitostí a zájmu investorů. Tradičně dosahují vysokého tempa růstu. Brazílie po překonání měnové krize v roce 1999 (musela požádat o úvěrovou pomoc od MMF) nastoupila trend skokového hospodářského rozmachu a její HDP meziročně rostlo až téměř 7 % tempem. Dvouleté zpomalení způsobené finanční krizí následně vystřídal růst ekonomiky na úrovni 8,8 %.
Přesto současná ekonomická situace není zdaleka tak růžová. Tempo růstu se v posledním kvartále meziročně dostalo na 1,9 % a nevykazuje náznaky výrazného zlepšení. Inflace se dlouhodobě pohybuje nad 5,5 %, což brazilskou centrální banku nutí volit silně restriktivní nástroje monetární politiky. Hlavní úroková sazba v únoru vzrostla o 0,25 bazických bodů na 10,75 %. Konsensus navíc počítá s postupným nárůstem až na 11,25 %. Restrikce omezuje investiční aktivitu díky menšímu množství úvěrů v ekonomice. Brazilské banky dle údajů Worldbank v roce 2012 poskytly podnikům úvěry v hodnotě 70 % HDP, což je téměř dvakrát méně než je světový průměr. Blížící se světový šampionát ve fotbale navíc pravděpodobně řešení nepřinese. Stačí se podívat do nedávné historie. Řecká olympiáda v roce 2004 vládu přivedla do ročního schodku 6 % (dvakrát více než dovolují stanovy EU) a poslala přímořskou ekonomiku do hluboké krize. Jihoafrická republika, poslední pořadatel mistroství světa, utratil za šampionát přes 3,5 mld. GBP a nyní se pohybuje na pokraji krize, jak její měna výrazně oslabuje, a očekávaní růstu jsou nepříznivá. Bylo by chybou přičítat problémy obou zemí pouze konání sportovní akce. Přesto nemůže stranou zůstat otázka, zda veřejné prostředky spojené s pořádáním šampionátu jsou využity tím nejlepším možným způsobem…
Minimálně v Brazílii si to občané nemyslí. Dokumentují to jejich protivládní demonstrace v průběhu nedávného Konfederačního poháru. Lidem vadí plánovaný růst jízdného ve veřejné dopravě, které souvisí s investicemi do infrastruktury nezbytnými pro úspěšné pořádání šampionátu, zpomalená ekonomika a rostoucí životní náklady. Právě ty jsou pro Brazilce obzvláště citlivým tématem. Minimální mzda v ekonomice dosahuje 200 liber měsíčně, což je v přepočtu na paritu kupní síly výrazně méně než je běžné u dalších států Latinské Ameriky. Kritiku směřuje také na nedostatečné investice v oblasti zdravotnictví, vzdělání a bezpečnosti. Podobně jsou mezi často zmiňovanými problémy vysoká korupce a přebujelá byrokracie.
Brazílie navíc čelí nejhoršímu suchu za poslední dekády a její zemědělská produkce tak značně trpí. A jestliže evropské spotřebitele neznervózňovala chabá ekonomická data Brazílie, tak právě tato skutečnost by měla. Většina lidí si totiž nedokáže představit ráno bez kávy či pomerančového džusu. A právě Brazílie je velmocí v pěstování obou komodit. V kávě se podílí na celosvětové produkci zhruba třetinou, u pomerančů je to dokonce polovina. Díky své síle se proto těší primátu největšího světového vývozce kávy, pomerančů ale třeba také cukru. Suché počasí posledních měsíců však vážně ohrožuje velikost a kvalitu finální produkce. Významně tak narůstá cena těchto komodit. Káva od začátku roku zhodnotila o více než 80 %, když polovinu tohoto růstu zaznamenala od poloviny února. Její komplement cukr se nyní obchoduje na úrovni 18,2 centů na váhovou libru, což je čtyřměsíční maximum. Futures na mražený pomerančový koncentrát se v průběhu týdne vyšplhaly dokonce až na 23 měsíční maximum u ceny 1,555 USD/libra. Jen se tak potvrzuje vysoká závislost na brazilském komoditním trhu. „Problém je, že se trh stal silně koncentrovaným a závisí na několika klíčových dodavatelích, a když nastanou problémy, je to významným rizikem,” říká Judy Ganes, prezident J Ganes Consulting, při pohledu na ceny rostoucí pod tíhou negativních klimatických podmínek v Brazílii. Ačkoliv analytici u zmíněných komodit očekávají korekci, může přetrvávající sucho vzít jejich prognózy za své. Snadno by se pak mohlo stát, že místo letenek na jednu z největších sportovních událostí roku, budou Evropané peníze šetřit na nákupy „brazilského“ zboží určeného pro běžnou spotřebu.
(Zdroje: wsj, worldbank, cnbc, bbc, bloomberg)