Alan Greenspan, bývalý dlouholetý šéf americké centrální banky, vyjádřil obavy z možného pádu největší ekonomiky světa z fiskálního útesu a neschopnosti amerických zákonodárců najít kompromis. Připojil se tak k řadě ekonomů, investorů a představitelů velkého byznysu, kteří varují před automatickými škrty ve vládních výdajích a paušálním zvyšování daní a kterým se nelíbí stav amerických veřejných financí.
Podle Greenspana problém nespočívá v napětí v politickém systému – to bylo v USA přítomno vždy. „Změnilo se to, že už spolu nemluví,“ kritizuje centrální bankéř kongresmany. Znesváření republikáni a demokraté prý nemusí najít kompromis v otázce principů, ale jejich implementace, aby se ekonomika vyhnula nejhoršímu.
Dluhovými problémy stižená Evropa potřebuje politickou změnu, která však v blízké době pravděpodobně nepřijde, a tak bude krize přetrvávat dál. „Jediným řešením je politická konsolidace. Nevěřím, že je možné udržet pohromadě 17 samostatných států, jejichž fiskální politiku kontroluje nějaká centrální autorita. Pouze pokud konsolidujete celý systém, tak bude fungovat,“ tvrdí jedna z nejvýraznějších postav americké měnové politiky. Současný postup představitelů eurozóny popisuje jako „nahrazování fiskálních deficitů jednotlivých členských států úvěry od Evropské centrální banky.“
Greenspan se také vyjádřil k poklesům na amerických akciových trzích. Dochází prý k „obratu v trendu ziskovosti korporátního sektoru, což má vždy dopad na ceny.“
Schodek amerického rozpočtu letos počtvrté za sebou přesáhne jeden bilion USD a vytlačí tak celkové zadlužení Spojených států nad 16 bilionů USD. Situaci budou od ledna řešit automatické stabilizační škrty ve výdajích a zvyšování daní, avšak jejich rozsah by mohl ekonomiku vážně poškodit. Vzhledem k stále probíhající prezidentské kampani a neschopnosti Kongresu dohodnout se uvázla jednání o kompromisu na mrtvém bodě, což bankéře stále více znervózňuje.
Celkem hrozí bezprecedentní souběh rozpočtových restrikcí v objemu zhruba 600 mld. USD, z toho 100 mld. USD v rámci automatických výdajových škrtů a víc než půl bilionu dolarů co do vypršení daňových úlev. Podle Mezinárodního měnového fondu by se taková rozpočtová konsolidace rovnala 4 procentům HDP, což by ji řadilo k největším od roku 1940. Senátní rozpočtový výbor už v srpnu připustil, že pád z fiskálního útesu by vyústil v hlubokou recesi a připravil zhruba 2 miliony lidí o práci. „Musíme stabilizovat a poté snížit státní dluh, nebo budeme do roku 2020 platit bilion dolarů jen na úrocích,“ varovala ve své zprávě Simpson-Bowlesova Národní komise pro fiskální zodpovědnost a reformu, ustavená před dvěma lety prezidentem Obamou.
(Zdroje: CNBC, Bloomberg, Reuters)