Obavy, že (především zahraniční) banky působící v Maďarsku po prvním programu pro Maďary s cizoměnovými úvěry a zvláštní dani pro celý sektor zaplatí také skoro celý pomocný program pro dlužníky, se nejspíš naplní. Vyplývá to z dnešního vyjádření prezidenta Maďarské bankovní asociace. Mihály Patai, který stojí také v čele maďarské divize skupiny (4,28 EUR, -3,17%), dnes na setkání se zástupci vlády představil dvojici návrhu bank, jak současnou situaci řešit. Zároveň ale připustil, že hlavní část účtu opět zaplatí banky. Akcie (624,2 CZK, -3,61%) padají v Praze i přes 4 procenta až na 621,3 Kč, ačkoliv již včera titul klesl o procento po náznaku možných problémů.
„Maďarské banky ponesou většinu nákladů nového program pro tamní držitele hypotečních úvěrů v cizích měnách,“ uvedl dnes Mihaly Patai. „Státní rozpočet by nesl menší část (nákladů) a klienti by také nesli malou část,“ doplnil šéf asociace maďarských bank bez dalších podrobností. Další kolo jednání mezi zástupci maďarských bank a vládního kabinetu Viktora Orbána proběhnou ve čtvrtek.
Hlavní mluvčí Maďarské bankovní asociace Agnes Suto dnes pro agenturu MTI k dvojici návrhů, který vládě asociace představila, uvedla, že zahrnují kombinaci konverze dluhů Maďarů do domácí měny, zvýhodněných úrokových sazeb a limitního konverzního kurzu. Výsledkem obou návrhů by podle ní bylo vládou zamýšlené snížení měsíční splátek, ale také několikaset miliardové náklady pro banky v období následujících několika let. Obě strany nyní budou hledat finální podobu řešení.
Včera zveřejněná studie dvou blízkých spolupracovníků bývalého ministra financí vlády Viktora Orbána a současného guvernéra MNB György Matolcsyho navrhuje, že by nový program mohl být upravenou verzí existujícího plánu, který umožňuje věřitelům splátky ve zvýhodněném kurzu 180 forintů za švýcarský frank, ačkoliv současný kurz je nad 241 HUF/CHF. Rozdíl oproti tržnímu kurzu dlužníci doplácejí ve forintech a až po pětileté výjimce, během níž úroky z této částky jdou za bankami a státem.
Studie maďarské centrální banky, která může být vodítkem pro postoj maďarské vlády, prosazuje také možnost odpuštění splátek části jistin a za hlavní cíl označuje eliminaci kurzovního rizika. Náklady nového programu přitom odhaduje na 30 až 40 miliard forintů ročně, aniž by bylo řečeno, kdo zaplatí kolik.
Maďarský bankovní sektor, jehož více než polovina je v rukou zahraničních bankovních skupin, již dříve vyjádřil obavy, že vláda bude chtít prodloužit program nabízející zvýhodněnou konverzi cizoměnových úvěrů i za cenu ztrát pro banky. Bankovní domy v Maďarsku již nesly velkou část nákladů prvního programu ze začátku roku 2012, a navíc musejí v zemi platit nejvyšší bankovní daň v Evropě. Za celý loňský rok tak bankovní sektor v Maďarsku vykázal ztrátu 165 miliard forintů, za první kvartál byla vykázaná ztráta 73 miliard forintů a za druhý kvartál potom 50 miliard forintů.
Maďarský premiér Viktor Orbán se netají tím, že by rád viděl návrat maďarských bank do maďarského vlastnictví. Zkrotíme zahraniční banky a v Maďarsku se nám bude lépe žít, uvedl Orbán v březnu s tím, že zahraniční banky, které vlastní asi čtyři pětiny maďarského bankovního sektoru, by podle něho neměly mít větší než padesátiprocentní podíl na maďarském bankovním trhu.
(Zdroj: Bloomberg, MTI, Reuters)