Španělská centrální banka zveřejnila novou statistiku, podle níž země za první tři měsíce letošního opustilo necelých 100 miliard eur, tedy kapitál odpovídající asi deseti procentům výkonu celé ekonomiky. Ekonomové tak dostali další hmatatelný důkaz o odklonu investorů od Španělska, které sužuje kromě dluhové krize také krize bankovní. Ve stejném období naopak řecké banky zažívaly po dlouhém odlivu vkladů střadatelů mírný příliv prostředků. Ten však neměl dlouhé trvání...
Přesně 97 miliard eur odešlo podle dat španělské centrální banky ze země za první čtvrtletí letošního roku. Hlubší rozbor ukázal, že zatímco zahraniční investoři prodávali španělská aktiva ve snaze snížit rizikovost svého portfolia, španělské banky naopak navyšovaly objem držených španělských dluhopisů. Ekonomové již dříve upozorňovali, že tímto způsobem skončí velká část likvidity poskytnuté Evropskou centrální bankou v rámci dvou tendrů LTRO o celkovém objemu přesahujícím jeden bilion eur.
„Obávám se, že to, co jsme doposud viděli, ještě nebyla ta nejhorší čísla. Nejnovější data mohou být ještě horší,“ uvedl dnes Raj Badiani, ekonom IHS Global Insight v deníku The Financial Times. „To čeho jsme svědky je „dokonalá bouře,“ varoval.
Dluhová krize v eurozóně v posledních týdnech zesiluje a trhy stále více tlačí politické špičky k ráznému zásahu. K tomu se přidávají problémy španělských bank a obavy, zda jejich záchrana nepřinutí Španělsko požádat o finanční pomoc. Agentura Dow Jones včera přinesla zprávu, podle které MMF zvažuje záchranný úvěr pro Španělsko. Mluvčí to však odmítl s tím, že se pouze mise MMF připravuje na pravidelnou konzultaci o stavu ekonomiky země, která by se měla uskutečnit v Madridu 4. června.
Opačný vývoj než ve Španělsku byl v úvodu roku k vidění v řeckém bankovním sektoru. Ten se potýká s pokračujícím odlivem vkladů domácností i firem, který začal již v druhé polovině roku 2009, kdy se začalo spekulovat o tom, že země neustojí svou dluhovou pozici a bude nucena požádat o zahraniční finanční pomoc. Jestliže v polovině roku 2009 byl objem vkladů firem a domácností někde nad úrovní 230 miliard eur, na začátku letošního roku byl už poblíž 150 miliard eur. V prvních měsících letošního roku však došlo k obratu trendu, který vynesl úroveň vkladů až na 160,4 miliard eur na konci dubna.
Vývoj vkladů v řeckých bankách od začátku roku 2007
Potom došlo v Řecku 6. května na předčasné volby, které přinesly patový výsledek, jehož konečným vústěním bylo přiznání předáků řeckých stran a prezidenta Karolos Papuliase, že země míří k opakovaným volbám v červnu. Výsledkem byl opět masivní odliv vkladů ze země v obavě, že dojde k odchodu z Řecka z eurozóny a devalvaci vkladů konverzí na „novou drachmu“.
Podle informací řecké banky Eurobank dosáhl v samotný den konání květnových předčasných voleb odliv vkladů neuvěřitelné jedné miliardy eur. Zmíněná druhá největší banka v Řecku včera spolu se svými výsledky za první čtvrtletí (ztráta 236 mil. EUR proti očekávání 79,4 mil. EUR) uvedla, že v posledních dnech sleduje zmírnění odlivu prostředků ze svých účtů poté, co Řecký fond finanční stability (HFSF) v pondělí vyplatil čtyřem největším bankám v zemi celkem 18 miliard eur a umožnil jim tak opětovný přístup k refinančním úvěrům Evropské centrální banky.
Třetí největší řecká banka, Alpha Bank, ale optimismus Eurobank záhy zchladila svým výhledem. Uvedla totiž, že s blížícími se druhými předčasnými volbami naplánovanými na 17. června očekává opětovný odliv prostředků z depozitních účtů. Alpha Bank včera oznámila, že zatímco za první tři měsíce loňského byla v zisku 10,5 milionů eur, letošní první kvartál pro ní hospodaření skončilo se ztrátou 107,2 milionů eur.
(Zdroj: Bank of Spain, Bank of Greece, FT, Alpha Bank, Eurobank, Bloomberg, CNBC, Dow Jones)