Prezident Miloš Zeman podepsal rozpuštění Poslanecké sněmovny. Dolní komora Parlamentu tak končí ve složení, které měla po minulých volbách. ČTK to dnes řekl Zemanův kancléř Vratislav Mynář. Prezidentovo rozhodnutí vstoupí v platnost, až vyjde ve Sbírce zákonů. Podle Mynáře to zřejmě bude dopoledne. Rozpuštění Sněmovny otevře cestu k předčasným volbám.
"Mohu potvrdit, že prezident rozpuštění Sněmovny podepsal," řekl ČTK Mynář. Rozhodnutí hlavy státu vyjde ve Sbírce zákonů kolem 11:00 hodin, uvedl kancléř. Poté se Poslanecká sněmovna oficiálně rozpustí.
Také podle mluvčího ministerstva vnitra Vladimíra Řepky vyjde prezidentův verdikt v platnost ještě dnes. Od vydání rozhodnutí ve sbírce se odvíjejí lhůty pro vyhlášení předčasných voleb do Sněmovny. Prezident je musí vyhlásit tak, aby se konaly do 60 dnů po konci současné Sněmovny, avšak nejpozději 50 dní před jejich konáním. Zeman už dříve uvedl, že termín voleb stanoví na 25. a 26. října.
Prezident předpokládá, že sestavení vlády po předčasných volbách bude otázkou několika týdnů. Zeman se také nechal slyšet, že bude "zcela respektovat" výsledky voleb. Nedávno uvedl, že jmenuje premiérem toho, koho mu doporučí strana, která vyhraje chystané předčasné volby do Sněmovny. Nadále má ale za to, že by vítěz voleb měl při nominaci přihlédnout k vůli voličů a preferenčním hlasům. Zároveň ale řekl, že v případě uzavření koalice mezi ČSSD a TOP 09, nejmenuje premiérem ani jednoho z lídrů protichůdně zaměřených stran, neboť by jejich koalici považoval za zradu na voličích.
Volby malých stran?
Politické strany už houfně zbrojí na předčasné volby, jejichž favoritem je podle průzkumů veřejného mínění ČSSD. Strany vybírají lídry a připravují předvolení kampaně, na které bude tentokrát minimum času.
Malé protestní strany mohou v předčasných volbách získat dohromady až třetinu všech hlasů. Mladé frontě Dnes (MfD) to řekl sociolog Jan Herzmann, který přes dvacet let sleduje volební preference. Případná nová strana zaštítěná bývalým prezidentem Václavem Klausem by měla podle něj šanci dostat se do Sněmovny.
"Malé protestní strany mohou dosáhnout na 15 až 20 procent hlasů. K tomu je potřeba přidat deset procent voličů, kteří v roce 2010 volili, ale teď se k volbám nechystají jít. To je obrovská síla, 800.000 lidí, a i o jejich hlasy budou soutěžit protestní strany," řekl Herzmann MfD. Mezi takové strany sociolog počítá například hnutí ANO Andreje Babiše, Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury nebo tvořící se hnutí zaštítěné Václavem Klausem, jenž přemýšlí o návratu na politickou scénu.
Podle sociologa má případná Klausova strana nezanedbatelnou šanci, protože existuje značná skupina lidí, kteří jsou skeptičtí vůči Evropské unii a považují Klause za svého "gurua". Musí ale být schopni společného postupu. "Určitě tam vidím řádově tři až čtyři procenta voličů Suverenity. Připočítal bych hlasy voličů Svobodných a pravděpodobně by tam přešla část někdejších podporovatelů ODS," řekl deníku Herzmann.
Předčasné volby mají vyřešit politickou krizi, která vznikla po korupčním skandálu ve vládě premiéra Petra Nečase (ODS). Pravicový kabinet po něm skončil a Zeman jmenoval předsedou dočasné vlády úředníků ekonoma Jiřího Rusnoka. Přechodná vláda však nezískala důvěru Poslanecké sněmovny, Rusnokův tým tak zemi řídí v demisi.
(Zdroj: ČTK, MfD)