Šestice nejsilnějších rakouských bank včetně v rámci regionu CEE výrazně zaostává svojí kapitálovou vybaveností a proto, aby byly schopny vyhovět požadavku nových pravidel Basel III, budou potřebovat doplnit kapitál nejméně o 10 miliard eur, uvedl šéf centrální banky pro bankovní dohled Andreas Ittner. Podle Ittnera největší rakouské banky včetně a Raiffeisen napůjčovaly zdroje odpovídající 147 procentům depozit proti průměru bank v CEE na 127 procentech, jejich průměrný Tier 1 ukazatel dosahuje 9,4 procenta proti průměru 15 mezinárodních bank působících v regionu střední a východní Evropy na úrovni 10,2 procenta. „Rakouské banky musí do roku 2019 navýšit kapitál nejméně o 10 miliard eur, aby vyhověly požadavku Basel III a to za současného splacení státní pomoci,“ řekl šéf bankovního dohledu v rakouské centrální bance dle Bloomberg.
„Z našeho pohledu je nezbytné posílit rizikový polštář a zlepšit kapitálové ukazatele,“ řekl Ittner s tím, že dohled centrální banky je s rakouskými bankami v této věci v „permanentních“ jednáních a činí vše proto, aby je přiměl tyto parametry zlepšit. a Raiffeisen společně s bakou jsou třemi největšími poskytovateli úvěrů a hypoték v regionu CEE. Ittner nicméně uvedl, že očekává, že všechny rakouské banky úspěšně projdou novým kolem evropských zátěžových testů.
Stejných bank, plus vedle , Raiffeisen, také největší tamní banky Bank, se týká dnešní varování maďarské centrální banky, že tamní bankovní ústavy nadměrně spoléhají na krátkodobé zdroje financování, které sice jsou levnější, ale ohrožují stabilitu sektoru. „Preference bank pro krátkodobé financování a jejich závislost na vnějších zdrojích vytváří významná rizika, přestože sektor jako celek je nyní stabilní,“ uvedla maďarská centrální banka s tím, že solvence a krátkodobá likvidita bank jsou v pořádku. Zpráva centrální banky nicméně také otevřeně řekla, že loňské zavedení bankovní daně v Maďarsku snížilo schopnost tamních bank přilákat právě dlouhodobý kapitál a podlomilo další růst výsledků jejich hospodaření (ziskovost). Ve stávající situaci sektor není schopen narovnat tyto rozevřené nůžky ve splatnosti aktiv a pasív, je proto velmi důležité, aby se spíše než na nákladovou kontrolu zaměřil na omezování rizikovosti, dodala centrální banka, citovaná agenturou Bloomberg.
Maďarská centrální banka bankám výrazně doporučuje urychlit čištění portfolií od špatných hypoték. Rychlost těchto kroků ale omezila vláda moratoriem v obavách o dopad na dlužníky a prudký dopad na ekonomiku (zejména u hypoték a cizoměnových úvěrů). Masivní prodeje nemovitostí pocházejících z nesplácených úvěrů by mohly způsobit propad ve stavebnictví, spotřebě domácností i investicích.
Maďarská centrální banka očekává, že podíl špatných úvěrů v sektoru letos naroste na 15 procent z 12 procent za rok 2010, souhrnně za firmy i domácnosti. Rezervy na špatné úvěry ale mají poklesnout na 2,0-2,5 procenta letos z loňských až 3 procent. Úvěry podnikům podle centrální banka zaznamenají růst ještě letos, zatímco u úvěrů domácnostem se růst dostaví až v průběhu roku 2012.