„Nízké úroky více stimulují k přemýšlení, zda do štrozoku, nebo zkusit něco nového, co má třeba nízkou, ale zato dlouhodobou výnosnost,“ uvedl člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal v dnešním online rozhovoru na Patria.cz a nevyloučil další pokles úrokových sazeb až na nulu. Zároveň nešetřil kritikou vůči současné podobě návrhu na vytvoření evropské bankovní unie.
„Nízké úroky zatraktivňují nejen spotřebu, ale zejména investování i rizikovější investování,“ uvedl Lubomír Lízal v dnešním online rozhovoru k vývoji sazeb ČNB. Centrální banka totiž na svém posledním jednání před necelým měsícem rozhodla o snížení úrovně základních úrokových sazeb na nové historické minimum 0,25 procenta a guvernér Miroslav Singer následně připustil teoretickou možnost dalšího poklesu sazeb až na nulovou úroveň.
Pokles úrokových sazeb na nulu dnes na Patria.cz nevyloučil ani Lízal, odmítl však spekulovat o vývoji, který by tvůrce české měnové politiky k tomuto kroku dovedl. „Otázku snížení budu řešit vždy ve světle nové prognózy, nicméně současná prognóza předpokládala ještě jeden pokles sazeb,“ uvedl člen bankovní rady. Dodal však, že nová data a ekonomický vývoj činí každé rozhodování „unikátní a neopakovatelné“.
ČNB na konci září přišla také s otevřenou deklarací připravenosti k přímým intervencím na devizovém trhu. Ty by podle slov guvernéra Singera byly namířeny proti české měně s cílem pomoci českým exportérům skrze slabší kurz koruny.
„S ohledem na množící se spekulace o dosažení „absolutní nuly“ (fyzici doufám prominou) jsme chtěli osvětlit, jaké nástroje můžeme používat, když bychom třeba někdy potřebovali úroky v negativních hodnotách. Zatím se zdá, že kurz je asi nejlepší volbou měnověpolitického instrumentu pro takovou situaci,“ uvedl dnes Lubomír Lízal. Zatímco pokles sazeb na nulu není z technického pohledu nijak problematický, záporné sazby již ano. Na úrokové sazby ČNB jsou totiž podle zákona navázány různé sankce.
Guvernér ČNB Miroslav Singer minulý týden při svém zatím posledním mediálním vystoupení mimo jiné apeloval na spotřebu domácností s tím, že pro všeobecnou skepsi a depresi spotřebitele není důvod. „Apelujeme na obyvatelstvo, tedy i ty, co řídí podnikový sektor, ne jen domácnosti,“ doplnil dnes k tématu Lubomír Lízal. Přiznal přitom, že změna většinového názoru bude během na dlouhou trať. „Obzvláště pro generaci, která byla zvyklá, že v novinách není pravda a musí číst mezi řádky. Což dnes není nutné, ale ona hyperkonzervativnost k obrazu v mediích asi zůstává a má za následek i hyperkonzervativnost v investičním rozhodování,“ řekl člen bankovní rady ČNB.
Bankovní unii v navrhované podobě chybějí pojistky
Lubomír Lízal se dnes postavil po bok svého kolegy, viceguvernéra Mojmíra Hampla, a nešetřil kritikou na adresu současného návrhu Bruselu na první krůčky směrující k evropské bankovní unii. „K danému návrhu se stavím silně negativně, neboť de facto neobsahuje pojistky pro malé otevřené ekonomiky s velkým podílem zahraniční kontroly ve finančním sektoru. Jistá míra integrace eurozóny je nevyhnutelná, takže v tom ten návrh jistě uspěje, otázka je však té hranice,“ uvedl dnes v rozhovoru na Patria.cz jeden ze sedmi členů bankovní rady ČNB.
Evropská komise před měsícem představila první hlubší rysy plánu na vytvoření bankovní unie (nejen) v eurozóně. Komise počítá s tím, že dohled nad evropskými bankami bude spuštěn již v lednu příštího roku. Má se jej zhostit ECB a zahrnovat má v první fázi dohled pouze nad bankami, které požádají o pomoc záchranný fond ESM, od července 2013 potom i všechny systémově významné banky a od ledna 2014 nakonec podle návrhu EK pokryje asi 6000 finančních ústavů eurozóny, včetně družstevních záložen a spořitelen.
Zavedení společného bankovního dohledu by mělo být prvním pilířem nové bankovní unie v Evropě. Druhým pilířem mají být společná pravidla pro fungování bank, třetím pilířem jednotný systém pojištění vkladů a čtvrtým pilířem potom společný systém pro krizové řízení. Pravidla bankovní unie se sice budou zpočátku vztahovat pouze na eurozónu. Zbylých deset zemí EU včetně České republiky se ale může připojit, pokud budou chtít. Nebudou ale mít hlasovací práva v ECB, protože neplatí eurem.
Lubomír Lízal dnes na adresu bankovního sektoru uvedl, že zde v Evropě stejně jako v ostatních koutech světa dochází ke konsolidaci, která doléhá i na aktivity zahraničních bank v našem regionu. „V EU byla konsolidace umocněna podle mého názoru naprosto kontraproduktivním požadavkem skokového navýšení kapitálové přiměřenosti evropských bank na 9 procent. Zlomek má čitatele i jmenovatele….Když není volný kapitál, tak prostě začnete redukovat aktivity,“ vysvětlil Lízal. V posledních několika měsících oznámily osekání svých investic v regionu CEE banky , a . České banky jsou však podle Lízala plně financovány vklady (mají více vkladů než je objem poskytnutých úvěrů), takže by případný odliv investic jejich financování neměl nijak ovlivnit.
Kompletní přepis online rozhovoru s Lubomírem Lízalem na Patria.cz čtěte ZDE