Během návštěvy pro nás stále nejoblíbenější zahraniční destinace nám může přijít na mysl i to, jak si Chorvatsko vede ekonomicky. Před dvěma lety jsem zde toto téma trochu rozebíral, obrázek to nebyl nijak povzbudivý. Po dvou letech je hůře.
Vývoj chorvatského HDP není během a po krizi nepodobný tomu našemu – propad, určité oživení a zase propad. Krize stáhla chorvatskou ekonomiku dolů o 7 %. Ani rok 2010 nebyl nijak růžový, až v roce 2011 se Chorvatsko dostalo na cca nulový růst. Pokud se někdo radoval, bylo to předčasné. V roce 2012 se ekonomika opět propadá do recese. Z grafu od (32,44 EUR, 1,65%) je vidět, jak před krizí táhla ekonomiku zejména spotřeba soukromého sektoru a investice. V roce 2008 už jen investice, v roce 2009 už se propadají investice i spotřeba a (typicky) i zásoby. Vše tlumí exporty, které znatelně pomáhají i v roce 2010, kdy ekonomiku táhnou dolů investice. V roce 2011 se vyvažují negativní investice se zásobami a exporty, v roce 2012 se ale k negativnímu vlivu investic přidává opět negativní vliv spotřeby soukromého sektoru.
![s1](/Fotobank/83e0c1e5-89ed-444d-8a9d-7e90c8ad196b?width=500&height=299&action=Resize&position=Center)
První z následující dvojky grafů ukazuje kumulovaný efekt výše popsaného – to, kam se od roku 2007 dostal produkt Chorvatska a dalších vybraných zemí a regionů. Zdaleka nejlépe je na tom Polsko a CEE region. Opak naopak platí o krizí postižené Itálii, která si ale stále vede lépe než Chorvatsko (pro které je nejdůležitějším obchodním partnerem). Jeho produkt je totiž nyní v porovnání s rokem 2007 skoro o 10 % nižší, v Itálii to je nějakých 7 %. Ve stínu fíkovníku na břehu Jaderského moře se to asi nezdá, ale Chorvatsko na tom ekonomicky dobře není.
![s2](/Fotobank/f1c8323d-0587-481a-a01b-a5888e3d4e56?width=500&height=344&action=Resize&position=Center)
Poslední graf jsem vybral proto, že je zajímavé porovnat, jak je Chorvatsko atraktivní pro turisty z jednotlivých zemí a jak je atraktivní pro zahraniční kapitál. Přesná čísla neznám, ale odhaduji, že turistickou velkou trojkou jsou pro Chorvatsko Němci, Rakušané a Češi, o něco za nimi jsou Slováci, Maďaři, Poláci a hlavně na severu Italové. Příliv přímých zahraničních investic FDI do Chorvatska vrcholil v letech 2006 – 2008. Celkově jim dominují Rakušané, znatelný je příspěvek Nizozemců, Němců a Maďarů. Mezera mezi turistickou a investiční atraktivitou Chorvatska je naopak velká u nás i u Slováků. Za pozornost pak stojí, že v posledních letech příliv FDI do Chorvatska znatelně vyschl a představuje tak jeden z kritičtějších bodů této ekonomiky.
Podle odhadů DB dosahuje chorvatský produkt na hlavu asi 55 % průměru EU15 (u nás to je asi 72 %). Veřejný dluh dosahuje 60 % HDP a bude dále růst, země ztratila investiční rating. Nezaměstnanost klesla ze zimních cca 22 % na současných necelých 20 %. To ale spíše odráží značně cyklický vývoj chorvatské nezaměstnanosti, strukturální problémy jsou podle žebříčků konkurenceschopnosti vysoké. U zemí jako je Chorvatsko snad ještě více než obvykle vystupuje do popředí nesoulad mezi ekonomickým/číselným pohledem na kvalitu života a pohledem, řekněme, očima člověka. Možná, že nejeden Němec, Rakušan, Čech a zástupce dalších zemí se znatelně vyššími příjmy na hlavu by je rychle vyměnil za chorvatský průměr doplněný o malou kuču někde na pobřeží. Ale nezaměstnanost asi bolí všude stejně. Sretan put!
Pozn.: Jiří Soustružník je aktivní investor a témata, o nichž píše, mohou souviset s jeho investicemi. Jeho sloupky nejsou poskytovány jako investiční doporučení. Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.