Před rokem 2008 se v eurozóně vytvořily velké nerovnováhy běžných účtů. Jejich základem byly jak rozdíly v jednotkových nákladech práce, tak ve výši spotřeby. Celá eurozóna se tak kvůli své heterogenitě stala velmi zranitelnou na vnější šoky, včetně finanční krize let 2007 – 2009. Obnova konkurenceschopnosti se stala jedním z hlavních cílů vedení eurozóny. Panují ale obavy z toho, že dlouhodobý proces vytváření nerovnováh implikuje podobně dlouhodobý proces jejich eliminace. Protože celý proces závisí na tempu vnitřní devalvace a nelze použít oslabení kurzu, předpokládá se, že půjde jen pomalu a bude bolestivý.
Skutečný vývoj se ale od předpokládaného liší. Probíhá totiž poměrně rychlá korekce nerovnováh běžných účtů, což dokazuje následující graf. V něm je vyznačen vývoj běžného účtu Španělska, Itálie, Řecka a Portugalska. Tyto čtyři země jako celek dosáhly během posledních čtyř let téměř úplné korekce svých nerovnováh. Ve třetím čtvrtletí roku 2012 už společný deficit těchto zemí dosahoval jen 2 miliard eur.
![000 GIPS](/Fotobank/7915fde4-3bf9-42e7-ba1b-bc5324eebecd?width=500&height=409&action=Resize&position=Center)
Vývoj deficitů běžných účtů může odrážet jak zlepšení makroekonomického fundamentu, tak hlubokou recesi, ve které se země pohybují. Pokud by pokračoval nastavený trend, je možné, že by jmenované země začaly v brzké době dosahovat přebytků. Současná rychlost, kterou změny probíhají, je mnohem vyšší, než tomu bylo v podobných případech v minulosti.
Při hodnocení ale musíme být opatrní, protože příčinou může být jen přechodné snížení spotřeby soukromého a veřejného sektoru. Nebo je možné, že pokles deficitů odráží dlouhodobé zvýšení konkurenceschopnosti. Každopádně však v tuto chvíli neexistují důkazy pro tvrzení, že současné institucionální nastavení eurozóny povede k neustále se zvětšujícím nerovnováhám. Pokles nerovnováh běžných účtů by se měl také projevit snížením objemu pohledávek a závazků v systému Target2. V současné době se objevují známky toho, že soukromí investoři se začínají opět zajímat o trhy na periferii a další pokrok tak nemusí být otázkou vzdálené budoucnosti.
Uvedené je výtahem z „Rapid current-account rebalancing in the southern Eurozone“, autora Raphaela Auera.
Zdroj: VOX