Trh s emisemi v Evropě, který se již delší dobu pohybuje na pokraji kolapsu a stlačuje níže i ceny elektřiny, se dnes dočkal dílčí vzpruhy. Návrh Bruselu na omezení výrazného převisu nabídky oddálením aukcí milionů povolenek dnes schválil výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu. Největší trh s emisemi na světě (dle Bloombergu s kapitalizací asi 72 miliard dolarů), je sice o krůček blíž k oživení, ale vyhráno zdaleka nemá. Tím spíš, že výbor pro životní prostředí dnes schválil pouze kompromisní a méně ambiciózní návrh na úpravu nabídky emisních povolenek v aukcích.
Poslední verze návrhu poslaná europoslanci do výboru pro životní prostředí nadále počítá s odsunem nabídky 900 milionů emisních povolenek, které měly přijít do aukcí do roku 2015. Navíc ale nový návrh ujišťuje, že se jedná pouze o jednorázové opatření, a pozdržené povolenky budou následně postupně vráceny na trh tak, aby nezpůsobily opětovný převis nabídky. Konkrétně mají být povolenky vráceny na trh maximálně o rok později, než byly zadrženy. Původní návrh přitom byl ohledně délky odsunu benevolentnější - EK navrhovala odebrat 900 mil. mezi 2013-15 a vrátit je až v letech 2019-2020. Nový návrh dále počítá s tím, že z celkového počtu zadržených povolenek bude 600 milionů kusů určeno na financování a rozvoj produktů s nízkými emisemi CO2.
„Tyto změny mohou být brány jako zlepšení ve srovnání s původní verzí. Zdá se, že riziko, že povolenky nebudou na trhu vráceny již nikdy, bylo odstraněno,“ uvedl šéf sdružení výrobců oceli v Evropské unii (Eurofer) Gordon Moffat. Oceláři totiž na rozdíl od energetických podniků z nízkých cen povolenek a elektřiny benefitují.
Cena emisních povolenek CO2 před dnešním rozhodnutím výboru EP pro životní prostředí o pomoci trhu s emisemi klesaly až o 7 procent na 4,35 EUR/t. Nyní ale většinu ztrát umazává a vrací se poblíž včerejšího závěru u hladiny 4,70 EUR/t. Před dubnovým zamítnutím návrhu EK se cena povolenek pohybovala poblíž 4,80 EUR/t.
Po doporučení výboru pro životní prostředí, bude nyní pro trh s emisemi i s elektřinou, která na ceny emisí přímo reaguje, hlasování europoslanců. Ti o podobném návrhu hlasovali již v polovině dubna, tehdy obdobný návrh Evropské komise na zatraktivnění emisních povolenek díky omezení jejich nabídky v evropských aukcích (o 900 milionů kusů méně v letech 2013-25) neprošel rozdílem 19 hlasů europoslanců (315 pro a 334 proti). Výsledkem hlasování byl tehdy okamžitý propad cen emisních povolenek o 45 procent na nové historické dno.
Podle Tomáše Sýkory, analytika Patria Direct kompromisní návrh nepředstavuje řešení problému trhu s emisemi. „Dnešní rozhodnutí nepovažujeme za příliš podpůrné pro energetiky s nižšími emisemi produkce (jaderné, větrné, vodní elektrárny) jako jsou Fortum, Verbund, ČEZ, E.ON nebo GDF Suez. Převládá v každém případě silně negativní vliv propadu cen uhlí, který ovlivňuje ceny elektřiny v Německu, ČR i severských zemí,“ vysvětlil Tomáš Sýkora.
Vývoj cen emisních povolenek ovlivňuje přímo také ziskovost energetických firem (zvláště těch se „špinavější“ produkcí. V případě společnosti ČEZ se podle Sýkory vyšší ceny emisních povolenek projevují v růstu ceny silové elektřiny a do zisků ČEZ mají lehce pozitivní dopad (projevují se i mírnějším růstem nákladů).
Co bude dál?
Evropský parlament bude nyní osloven k hlasování o velmi podobném návrhu znovu, a to v rámci nejbližšího plenárního hlasování naplánovaného na 3. července, kde bude pro přijetí třeba získání kvalifikované většiny. Jistá vůle ke kompromisu je z jednání europoslanců cítit již nyní.
