Slovenská vláda by v nejbližší době měla začít jednat s ruskou státní korporací Rosatom o možné investici do rozšíření jaderné elektrárny v Jaslovských Bohunicích. Rusové zvažují odkoupení podílu ve společném podniku na výstavbu nového reaktoru od tuzemské společnosti . Předtím však od státu, kterému patří zbylý podíl, chtějí získat garance výkupních cen elektřiny. Podobné záruky Rosatom dříve získal pro svůj projekt v Turecku. O dlouhodobé fixaci cen jednají energetici s vládami v Česku a Velké Británii.
Bratislava pověřila jednáním s Rosatomem a ministra hospodářství Tomáše Malatinského. Rozhovory se týkají výměny investorů do výstavby pátého bloku Jaslovských Bohunic. K tomuto účelu byla v roce 2009 zaregistrována Jaderná energetická společnost Slovenska (JESS), v níž připadl 49% balík akcií a manažerská kontrola, slovenskému státu pak přes společnost JAVYS zbylých 51 %. JAVYS vlastní areál dosluhujících dvou reaktorů v Bohunicích včetně meziskladu vyhořelého jaderného paliva. Dva další bloky byly vyřazeny z provozu v roce 2008.
Hodnota podílu v JESS je odhadována na zhruba 110 mil. EUR, což je jeho vklad do základního kapitálu firmy plus dosavadní práce na projektu. Česká energetika prodej zvažuje proto, že na stavbu dalšího atomového zdroje mimo Temelína nemá dost prostředků. S dokončením pátého bloku se počítá do roku 2025. Koupí podílu v JESS by se Rosatom dostal ke kontraktu v hodnotě zhruba 3 mld. EUR (76,3 mld. Kč).
Podle Malatinského se Bratislava do jednání vložila poté, co ruská společnost požádala o dlouhodobé záruky pro výkupní ceny elektřiny z nového bloku. Konkrétní výši ministr upřesnit nechtěl. Dodal také, že momentálně na Slovensku žádný podobný mechanismus nefunguje a že dříve postavené jaderné zdroje garantovanou cenu výstupu nedostávaly.
Společnost Rusatom Overseas, která spadá pod Rosatom a propaguje ruské jaderné technologie v zahraničí, podle svých slov dosud neukončila proces due diligence Bohunic, přičemž rozhodnutí o výkupu 49% podílu v JESS zatím přijato nebylo. Rozhovory se slovenskou a českou stranou se prý budou týkat celé řady důležitých parametrů projektu, například ceny pozemku, doby návratnosti a připravenosti slovenského státu podílet se na financování pátého bloku. Fixace cen přitom není jediným možným způsobem zaručení návratnosti investice.
Analogický mechanismus, jaký zmínil Malatinský, už Rosatom získal pro projekt výstavby první jaderné elektrárny v Turecku. Smlouvu o zbudování čtyř reaktorů u středomořského pobřeží o souhrnném výkonu 4800 MW podepsalo Rusko s Tureckem v roce 2010. Rosatom elektrárnu na své náklady postaví a poté bude vlastnit a provozovat, přičemž 49% podíl by měl prodat strategickému investorovi, pravděpodobně jedné z tureckých utilit. Celkové náklady projektu se odhadují na 20 mld. USD. Podle mezivládního kontraktu se turecký distributor zavázal prvních 15 let provozu odebírat 70 % elektřiny prvních dvou bloků Akkuyu za garantovanou cenu 12,35 amerických centů za KWh (92 EUR za MWh).
Rosatom je na garantovaných cenách závislý i doma, kde má rozestavěno několik bloků. Reaktory postavené v poslední době nyní dodávají elektřinu za zvýšený tarif. Ten byl nicméně v roce 2011 snížen - a Rosenergoatom, dceřiná společnost Rosatomu provozující elektrárny, se okamžitě propadl do ztráty.
Rosatom dodává reaktory i pro rozšiřovanou slovenskou elektrárnu Mochovce. V Česku je jedním ze dvou účastníků tendru na dostavbu dvou bloků v Jaderné elektrárně Temelín. Uchází se o ni v konsorciu s další ruskou společností Gidropress a českou firmou Škoda JS. Jejich soupeřem je americko-japonský Westinghouse.
Státní garance na vykupovanou elektřinu u nových bloků Temelína požaduje i . Společnost chce zavést takzvaný britský model, podle kterého by v případě nižších cen energie na trhu stát firmě doplácel rozdíl, v opačném případě by ho odváděl státu. Podle by mu taková garance od státu pro období několika let po spuštění nových bloků Temelína zjednodušila pozici při jednání o financování dostavby. Ministerstvo průmyslu a obchodu s trvalou garancí výkupních cen nesouhlasí. Úřad by byl ochoten nastavit pouze krátkodobý příspěvkový systém.
V podobné situaci jako či Roastom je společnost , kterou z většiny vlastní francouzská vláda. v roce 2009 ovládla britskou jadernou energetiku, když koupila skupinu British Energy. V rámci projektu Hinkley Point C na britských ostrovech plánuje postavit dva velkokapacitní reaktory moderního typu EPR od francouzské společnosti Areva, z nichž každý má výkon 1600 MW. O investici do projektu chce s konečnou platností rozhodnout až poté, co pro něj dosáhne dohody o garanci cen elektřiny s vládou. Zatímco Londýn nabízí kolem zhruba 70 EUR za MWh, Francouzi by rádi získali cenu poblíž 90 EUR za MWh. Ceny silové elektřiny s dodávkou za dva roky se přitom na burze pohybují mezi 40 a 45 EUR za MWh. Japonský koncern Hitachi, který v Británii hodlá stavět několik reaktorů, označil očekávaný výsledek jednání mezi a britskou vládou za důležitý signál i pro své rozhodování. Garance také musí posvětit Brusel, jelikož by mohly být považovány za nedovolenou státní podporu.
Fixace výkupních cen je podle ruských analytiků nejrozšířenější způsob, jakým garantovat návratnost investice do jaderné energie. Stát však může využít i jiných mechanismů. Nabízejí se například daňové úlevy, záruky na úvěry a jejich preferenční úročení.
Evropský energetický trh v současné situaci skrývá tak velká rizika a nejistoty, že je podpora státu pro jaderné projekty prakticky nezbytná. Energetické společnosti jsou nuceny uzavírat paroplynové zdroje, jejichž cena a předpokládaná návratnost se dříve zdály mnohem lepší než u jádra. Kontinent zaplavuje levné uhlí ze Spojených států a dřevěné pelety z Kanady, které se jako biomasa spalují v tepelných elektrárnách. Chudší členové EU drasticky omezují podporu obnovitelným zdrojům, jelikož si kvůli dluhové krizi a špatnému stavu ekonomiky štědré dotace nemohou dovolit. Německo, vlajkonoš obnovitelných zdrojů, loni zvýšilo emise CO2 o 1,6 %, jelikož kvůli uzavření jaderných elektráren muselo zvýšit spotřebu špinavého lignitu.
(Zdroje: Kommersant, Atominfo.ru, WSJ, The Telegraph, FT, ČTK)