Pesimismus má ve Velké Británii tuhý kořínek. I přesto bychom se ho ale po změně sentimentu, patrné z několika průzkumů provedených v posledních měsících, držet neměli. Po několika letech špatného vývoje se utvořil konsenzus, který říkal, že země trpí vážným nedostatkem poptávky, který není možné odstranit žádnými běžně používanými nástroji, včetně monetární politiky, politiky fiskální a slabší měny. Výhled byl tak špatný, že do čela centrální banky byl povolán Mark Carney z Kanady, který měl utvořit záchranný plán na uvolnění monetárních podmínek. Když ale v červnu převzal funkci guvernéra v Bank of England, začalo nečekané oživení. Podle našeho statistického modelu by měl anualizovaný růst ve třetím čtvrtletí dosáhnout dokonce 4,5 %.
Namístě je ovšem stále opatrnost. Možná, že jde jen o statistický jev, z něhož bychom neměli činit silné závěry. Data týkající se ekonomické aktivity mohou být předmětem prudkých korekcí. I tak se však zdá, že několik let uvolněné monetární politiky a slabé měny přináší konečně nějaké výsledky. Významně k nim přispěla i ECB se svou snahou o prevenci rozpadu eurozóny. Obavy z něj totiž významně doléhaly i na britské spotřebitele. Oživující poptávka v USA pak pomáhá rovněž britským exportům.
Ministerstvo financí navíc zvolnilo tempo utahování a vláda provádí nekonvenční uvolnění politiky prostřednictvím podpory trhu hypotéčních úvěrů. Ta je při stimulaci poptávky efektivnější než tradiční nástroje například ve formě snižování daní. Nicméně je pravdou, že by bylo výhodnější, kdyby oživení táhly hlavně exporty a investice. Krátkodobá potřeba růstu totiž může být v rozporu s dlouhodobější potřebou přechodu na novou rovnováhu. Pozitivně se pak začíná projevovat i to, že centrální banka poskytuje bankám levné peníze na podporu úvěrů. Tento postup normalizuje situaci na trhu s úvěry, včetně segmentu malých firem.
Současný vývoj by zřejmě mohl opět skončit bublinou na trhu s nemovitostmi. Charles Bean z vedení Bank of England tvrdí, že v současné době nejsou patrné známky tvorby bubliny. Centrální bankéři k tomuto problému dříve přistupovali příliš shovívavě. Ceny nemovitostí se nyní nacházejí pod maximy roku 2008, jejich růst dosahuje 3 – 5 % ročně, což není bublinové teritorium. Poměr cen k příjmům se sice nachází vysoko, můžeme se ale domnívat, že ceny leží vysoko kvůli dlouhodobým faktorům, jako je nedostatek parcel či nízké reálné sazby. I tak je ale třeba tento vývoj pozorně sledovat. Celkově pak můžeme doufat, že situace v soukromém sektoru se konečně zlepšuje. Pokud ano, ekonomika bude schopna lépe čelit tlakům fiskálního utahování, které je naplánováno na příští roky.
Autorem je Gavyn Davies, který stojí v čele Fulcrum Asset Management.
Zdroj: Blog Gavyna Daviese