Kam až mohou klesat ceny elektřiny? Proč nefunguje trh s emisními povolenkami? Jaký je výhled pro spotřebu elektřiny a plynu? Na tyto a další dotazy Patrie dnes odpověděl obchodní ředitel skupiny Alan Svoboda. Již před necelými dvěma týdny Svoboda uvedl, že ceny elektřiny jsou podle něho "blízko svého dna". Jakékoliv řešení dluhové krize v Řecku může podle něho zvrátit klesající trend na energetickém trhu a poslat výše ceny elektřiny, zemního plynu a povolenek CO2.
Patria.cz: Nedávno jste se nechal slyšet, že ceny silové elektřiny jsou pravděpodobně blízko svého dna. Z čeho tak usuzujete? Existuje nějaké ekonomicky zdůvodnitelné minimum, pod které by cena silové elektřiny neměla klesnout?
Alan Svoboda (ČEZ): Dlouhodobě ceny elektřiny nemohou klesnout pod úroveň variabilních nákladů závěrných elektráren, tedy ve středoevropském regionu ve špičce těch plynových a v základním zatížení nákladů černouhelných zdrojů.
Patria.cz: Pro cenu elektřiny je určující také cena emisních povolenek. Trh s emisními povolenkami v EU však v posledních měsících skomírá kvůli přezásobení povolenkami a Brusel již delší dobu debatuje konkrétní kroky pro oživení. Očekáváte, že se v Evropě podaří udělat z povolenek opět nedostatkové a obchodovatelné zboží?
Alan Svoboda (ČEZ): S CO2 povolenkami se stále obchoduje, ale jejich aktuální cena nemotivuje k žádnému snižování emisí CO2, ba právě naopak. Téma emisních povolenek úzce souvisí s přímou podporou OZE. Systémy se navzájem kanibalizují a nyní jsme svědky toho, jak pokles cen povolenek v přímém důsledku způsobuje opětovné zvyšování emisí CO2, místo aby vedlo k odstavování starých neefektivních zdrojů a k náhradě novými nízkoemisními zdroji. Je jasné, že je potřeba příděl povolenek do další periody nastavit tak, aby se znovu nastartovala jeho klíčová funkce v alokaci výroby elektřiny tím způsobem, který nejméně zatěžuje životní prostředí emisemi CO2. Cesty se hledají, hovoří se zejména o přechodném snížení přídělů povolenek do primárních aukcí, které mají probíhat v jednotlivých zemích, což může být první krok, jak znovu funkčnost systému nastartovat.
Patria.cz: Pačesova komise na konci května přišla se zprávou, která má určit směr české energetiky na desítky let dopředu. Říká se v ní mimo jiné, že by do roku 2030 polovina veškeré elektřiny vyrobené v ČR měla pocházet z jaderných elektráren. Na druhou stranu v ní ale také zaznívá, že by vláda neměla podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů nad úrovní 15 % produkce. Šéf komise dodal, že si dokáže představit následný další růst například u biomasy či bioplynu na lokální úrovni, ne už ale ve velkých elektrárnách . Jak hodnotíte tento nástin budoucího vývoje české energetické koncepce? Přinese skupině více zisku skrze další podporu jádra, nebo ztrátu z osekání podpory obnovitelných zdrojů?
Alan Svoboda (ČEZ): Státní energetická koncepce přinese zejména jasný rámec, ve kterém bude Česká republika dále plánovat a podněcovat rozvoj svého energetického sektoru. Tento základní dokument dá investorům větší komfort, které konkrétní investiční plány dále rozvíjet. Podobně bude reagovat a rozvíjet takové projekty, které mají nejlepší vyhlídky na to přinést co možná nejvyšší hodnotu. Energetický sektor je dnes svázán mnoha regulacemi a pravidly stanovené na národní i mezinárodní úrovni, a proto je klíčové rozumět jaké preference má stát, protože tímto směrem, lze předpokládat, se bude také ubírat další vývoj národních pravidel a pobídek.
Patria.cz: S další dlouhodobou prognózou nedávno přišel Operátora trhu s elektřinou (OTE). Očekává v ní, že mezi roky 2010 a 2040 vzroste spotřeba o 30 procent na 76,5 TWh a spotřeba plynu se skoro ztrojnásobí na 12,5 miliardy metrů krychlových. Souhlasíte s tímto expanzivním výhledem, nebo máte i s ohledem na nejistotu dalšího ekonomického vývoje konzervativnější prognózu? Jakého podílu na zisku skupiny by měly v delším časovém horizontu dosáhnout vaše aktivity v oblasti prodeje plynu?
Alan Svoboda (ČEZ): Očekáváme obdobně jako OTE, že spotřeba elektřiny i plynu v dlouhodobém horizontu v ČR dále viditelně poroste. Je to dáno i větším očekávaným růstem HDP poté, co se vymaníme z důsledků momentálně probíhající evropské finanční krize. Prodej plynu a elektřiny koncovým zákazníkům je zajímavým zdrojem marže pro Skupinu , zejména proto, že na sebe neváže žádné významné kapitálové investice. Očekáváme, že se časem může příspěvek do marže z prodeje plynu blížit příspěvku z prodeje elektřiny. V absolutní hodnotě ale převažuje a bude převažovat příspěvek do celkové marže z výroby elektřiny. Dlouhodobě pracujeme v úvahách o dalším rozvoji s několika scénáři nejen vývoje spotřeby, ale i dalších klíčových parametrů jako jsou ceny primárních paliv, CO2, podpory obnovitelných zdrojů atd. tak, abychom nebyli zaskočeni reálným vývojem.
Ing. Alan Svoboda, MBA (*1972) - ředitel divize obchod
Absolvent MBA oboru finance a MA oboru ekonomie na University of Missouri v Kansas City (USA). Dále absolvent Západočeské univerzity v Plzni, oboru informační a finanční management. Od 1. 1. 2006 je jedním z ředitelů mezinárodní asociace Eurelectric v Bruselu a od 1. 12. 2005 je členem General Assembly a Executive Committee mezinárodní asociace Foratom v Bruselu.
Ve funkci ředitele divize obchod skupiny působí od 1. 1. 2005. Od 27. 4. 2004 do 21. 4. 2006 byl místopředsedou představenstva , a. s., od 29. 6. 2004 do 31. 8. 2004 předsedou dozorčí rady ČEZData, s.r.o., od 1. 9. 2004 do 10. 4. 2007 byl místopředsedou dozorčí rady této společnosti.