Europoslanec z Evropské lidové strany (EPP) Richard Seeber již před dvěma týdny uvedl, že členům strany doporučí podpořit kompromisní návrh. EPP, která je nejsilnější politickou skupinou v Evropském parlamentu a opírá se nyní o 265 poslanců konzervativního a křesťansko-demokratického zaměření se přitom na začátku letošního roku nechala slyšet, že také tento návrh na změnu fungování trhu s emisemi v Evropské unii nepodpoří. Dnes většinovou podporu EPP agentuře Bloomberg anonymně potvrdila dvojice informovaných zdrojů.
„Pokud pozměněný návrh získá opravdu takto širokou podporu největší strany Evropského parlamentu, má výrazné šance uspět při hlasování 3. července. Ceny emisních povolenek by v důsledku mohly vzrůst až na 5,20 eura za tunu,“ uvedla dnes Kathrin Goretzki, analytička (4,05 EUR, 0,32%).
Podporu kompromisnímu návrhu již podle agentury Bloomberg vyjádřili také Sociální demokraté, kteří jsou druhou největší politickou skupinou Evropského parlamentu, aktuálně se 189 poslanci. Pro má být i Aliance liberálů a demokratů pro Evropu. Celkově by tak návrh měl získat podporu 544 ze 754 poslanců Evropského parlamentu. Dlužno však dodat, že doporučení strany není ani pro europoslance závazné při hlasování.
Záplata vs. dlouhodobý problém
Analytici Credit Suisse radí nepropadat před necelý měsíc vzdáleným dalším klíčovým hlasováním europoslanců o povolenkách falešnému optimismu. „Neočekáváme oživení trhu s emisními povolenkami v EU ani v případě zavedení nějaké formy odkladu aukcí povolenek,“ uvedli Zoltan Fekete a Vincent Gilles v červnové zprávě pro klienty banky.
Odpovídajícím způsobem proto Credit Suisse upravila výhled pro ceny emisních povolenek pro letošní a příští rok. Zatímco dnes ráno se cena emisních povolenek pohybuje okolo 4,7 eura za tunu a dosavadní prognóza Credit Suisse věřila v letošní průměrnou cenu 7,4 eura za tunu, nyní čeká jen 3 eura za tunu a pro příští rok zhoršila výhled ze 7,8 EUR/t na 3,1 EUR/t.
Pro trh s emisemi budou kromě červnového hlasování důležitá hlavně opatření dlouhodobějšího charakteru. V rámci návrhu podoby koncepce ochrany klimatu do roku 2030 totiž má Evropská komise na podzim představit konkrétní mechanismy omezující automaticky vydaný objem povolenek například na základě vývoje ekonomického růstu členských zemí Evropské unie.
Ceny emisních povolenek jsou důležitým determinantem ceny elektřiny, u níž Credit Suisse neočekává zotavení až do roku 2020, ačkoliv dosud věřila v postupné zlepšování podmínek na energetickém trhu od roku 2017 dále. Prognóza cen elektřiny pro střední a východní Evropu nově počítá dokonce s mírným poklesem ceny elektřiny z dnešních úrovní na hladině 38 eur za megawatthodinu na 37,5 EUR/MWh do roku 2016, ačkoliv v prosinci ještě věřila v 46,6 EUR/MWh.
Výhled poptávky po elektřině se podle Credit Suisse nelepší, energetiky navíc adekvátně neupravují svou produkci a podporu energetickému trhu prý neposkytne ani uhlí. Prognóza pro rok 2013 pro stěžejní evropský kontrakt na uhlí dodávané do Rotterdamu analytici srazili ze 108,2 dolaru za tunu na průměrných 85 dolarů za tunu a příští rok čekají oživení jen na 92 dolarů (dosud 114,1 USD). „Věříme, že do dvou let bude na trhu převis nabídky uhlí o objemu 20 milionů tun,“ uvedli dnes analytici Credit Suisse.
(Zdroj: Bloomberg, EK, EuroCarbon, Unicredit)