Globální investoři přestávají emerging markets házet od jednoho pytle a začínají mezi nimi bedlivě rozlišovat. Odlišný vývoj zpochybnil soudržnost skupiny BRIC, tlak následovaný lepší nadějí na obrat k růstu nyní stratégové předpovídají uskupení BIITS. Jako investičně atraktivní je nahlížena Česká republika, spolu s Mexikem či Jižní Koreou.
Zatímco dle „starého pořádku“ byly v mnoha analýzách globálních bank plošně doporučovány či nedoporučovány investice do emerging markets a Česká republika byla často ve stejném šuplíku s ekonomikami východní Evropy či jihovýchodu Asie, podle stratégů , či International Strategy & Investment Group (ISI) se tento pohled mění. Do vývoje promluvilo i více či méně řízené škobrtnutí a rozkol dynamiky růstu „centrálně plánované“ Číny a „s vývoje komoditního trhu spjatého“ Ruska. To rozbilo plošné doporučování či nedoporučování investic do BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína) i zviditelnilo nově definované uskupení BIITS (Brazílie, Indie, Indonésie, Turecko, Jižní Korea).
Místo plošné sázky na rozvíjející se trhy nastoupilo podrobné zkoumání některých parametrů ekonomiky. Na významu nabývá závislost na zahraničním financování a schopnost stát na vlastních nohou na straně jedné a přitom stabilita vůči utahování měnové politiky ve Spojených státech na straně druhé.
„Zatímco doposud se emerging markets pohybovaly obvykle v tandemu, nyní nastává selekce těch v dobré kondici a těch horších. Ty druhé čeká v následujících měsících odliv investic,“ míní Donald Straszheim. V první skupině se rýsuje Rusko a z části Čína, ve druhé pak Mexiko, Česká republika či Jižní Korea. „Tyto ekonomiky stojí finančně na vlastních nohou,“ vyzdvihuje faktor, který dle něj pro globální investory nabírá na významu.
Českou republiku, Jižní Koreu a Mexiko jmenovali také stratégové jako země, které se díky struktuře exportu lépe vyrovnají s růstem úrokových sazeb ve Spojených státech. Parametry ČR jsou dle nich silné a ekonomika má prostor pro podporu růstu. Mexický schodek běžného účtu k HDP je 1 %, Jižní Korea je v přebytku a centrální banka avizuje rekordní rok díky diverzifikaci exportu. Indonésie je naproti tomu zavalena inflací, Turecko a Jižní Afrika vystaveny skrze výrazný schodek běžného účtu.
S názorem souhlasí Michael Shaoul z newyorské Marketfield Asset Management. Podle něj byl opětovný plošný příliv investic zpět do emerging markets (EM) po zářijovém rozhodnutí Fedu neomezit QE dočasný a na horizontu tří až šesti měsíců přijde selektivní, ale prudký odliv zdrojů z některých ekonomik EM. „Nemyslím si, že medvědí směr EM dosáhl svého dna, je zde zřejmá prodejní příležitost,“ uvedl. MMF v červenci snížil výhled růstu EM jako celé skupiny na 4,5 % z 5 %.
Od května, kdy Fed poprvé naznačil omezování QE, indonéská rupie ztratila 11 procent k americkému dolaru, indická rupie 12 procent, turecká lira 9 procent a brazilský reál 8 procent. Mexické peso také odepsalo – 5 %, ale jihokorejský won získal 3,8 % a česká koruna 3,5 %. „Tržní vývoj od květnových slov Fedu by měl pro tyto země dloužit jako stress test,“ říká člen vedení MMF ve Washingtonu Naoyuki Shinohara.
Pro BIITS dle stratégů nemusí být nejhorší již vstřebáno při pohledu do minulosti. Brazilský reál v letech 2001-2 dokázal ztratit 51 % hodnoty, ve stejných letech turecká lira odepsala 68 % a jihoafrický rand 52 % hodnoty. Indonéská rupie 86 % v letech 1997 až 1998, indická rupie 42 % v letech 1990 až 1992. Mohamed El-Erian z největšího dluhopisového fondu světa PIMCO připomíná, že řada EM trhů vyčerpala mnoho ze svého obranného potenciálu proti negativnímu vývoji ve finanční krizi roku 2008 a nedokázala jej zatím získat zpět. „Zatímco Mexiko činí správné kroky, Turecko jakékoli problémy zpochybňuje a Brazílie je zpět ve starém kabátě,“ míní El-Erian.
„Po finanční krizi 2008 byla aktiva emerging markets nalezena brána jako magické zlaté vejce. Teď nastává posuzování fundamentu za nimi a podrobná selekce,“ míní Stephen King, hlavní ekonom v Londýně.
(Zdroj: Bloomberg, , , PIMCO, ISI)