Břidlicová revoluce by v Polsku mohla skončit ještě před začátkem. Řada průzkumných vrtů přinesla těžařům zklamání a další odrazuje zdlouhavý proces licencování a chystané zvýšení daní.
Podle údajů polského ministerstva životního prostředí byly z 39 vrtů plánovaných v zemi na letošní rok do května vyhloubeny jen dva. Kabinet premiéra Donalda Tuska se nenechává odradit a má v úmyslu dát těžařům za povinnost vzít si za partnery státem kontrolované koncerny. Navrhl také zvýšení daňového břemene, které by podle odhadů Ernst & Young těžařským společnostem sebralo téměř 80 % zisku. Opatření, ohlášená loni v říjnu, ještě nevstoupila v platnost.
„Situaci lze popsat polským příslovím rozdělovat si medvěda, aniž byste ho ještě zastřelili,“ tvrdí Tom Maj z kanadské společnosti Talisman Energy, která se z Polska v dubnu stáhla. Přehnaná očekávání vládních kruhů ohledně potenciálu ložisek a jejich ziskovosti podle něj nadělala obrovské škody, což je vidět na útlumu vrtných prací.
Rozvoj těžby zemního plynu z nekonvenčních ložisek, kterou s pomocí technik horizontálního vrtání a hydraulického štěpení zdokonalili těžaři ve Spojených státech, m´q podle představ polské vlády snížit závislost na ruském plynu. Do země, jejíž potenciál byl odhadován vysoko, zavítala řada amerických a kanadských společností jako či Nexen s plánem investovat do vrtů dohromady 4,5 mld. USD. Řada těžařů, včetně Chevronu, sice prozatím zůstává a tvrdí, že rozjeté projekty potrvají léta. Tři společnosti se už ale z Polska stáhly.
Nejprominentnější mezi nimi byl loňský odchod obřího koncernu Mobil, jehož zklamaly výsledky testovacích vrtů. Talisman své stažení zdůvodňuje změnou strategie. Jako poslední se přidal americký Marathon Oil, který hodlá prodat 11 polských licencí, jelikož prvotní průzkumné aktivity neprokázaly komerčně těžitelné zásoby. Nexen, kterého nedávno koupila čínská CNOOC, vlastní minoritní podíly v 10 licencích Marathonu.
Varšava už přes 20 firmám rozdala víc než 100 licencí, z nichž by mohlo být realizováno nejméně 300 vrtů v hodnotě miliard dolarů. Současným tempem by jejich hloubení trvalo desítky let. Velká očekávání polské vlády ohledně role, kterou sehraje břidlicový plyn v budoucí prosperitě země, lze datovat do roku 2011, kdy americký Energetický informační úřad (EIA) vydal studii odhadující zásoby břidlicového plynu v Polsku na 5,3 bilionu metrů krychlových, což by pokrylo poptávku celé polské ekonomiky asi na 300 let. Optimismus následně zchladila studie samotné polské vlády, která rezervy odhadla asi na desetinu objemu odhadnutého Američany.
„Průzkum nových pánví je vždy velmi riskantní a nákladnou záležitostí,“ popisuje Maj z Talismanu klíčové aspekty polského břidlicového příběhu. Externí podmínky ale dosud těžařům přály: vysoké ceny plynu v Evropě, přístup na trh a k infrastruktuře a také silná podpora státu, podmíněná geopolitikou. Jenže geologie polských ložisek se ukázala být složitější, než se čekalo. Na vrty je třeba víc peněz a trpělivosti. Odvětví čekalo podporu vlády, ale místo toho se dočkalo opaku.
„Chytli jsme se do divného víru diskuze o regulaci, zdanění a státní účasti, což má velmi málo společného s realitou investičního cyklu nebo rovnováhou mezi rizikem a odměnou,“ tvrdí Maj.
i ostatní se zatím drží původních investičních plánů. Mezi zaangažovanými jsou i polské státem kontrolované firmy a . Orlen začal s hloubením sedmého průzkumného vrtu a letos plánuje spustit hydraulické štěpení ve dvou dříve vyhloubených vrtech. Dosavadní výsledky jsou prý „slibné“.
Konsorcium polských státem kontrolovaných společností KGHM, , PGE a dalších mělo původně v plánu investovat do průzkumu a těžby břidlicového plynu do roku 2015 asi 1,7 mld. PLN, čili zhruba deset miliard korun. Varšava však rozhodla, že je zvažované prostředky třeba navýšit a přilákat do země další těžaře. Loni na podzim vláda uvedla, že do roku 2020 by do břidlic mělo být vloženo 50 mld. PLN, čili kolem 300 mld. Kč, což zhruba odpovídá nákladům na vybudování dvou jaderných reaktorů.
Varšava zároveň ohlásila zvýšení daní z těžby ropy a plynu, včetně dobývání z nekonvenčních ložisek, s tím, že maximální zátěž bude stanovena na 40 % zisku. Další návrh počítal s tím, že státem kontrolované firmy se stanou podílníky v těžařských konsorciích. Podle konzultantské firmy Ernst & Young však papírově navržené 40% zdanění odpovídá současným sazbám a přijetí vládního návrhu by břemeno zhruba zdvojnásobilo.
Polský ministr financí Jacek Rostowski dnes v reakci na obavy investorů uvedl, že vláda sice zavede zákon na zdanění břidlicového plynu v roce 2015, ale produkci danit nehodlá až do roku 2020. Původně se přitom počítalo se zdaněním již od začátku platnosti zákona.
Ministerstvo životního prostředí hodlá na zpomalení průzkumných aktivit reagovat zjednodušením licenčního procesu, aby se mohli těžaři pružně přizpůsobit geologii svých bloků. Legislativa by měla vstoupit v platnost od příštího roku.
(Zdroje: Bloomberg, Warsaw Business Journal, KBS Securities)