Jen co se zbavila konkurence ze strany soukromých těžařů, pustila se ruská státní společnost Rosněfť v rámci tvrdého boje o obrovské zásoby ropy a plynu v arktickém šelfu do dřívějšího spojence Gazpromu. Oběma státním molochům se v minulosti díky společnému tlaku podařilo zabrat si ložiska pod ledovými vodami jen pro sebe. Teď mezi nimi vypukla rvačka o kořist.
Za prvním výstřel v bratrovražedné válce lze považovat dopis poslaný z Rosněfti na ministerstvo přírodních zdrojů, v němž zástupce předsedy představenstva ropného těžaře Nikolaj Laverov ostře kritizuje plány Gazpromu na průzkum a otevření arktických ložisek.
Podle Laverova Rosněfť úspěšně splnila úkol zadaný vládou, v jehož rámci měl být urychlen průzkum ložisek a zvýšeny investice do jejich rozvoje. Navíc si pro tak technologicky náročný podnik našla perspektivní zahraniční partnery, zejména americký koncern (89,64 USD, 0,54%) Mobil, s nímž plánuje těžit na sedmi ze dvanácti podmořských blocích, které jí byly státem v poslední době přiděleny. Předpokládané zásoby sedmi nově dojednaných nalezišť jsou odhadovány na úctyhodných 10 mld. tun ropy a 7,1 bilionů m3 plynu. Pro srovnání, Rusko, světový lídr mezi ropnými producenty, ročně vytěží kolem 500 mil. tun ropy a 650 mld. m3 zemního plynu.
Získat licence k těmto ložiskům nebylo pro Rosněfť jednoduché. Vláda jí je předala teprve 1. února, když se společnost zavázala zvýšit objem prostředků, které vynaloží na průzkum. Celkově Rosněfť na arktickém šelfu disponuje 43 licencemi, z nichž některé dala k dispozici i norskému Statoilu a italskému koncernu (18,23 EUR, 1,48%), avšak ty svým rozsahem nejsou tak významné. Z Laverovova dopisu vyplývá, že by společnost chtěla za polárním kruhem získat osm dalších bloků. Podle zdrojů deníku Kommersant se jedná o licence v Karském a Barentsově moři.
A to není vše. Rosněfť má navíc spadeno na bloky, které už byly slíbeny Gazpromu. Ten nyní vede s úřady jednání o získání 20 licencí, přičemž žádost předběžně schválil premiér Dmitrij Medveděv. Rosněfť ale tvrdí, že ložiska místo Gazpromu obdrží jeho dcera (8,9 USD, 0,72%) něfť, která prý nesplňuje kritéria stanovená nynější ruskou legislativou, jež opravňují k těžbě na šelfu. Ložiska, jež se nechystá zkoumat a rozvíjet sám, by proto měla dostat Rosněfť.
Ministerstvo přírodních zdrojů se dříve snažilo přístup k šelfu umožnit i ostatním hráčům v Rusku, avšak sjednocená opozice Gazpromu a Rosněfti se ukázala být silnější. Výkonní ředitelé obou státních společností, Igor Sečin a Alexej Miller, poslali do Kremlu několik dopisů, v nichž žádají o zachování svých privilegií. Požadavek na liberalizaci šelfu byl nakonec ministerstvu vrácen „k dopracování“.
V Rosněfti mezitím nelenili, vládní plán rozvoje arktických ložisek zkritizovali a zpracovali vlastní variantu. Vedení ropné společnosti, která po pohlcení konkurenta TNK-BP ovládne téměř polovinu ropné produkce, se nelíbí, že nevyužité arktické licence by se měly vracet do fondu nerozdělených bloků. Vzniklo by tak riziko, že se ložiska přece jen dostanou do ruky konkurenci.
něfť má podle svého managementu skutečně ambice stát se operátorem tří bloků na šelfu, které by mohl dostat . Společnost už nyní v této pozici dohlíží na otevření jednoho ložiska v Pečorském moři a od Gazpromu plánuje odkoupit jinou dceru, která disponuje přístupem k šelfu. Podle zdrojů Kommersantu je udělení povolení i pro něfť pravděpodobné.
(Zdroje: Kommersant, RIA Novosti, Moscow Times)