Evropská centrální banka (ECB) riskuje, že její plán začít s nákupem státních dluhopisů zadlužených zemí eurozóny se změní v závislost, uvedl pro německý list Der Spiegel šéf německé centrální banky Jens Weidmann. Znovu tak potvrdil hluboké názorové rozpory, které panují mezi ním jako představitelem neměcké centrální banky a některými ostatními členy vedení ECB, především prezidentem ECB Mariem Draghim.
ECB je nucena více se angažovat v boji proti evropské dluhové krizi. Vlády zemí eurozóny mezitím jednají o právních a politických překážkách, které jim zatím brání v koordinovaném postupu. Bundesbank se větší roli ECB naopak snaží zabránit a to konzistentně a dlouhodobě. "Pro mě je taková politika blízká financování států prostřednictvím tištění peněz," řekl nezvykle ostře Weidmann, který je bývalým poradcem německé kancléřky Angely Merkelové. Financování vlád má totiž ECB přímo zakázáno; kroky, které nyní ECB ve snaze bojovat proti dluhové krizi podniká, proto musí velmi vážit. Náznaky, že ECB skrytě financuje vlády, se už nejednou objevily.
Merkelová řekla, že vítá, jak Weidmann varuje před způsobem řešením dluhové krize. Weidmannův vliv v ECB označila za pozitivní, v rozhovoru ve veřejnoprávní televizi ARD ale zároveň upozornila politiky ve své koalici, aby pečlivě vážili slova a nesnažili se neustále teoretizovat, zda Řecko odejde z eurozóny, anebo v ní zůstane. "Každý by měl svá slova vážit velmi bedlivě, boj s krizí vstupuje do své rozhodující fáze," uvedla Merkelová pro ARD.
Německá vláda v čele s Merkelovou požaduje, aby se země EU ještě letos dohodly na konventu, jenž vypracuje novou smlouvu EU, která povede k hlubší politické integraci, nabízí další rozměr "rozhodující fáze" Der Spiegel s odkazem na poradce Merkelové. Konkrétní termín by dle zdroje měl být stanoven na prosincovém summitu EU, složení zatím známo není. Der Spiegel poznamenává, že je nejisté, zda se jej kvůli odporu řady členských zemí vůbec podaří svolat. Merkelová již delší dobu tlačí na to, aby byl fiskální pakt EU doplněn o politickou unii. Nová dohoda by měla například dát pravomoc Evropskému soudnímu dvoru dohlížet na rozpočty členských zemí a trestat ty, které budou porušovat rozpočtová pravidla.
Ohledně ECB se na rozdíl od Weidmanna Merkelová domnívá, že ECB jedná v rámci svého mandátu starat se o zachování cenové stability. Je ale podle ní dobré, že Weidmann mluví tak nahlas, když poukazuje na rizika. "Jense Weidmanna podporuji a jsem přesvědčena, že je dobré, že jako šéf Bundesbanky má v ECB tak velký vliv," řekla diplomaticky Merkelová.
Právě její slova, a to bez "ale", ale směřují opakovaně k podpoře guvernéra ECB Maria Draghiho v jeho plánu utlumení dluhové krize v Evropě skrze další nákupy dluhopisů a očekávanou širokou intervenci, multiplikovanou vedle zásahu ECB na sekundárním trhu také zásahem EFSF/ESM na primárním trhu dluhopisů. Draghi by měl o podrobnostech plánovaného odkupu státních dluhopisů hovořit po nejbližším zasedání Rady guvernérů ECB 6. září. Rada má 23 členů a Weidmann je pouze jedním z nich. Přisuzuje se mu ale mnohem větší vliv než ostatním členům, protože Německo je zemí, která v eurozóně platí rozhodující podíly ze záchranných programů.
"V demokraciích by o tak komplexním dělení rizika neměly rozhodovat centrální banky, ale parlamenty," dodal Weidmann. Jeho předchůdce v radě ECB Axel Weber, což je rovněž Němec, na svou funkci loni rezignoval právě na protest proti odkupům dluhopisů ze strany ECB. Banka tehdy v rámci svého mimořádného programu Securities Market Programme rovněž nakupovala dluhopisy zadlužených zemí. Program stále existuje, ECB jej ale zatím nevyužívá. ECB z role hlavního ekonoma opustil také bývalý viceprezident Bundesbank Jürgen Stark.
Spor mezi Weidmannem a Draghim ohledně strategie ECB existuje už delší dobu, bankéři jej ale na veřejnosti zatím drželi v rozumných mezích. Draghi ale po minulém zasedání bankovní rady ukázal přímo na Weidmanna jako na člena, který má proti plánům ECB výhrady. To před tím zatím nikdy neudělal, do té doby se vždy omezil na konstatování, zda bylo hlasování v radě jednomyslné, případně kolik členů mělo odlišný názor.
"Neměli bychom podceňovat riziko, že financování prostřednictvím centrálních bank se může stát návykovým jako droga," řekl v rozhovoru Weidmann. Bundesbanka má v Německu značný vliv a díky své politice boje s inflací se těší obrovskému respektu mezi lidmi. Eurozóna má ovšem 17 členů a nesouhlasný postoj Bundesbanky na plánech ECB těžko něco změní. Weidmann řekl, že Bundesbanka je změnou role ECB znepokojena.
Již v minulém týdnu vydala německá centrální banka poměrně ostré prohlášení proti chystané akcie ECB. „Bundesbank je názoru, že odkupy vládních dluhopisů na trhu ze strany Eurosystému by měly být posuzovány kriticky, jelikož představují vážné riziko destabilizace trhů,“ uvedla německá centrální banka v dosud nejpřímějším oficiálním stanovisku. „Nový program může být neomezeného rozsahu, přičemž rozhodnutí o mnohem širším sdílení rizik solvence by měla být přijímána na úrovni vlád a parlamentů a ne centrálních bank,“ uvedla Bundesbank.
Prezident ECB Mario Draghi po posledním měnovém jednání v úvodu srpna uvedl, že ECB připravuje program tržních intervencí, které budou cíleny i na výnosy na španělském či italském vládním dluhu, jehož narušují transmisní mechanismy měnové politiky ECB a tím ji v rámci svého mandátu opravňují „zjednat si pořádek“ v tomto směru. Naznačil ale také, že intervence by měla přijít až poté, co vlády vyřeší v politické rovině další pomoc těmto zemím (další tranše pomoci Řecku, pomoc španělským bankám,…). Německá kancléřka Angela Merkelová následně uvedla, že stojí za plánem Maria Draghiho a zopakovala příslib učinit vše pro záchranu eura.
(Zdroj: Der Spiegel, ARD, Bloomberg, Bundesbank, DPA)